Nevěříme na kouzelné kresby na ubrouscích ze zaoceánských letů, říkají architekti polského studia GAB

Říjen 29, 2020 | autor: Jan Gerych

Katarzyna a Piotr byli jedni z mála odvážlivců, kteří v září přijeli na Brno Design Days. Jejich příběh o odchodu z velké firmy a velkých zakázek kvůli nedostatku osobního kontaktu se zadavateli nás zaujal natolik, že jsme je požádali o rozhovor.  

 

Jaká je situace na Polské architektonické scéně? V Česku se veřejné zakázky často realizují bez architektů, nebo dokonce bez soutěže, noví architekti se těžko dostávají k důstojnému ohodnocení, strandardem je práce na dohodu s vyhlídkou nuzného důchodu.

Katarzyna Grabowska: V Polsku se situace každý rok zlepšuje, úroveň provedení, význam, důležitost, kvalita jde stále více nahoru. Zároveň na architektonickém trhu narůstá konkurence, což zvyšuje nároky. Požadavky zákazníků, jejichž povědomí o problematice je lepší a lepší, jdou také nahoru. Projekty v Polsku nejsou samozřejmě ještě na úrovni západu, co se týče rozpočtu, ale i přes to jsou některé nedávno dokončené budovy, dokonce i ty veřejné, na velmi vysoké úrovni.

Dům pro manželský pár s odrostlými dětmi, Nowa Górka

Piotr Grabowski: Kancelář jsme definitivně otevřeli v roce 2016 a hned ze startu jsme měli velké štěstí, protože za dům v Nowe Górce – náš první projekt – jsme získali výroční ocenění SARP (Cena Asociace polských architektů) za nejlepší budovu v Polsku. Byl to jediný oceněný dům v tom roce. Přitom byl celkem malý a střídmý, tak nás to velmi překvapilo. V současnosti máme to štěstí, že pracujeme s klienty, se kterými můžeme navázat vztah založený na důvěře a máme dojem, že právě toto stojí za dobrými výsledky naší práce.

Často také spojíme síly s kancelářemi našich přátel a pracujeme na soutěžních projektech

Zároveň se vedle menších zakázek snažíme účastnit soutěží, v posledních třech letech jsme obdrželi několik cen i z těch větších. Jak Kasia, tak já jsme dříve pracovali ve velkých kancelářích, kde jsme zažili větší projekty, což nám umožňuje navrhovat domy i sídliště. Často také spojíme síly s kancelářemi našich přátel a pracujeme na soutěžních projektech. Díky tomu jsme schopní se účastnit největších soutěžích v Polsku a konkurovat těm nejlepším polským kancelářím.

Návrh mezinárodního hudebního centra v Żelazowej Woli

Je běžné, že se studia spojují kvůli veřejným soutěžím? Přijde mi to inspirativní a v Česku neobvyklé.

Piotr: Upřímně nevím, jestli je to oblíbené. Vždy je to složitější, když rozhoduje víc lidí, ale z našeho pohledu to přináší lepší výsledky. Máme velké štěstí na skvělé přátele, s nimiž můžeme spolupracovat. Je to samozřejmě dost náročné, vždy se neshodneme, ale posune nás to mimo komfortní zónu, a tak se dobereme lepších výsledků a navrhovací proces je dobrodružnější a zábavnější. V dnešní době je architektura týmový sport, nevěříme na kouzelné kresby na ubrouscích ze zaoceánských letů od jednoho člověka. Věříme, že navrhovací proces spočívá z hodin rozhovorů, tun kreseb, 3D a fyzických modelů, čtení knih a časopisů, cestování atd. Když začínáme soutěž, vždy se snažíme cestovat a podívat se na nejlepší možné příklady. Pokud máme stavět knihovnu, jdeme navštívit knihovny ve městě, mluvíme s jejich návštěvníky nebo personálem. Když jsme se účastnili soutěže na koncertní sál v Żelazowej Woli, procestovali jsme Polsko až do Paříže a navštěvovali koncertní sály s našimi konzultanty na akustiku, abychom pochopili, jak to funguje.

Vystoupili jste na Brno Design Days – Rething – Reuse – Redesign, Re… Co vás vedlo ke změně v praxi, k odklonu od velkých zakázek k menším?

Katarzyna: Jak řekl Piotr, pracovali jsme ve velkých architektonických praxích, než jsme založili vlastní studio. Měli jsme v práci zkušenosti s korporátními klienty a náročnými projekty. Bylo to super, ale chyběl nám bližší kontakt s přímým uživatelem, tak jsme se rozhodli, že jak rozjedeme vlastní praxi, budeme se snažit dělat projekty, kterým věříme víc. Většina našich nedávných realizací jsou domky, ale aktuálně pracujeme na komplikovaných revitalizacích a pořád i na soutěžích, což nám umožňuje mít správnou perspektivu. 

Pocházíte z Poznaně, města velikostí srovnatelného s Brnem. Mohli byste města porovnat?

Katarzyna: V Brně jsme byli párkrát i před Brno Design Days jako turisti a máme skvělé vzpomínky a dojmy. Kromě velikosti a počtu obyvatel jsou ale Poznaň a Brno hodně odlišné. Brno má blízko k typicky rakouskouherským městům, zatímco Poznaň je spíš dle Magdeburského práva díky německým vlivům a záborům. Města založená podle Magdeburského práva mají pravidelnou uliční síť, kterou protíná hlavní tržní náměstí sa radnicí, jako ve Wroclawi. Věřím, že se vždy dá hodně naučit na obou stranách. Obě města vypadají, že jsou navržená spíš pro občany než turisty a že se tak i užívají.

Piotr: Na Polsko je Poznaň velmi specifické město. Dost konzervativní a neokázalé, na druhou stranu bylo vždy jedno z nejpodnikavějších. V 90. letech to bylo nejprogresivnější město na byznys v Polsku. Poznaň je město zdravého rozumu, takže je tu občas těžké prosadit odvážné a neobvyklé projekty, ale když se to povede, funguje to dobře.

Poznaň má neobvyklou urbanistickou strukturu, již navrhl na začátku 20. století Władysław Czarnecki. Dnes bychom to nazvali udržitelným městským designem a ve své době to bylo mimořádné a progresivní ve srovnání s ostatními polskými městy. Poznaň má výborné měřítko, odpovídající hustotu, ohromné množství zeleně, čtvrti fungující samy o sobě atd. Vždy se dá najít něco, co by šlo zlepšit, ale je to dobré město pro život.

Projekt sociálního bydlení

Viděl jsem vaši vizualizaci sociálního bydlení, která mě ohromila svým rozsahem. Tady se sociální bydlení téměř nestaví.

Katarzyna: Ten bytový projekt, o kterém jsme mluvili, byl výsledkem velmi neobvyklé soutěže. Před pár lety se politickým rozhodnutím vláda zavázala založit národní agenturu, která bude stavět sociální bydlení. Po několika letech se ale ukázalo, že to nevyšlo tak, jak mělo. Výstavba sociálního bydlení není tak snadná, jak se čekalo, trh je velmi složitý. 

Piotr: Polsko stále potřebuje ohromné množství nového bydlení a ano, je tu teď hodně stavenišť. Města rostou – naneštěstí sem a tam, bez jakýchkoli plánů a kvalita většiny nové výstavby je dost mizerná. Obzvlášť z urbanistického hlediska. To nás dovedlo ke smutnému závěru, že pro rozvoj měst je klíčové dobré plánování, nejen skvělé a přesné budovy.

Návrh základní a mateřské školy ve Varšavě

Na co se v současnosti musí nejvíce polská architektura zaměřit? Je to plánování, jak jste zmínili? Ekologické záležitosti? Nebo sociální bydlení? V Česku máme velký nedostatek bydlení, ceny vzrostly tak vysoko, že překonávají ty na západě.

Piotr: Největší výzva je urban sprawl (suburbanizace) a špatné plánování. Lidé se vystěhovávají z center na předměstí, a to vede k dalším problémům – nedostatku sociálního nebo dostupného bydlení. A to zas vede k problémům životního prostředí – je to začarovaný kruh.

Na závěr trochu osobnější otázka, jak se vám pracuje v páru? Rozdělujete si úkoly podle dovedností? Nejdete si někdy na nervy, když spolu trávíte veškerý čas?

Piotr: Je to super, myslím, že je klíčové sdílet hodnoty. Máme rádi naši práci a je to spíš životní styl než typická šichta od 9 do 5. Občas to je náročné, ale taky uspokojivé. Můžeme tím procházet společně. Na dovolenou jezdíme za budovami, parky, muzei. I teď, když máme děti – dva kluky, a jsou to pořádně živí kluci. Cestujeme, abychom viděli zvláštní domy, muzea, města atd. Když je dům zajímavý, zvládnou dvojhodinovou prohlídku ve francouzštině a užívají si skvělou architekturu. Abych odpověděl na otázku, vždy si dělíme projekty v realizaci, ale procesem koncipování procházíme vždy společně.

Katarzyna Osipowicz-Grabowska Piotr Grabowski založili studio GAB v roce 2016. Zaměřují se na tvorbu prostoru pro život, kulturu, práci a volný čas. Důraz kladou na porozumění potřebám klientů. Získali ocenění SARP 2016 za dům v Nowe Gorce a další ceny za návrhy základní a mateřské školy ve Varšavě, dostavbu dvora univerzity Krakowskie Przedmieście a sportovní komplex se stadionem Polonia Varšava. Katarzyna přednáší poznaňské univerzitě technologie. 

Foto a vizualizace studiogab.net

Autor: Jan Gerych