Budoucnost přinese hybridní konstrukce ze dřeva a betonu, říká Pavel Horák, ředitel Salonu dřevostaveb

Jaké je místo dřeva ve stavebnictví a co bude se zrušeným Salonem dřevostaveb? Na to jsme se zeptali jeho zakladatele Pavla Horáka.
Budoucnost přinese hybridní konstrukce ze dřeva a betonu, říká Pavel Horák, ředitel Salonu dřevostaveb

Jaké je místo dřeva ve stavebnictví a co bude se zrušeným Salonem dřevostaveb? Na to jsme se zeptali jeho zakladatele Pavla Horáka. 

 

Nevnímají Češi dřevěnou architekturu pořád spíš jako chatky?

Je to, nebo spíše bylo, dlouhá léta vžité klišé, se kterým se podařilo hodně pohnout. Samozřejmě ze dřeva vznikají i nadále rekreační objekty, které si ale mnohdy s těmi pro trvalé bydlení nezadají a jsou kolikrát nákladnější a v provedení propracovanější. Ze dřeva vzniklo za poslední dobu nepřeberné množství kvalitních a architektonicky atraktivních staveb, a to i ve veřejném sektoru. Takže se vlastně z určité alternativy stala naprosto suverénní součást hlavního proudu, která patří k tomu nejlepšímu, co si můžete v rámci škály technologií vybrat.

Jakou má dřevostavba životnost?

Životnost každé stavby není primárně dána zvolenou technologií, ale způsobem provedení, a hlavně správnou údržbou. Stejně jako jakýkoliv jiný konstrukční systém bude i ten dřevěný sloužit po staletí, pokud se o něj budeme správně starat. Naopak i stavby z na první pohled nezničitelného materiálu mohou bez správné údržby rychle zastarat. Dřevostavby svoji dlouhou živostnost prokazují na příkladech starých kostelů nebo krovů historických budov.

Office 110 architekti: Loděnice, Karlova Ves

Jak se liší náklady na rodinný dům – dřevostavbu v porovnání s běžným cihlovým domem?

Pokud budeme porovnávat porovnatelné, tak se dostaneme i s cenou na podobnou úroveň. Není pravda, že by dřevostavba byla nějakou levnou nebo naopak příliš drahou alternativou. Dřevo nabízí jedinečný mix kvalit a přidané hodnoty, který dokáže přinést málokterá alternativa. Sahat po něm z důvodu ceny není správný první krok. Dřevostavba a její nezaměnitelná atmosféra by měla být do značné míry pro investora srdeční záležitostí.

A co hořlavost dřeva? Řada investorů určitě bude mít obavy, že dřevostavba není tak bezpečná jako konstrukce ze železa a betonu.

Paradoxně moderní dřevostavby, a hodně i ty větší a vícepodlažní budovy, jsou díky určitému drobnohledu požárně často lépe vyřešené než ostatní technologie. Dřevo má zároveň skvělou vlastnost, že při požáru si dlouho drží svoji stabilitu, na rozdíl od oceli. Takže v tomto u moderních staveb ze dřeva nehledejme žádné kompromisy. Ani být nemohou.

Dřevo ale v průběhu času pracuje. Ztmavne, prostor přijde o prosvětlenost a vzdušnost. Lze tomuto předejít?

Dřevo je přírodní materiál a to je také jeho kouzlo. Nikdy nemáte stoprocentně garantovanou jeho strukturu, barevný odstín nebo vzhled. Téma stárnutí je potřeba rozdělit na použití v interiéru a exteriéru. V interiéru je to UV záření, které zapříčiňuje tmavnutí dřeva, což nemusí být vždy špatně. Pokud chceme, řeší se to například vhodným olejem. V exteriéru často necháváme na fasádě dřevo přirozeně stárnout, aby získalo šedostříbrnou patinu. Nicméně i zde je mnoho možností, jak ho ochránit.

Ateliér Haumer: kancelář lesní školky, Vídeň

Přejděme do většího měřítka. Co dnes představuje standard u vícepodlažních dřevostaveb? CLT panely?

Rád často připomínám, že pokud chceme stavět ze dřeva vícepodlažní stavby, tak budeme muset přejít na jiné technologie, které jsou ale dnes již běžně dostupné a rozšířené po celém světě. CLT je rozhodně jednou z nich. Druhou takto skloňovanou technologií je těžký skelet z BSH profilů. Obě technologie se hezky doplňují a u těch nejprogresivnějších realizací současnosti vidíme jejich vhodnou kombinaci.

Jak vysoké stavby lze postavit?

Aktuální legislativa umožňuje stavět s využitím dřeva do dvanácti metrů požární výšky. To znamená čtyři podlaží s případným pátým ve formě loftu. My nyní usilujeme o to, abychom byli schopni stavět budovy o šesti až sedmi podlažích, aby se nastavila férová pravidla pro všechny technologie. Například v Austrálii před pár lety zvýšili limit na 25 m a neskutečně to obor vícepodlažních staveb ze dřeva rozběhlo.

Peter Pozsar: Dům v Maďarsku

Jsou oblasti, kde dřevo jako materiál není vhodné?

Každý materiál má své limity. S vhodností vidíme do budoucna velké možnosti u kombinací s betonem. Co by třeba dnes znamenal beton bez využití ocelové výztuže? Podobně vhodně se doplňuje beton se dřevem. Budou vznikat různé obdoby hybridních konstrukcí, dřevo-betonových stropů a tak dál. Navíc pocitově dřevo přináší do budov určitý pozitivní zdravotní náboj.

Nároky na budovy se za poslední roky výrazně proměnily. Trendem jsou pasivní stavby a šetrnost. Jsou dřevostavby, ať už v malém nebo větším měřítku, schopné těmto nárokům dostát?

Nejen dostát, ale stávají se lídrem této změny, která nás v nejbližších letech rozhodně čeká. Je jasné, že se nebude vše stavět jen ze dřeva, ale obnovitelné a jednoduše recyklovatelné materiály jsou již nyní zakotvené v legislativách mnoha zemí a stávají se více a více podmínkou u veřejných zakázek.

Jan Tyrpekl: Útulna

Údajně se každý rok celosvětově na Zemi použije tolik betonu, že by to pokrylo celou Anglii. Pokud se ale začne nahrazovat dřevem, nebude zvýšená těžba zase problém z hlediska udržitelnosti?

Jak jsem říkal, nedá se očekávat, že by se dřevo stalo primárním stavebním materiálem, ale určitě se bude využívat více. Nyní máme obrovské přebytky přírůstku dřeva oproti těžbě, a to i přes aktuální kůrovcovou kalamitu. Nicméně i to se může samozřejmě nešetrným způsobem hospodaření rychle změnit. Je tedy na nás, abychom našli tu správnou rovnováhu v dlouhodobé udržitelnosti.

Březnový termín Salonu dřevostaveb zrušil Covid-19, co bude následovat?

Plánujeme nový termín letos na podzim. Nařízení vlády přišlo jen několik dní před slavnostním zahájením, takže vše je produkčně připravené a domluvené. Máme radost, že ze všech stran, jak od architektů, partnerů, tak i od návštěvníků se nám dostala maximální podpora, což je obrovský závazek. Aktuálně pracujeme již s konkrétním datem, které brzy zveřejníme. Samozřejmě musíme být zároveň realisté a připravovat se i na alternativu, kdy budou stále v platnosti nějaká omezení, například spojená s cestováním ze zahraniční nebo počtem účastníků akce.

Jakou má akce návštěvnost? Kolik lidí jste během těchto dvou dní očekávali?

Jedná se o komornější, ale o to cílenější událost, než jsou třeba veletrhy. Návštěvnost byla loni v řádu vyšších stovek a letos jsme chtěli toto číslo víceméně zdvojnásobit. Zájem i předprodej vstupenek tomu nasvědčoval. Nyní ale vlastně začínáme znova a věřím, že i na návštěvnosti máme prostor dále pracovat.

ING. ARCH. PAVEL HORÁK

  • Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a Fakultu architektury na ČVUT v Praze.
  • Od roku 2002 spolupracuje s architektem Václavem Zahradníčkem, se kterým založili architektonický ateliér Prodesi, který projektuje výhradně dřevostavby. V roce 2005 následovala společnost Domesi, která projekty realizuje.
  • Pravidelně publikuje články o dřevostavbách a novinkách v odborné literatuře.
  • Je zakladatelem a ředitelem Salonu dřevostaveb, přehlídky moderní architektury ze dřeva, která představuje ty nejlepší stavby, které za poslední rok v Čechách a na Slovensku vznikly.

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies