Rozhodují o nás lidé, kteří jsou stovky kilometrů daleko, místní nikdo neposlouchá, říká zastupitelka k těžbě štěrkopísku

Štěrkopísek se na jihovýchodní Moravě zatím těžit nebude. V úterý proces zastavil Krajský soud v Brně. O situaci jsme si popovídali s Hanou Habartovou, předsedkyní spolku Za vodu pro lidi.
Rozhodují o nás lidé, kteří jsou stovky kilometrů daleko, místní nikdo neposlouchá, říká zastupitelka k těžbě štěrkopísku

Štěrkopísek se na jihovýchodní Moravě zatím těžit nebude. V úterý proces zastavil Krajský soud v Brně. O situaci jsme si popovídali s Hanou Habartovou, předsedkyní spolku Za vodu pro lidi.

 

BRNO / MORAVSKÝ PÍSEK – Krajský soud v Brně prozatím vyhověl místním, když pozastavil plán těžby štěrkopísku u pátého největšího zdroje pitné vody u nás. Soudce v úterý 6. října zrušil rozhodnutí báňského úřadu, který vytyčil dobývací prostor právě poblíž zmíněného zdroje vody nazvaného Bzenec-Komplex. Soud nyní věc vrátil k novému řízení, což těžbu zatím oddaluje. Informovala o tom společnost Frank Bold Advokáti, která zastupuje část žalobců.

Zdroj podzemní vody Bzenec-Komplex se nachází u Moravského písku a Uherského Ostrohu na jihovýchodě Moravy a zásobuje zhruba 140 tisíc obyvatel z okolních obcí. Ty dlouhodobě protestují proti záměru společnosti České štěrkopísky, jejímiž jednateli jsou František Jampílek a Van Duc Nguyen, zahájit těžbu jen 500 metrů od zmíněné lokality. Důvodem jsou obavy z nenávratného poškození pitné vody. Odpůrci těžby argumentují tím, že pokud dojde k odkrytí zdroje, můžou se do něj při povodních dostat nečistoty a splašky.

Rozhodnutí těžit štěrkopísek se přiblížilo poté, co obvodní báňský úřad na začátku roku 2019 stanovil dobývací prostor, čímž místo určené pro zemědělskou činnost změnil na místo určené k těžbě. To umožňuje společnosti České štěrkopísky podat žádost o těžbu. Úřad postupoval na základě kladného stanoviska ohledně vlivu na životní prostředí (EIA), které vydalo ministerstvo životního prostředí.

Proti těžbě jsou obce, kraj i ombudsman  

Proti tomu se obce odvolaly, letos v květnu však přišlo rozhodnutí – Český báňský úřad námitky zamítl a dobývací prostor potvrdil. Obce proto podaly ke Krajskému soudu v Brně žalobu, další žaloby podaly Jihomoravský kraj a společnost Vodovody a kanalizace Hodonín. Ta je provozovatelem jímacího území.

Do kauzy nedávno zasáhl ombudsman Stanislav Křeček, který v září 2020 vydal stanovisko podporující námitky žalobců. Uvedl, že rozhodnutí úřadů směřující k těžbě štěrkopísku mohla být nezákonná a oponoval tvrzení ministerstva, že nemohlo na základě nově zjištěných skutečností stanovisko EIA přezkoumat. Podle Křečka další odborná posouzení relativizují závěry podkladů shromážděných v procesu EIA a Ministerstvo životního prostředí se s nimi mělo vypořádat.

EIA je vyhodnocení vlivů stavby na životní prostředí a vhodnosti její realizace. Neznamená rozhodnutí o těžbě ani její podporu. Je však nezbytným podkladem pro povolovací řízení. Kladné stanovisko bylo v tomto případě uděleno až napotřetí v roce 2015. Na tento fakt poukazují odpůrci těžby a zároveň upozorňují na posudek České geologické služby z roku 2017. V něm stojí, že těžba je v této lokalitě nepřípustná.

Plánované místo těžby, zdroj: Za vodu pro lidi

Rozhovor se zastupitelkou Moravského Písku Hanou Habartovou

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem. Znamená to, těžařská společnost teď nemůže podat žádost o těžbu?

Ano. Je to přesně tak.

Problémem totiž do této fáze bylo, že veškerá aktivita odpůrců neměla odkladný účinek, takže zatímco byste se soudili, těžba by mohla začít. To se teď konečně změnilo.

Ano. Soud svým rozhodnutím změnil situaci ve prospěch nás, odpůrců těžby. Samozřejmě, že druhá strana se může odvolat a zřejmě se i odvolá. Určitě využije všech možností, které poskytuje zákon, tak jako to dělali doteď.

Očekávali jste tento výsledek? I s ohledem na to, že vás nedávno podpořil veřejný ochránce práv?

Vzhledem k tomu, jak celý proces už roky probíhá, jsme toto rozhodnutí určitě neočekávali. V kauze se pohybuji už několik let a i když jsme my, občané, obce i úřady, předkládali argumenty, které byly jednoznačně v neprospěch těžby, projekt stále pokračoval dál. Tak to bylo v případě rozhodnutí báňského úřadu i potvrzení tohoto rozhodnutí po odvolání. Současná situace mě velmi překvapila a myslím, že i kolegy. Samozřejmě, že jsme moc rádi, ale dobře víme, že ještě není konec.

Z vyjádření Stanislava Křečka vyplývá, že rozhodnutí úřadů mohla být nezákonná. V čem úřady chybovaly?

Ve své zprávě ombudsman poukázal na nedostatky především v postupech státní báňské správy, Krajského úřadu Zlínského kraje a orgánů ochrany veřejného zdraví v čele s Ministerstvem zdravotnictví. Také zde píše, že MŽP mělo a mohlo reagovat a vypořádat se v průběhu povolování s dalšími nově předkládanými odbornými posouzeními, které přinejmenším relativizují závěry procesu EIA.

Ministerstvo životního prostředí mimo jiné argumentuje tím, že v České republice se těží na dalších místech v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů. Například pískovna Hulín je vzdálená 200 m od vodního zdroje, v Zaječí je to 400 m, v Polešovicích 250 m. Proč je tedy těžba v Uherském Ostrohu problém?

Proudy podzemních vod jdou přesně přes zamýšlenou štěrkovnu. Všechno případné znečištění z tohoto území půjde přímo do vodního zdroje. Když se odkryje horní vrstva jílovitého podloží, voda bude zranitelná. Hydrogeologové to považují za velký problém. Všechny argumenty jsou uvedeny v odborných posudcích.

Ministerstvo přihlíželo k materiálům, které dodal těžař, i k nezávislým oponentním studiím a překážky nenašlo.

Já bych se na to podívala z druhého konce. Lidé, kteří tady žijí, proti těžbě u cenného vodního zdroje bojují a nechtějí to tady. Nechtějí, aby se otevírala další vodní plocha. Máme s vodou své zkušenosti, v roce 1997 jsme zažili povodně a všichni si to pamatují. To, že obyvatelé něco odmítají, je slabý argument?

Narážíte na to, že hlasy bránící zdroj vody pro 140 tisíc lidí nejsou slyšet?

Vždyť to je důležitá věc. Rozhodují o nás lidé, kteří jsou stovky kilometrů daleko a k místu nemají žádný vztah. Ti všichni se k těžbě vyjadřují, ale když se ozvou místní, nikdo je neposlouchá. A my se vyjadřujeme skrze různé akce. Sepisujeme petice, posíláme v obálkách štěrk ministrovi Brabcovi, pořád se snažíme. Když jsme v červnu zorganizovali protestní pochod proti těžbě, šly v něm celé rodiny, protože se jich to dotýká. Rodiče, prarodiče, děti.

Jak se z pozice těchto událostí díváte na oficiální aktivity proti suchu? Namátkou jsou to třeba projekty řešící návrat vody do krajiny, podpora zelených střech a podobně.

Všechno je to v naprostém protikladu. Ministr životního prostředí nás učí, jak si máme čistit zuby, abychom šetřili vodu, a na druhé straně je tady těžba štěrku, která na její kvalitu může mít velký vliv, a prochází bez jakýchkoliv problémů.

Jaké budou vaše další kroky?

Teď je pro nás situace dobrá, ale musíme počkat, jak se vyjádří soud vůči odvolání. Myslím, že ministr životního prostředí měl při projednávání stanoviska EIA jedinečnou možnost do toho vstoupit a tenkrát to zastavit.

Pan ministr Brabec do toho teď vstupovat nemůže.

Teď už je to samozřejmě problém. Ale tenkrát zasáhnout mohl. Nebo jakýkoliv jiný ministr životního prostředí, který tam tehdy byl a měl chránit životní prostředí. EIA se projednávala deset let, dvakrát nevyšla a protlačila se až napotřetí, když se jinak nastavily podmínky. MŽP nám tvrdí, že Uherský Ostroh, na jehož katastrálním území se má těžba odehrávat, má v této situaci jako vlastník pozemků možnosti ovlivnit případné povolení těžby. To sice ano, ale jakou pozici má v kauze město a jakou pozici má Ministerstvo životního prostředí?

Vždyť město ani všechny pozemky nevlastní.

Pouze část, asi 40 procent. Většinu vlastní těžař. Pokud bude mít povolení, tak na svých pozemcích těžit může.

Protestní pochod, červen 2020

Hana Habartová

  • členka obecního zastupitelstva Moravského Písku,
  • bývalá starostka Moravského Písku,
  • předsedkyně spolku Za vodu pro lidi, jehož členy jsou Martina Bílová (starostka Tvarožné Lhoty), Antonín Okénka (starosta Nové Lhoty), Petr Tihelka (starosta Uhřic) a Václav Tvrdý (starosta Lovčic), čestnou radu tvoří skupina poslanců, senátorů a europoslanců.

 

 

Fotografie: Archiv Hany Habartové

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies