Revitalizace umožní na Zbraslavském náměstí organizaci městských radovánek, říká Tomáš Klapka z ateliéru.tečka

Hustá doprava omezuje náměstí v jeho hlavní funkci. Napravit to a vyzdvihnout místní hodnoty má chystaná rekonstrukce. Architekti návrh konzultovali s památkáři, archeology, policií, dopraváky i místními a slibují nekompromisní kompromis.
Revitalizace umožní na Zbraslavském náměstí organizaci městských radovánek, říká Tomáš Klapka z ateliéru.tečka

ZBRASLAV  Historické stavby, příjemné městské domy, uklidňující průhledy na zelené kopce okolo města, pivovar a přístup k zámku jsou kulisy náměstí, které tak jako v mnoha dalších městech trpí tranzitní dopravou. Ve Zbraslavi z něj má připravovaná revitalizace opět utvořit prostor pro setkávání lidí a místo, kde to žije.  

Architekti ateliéru.tečka přišli s velmi komplexním návrhem, do nějž zahrnuli jak neopomenutelné odborníky a úřady, tak místní obyvatele. Zásadní změna bude reorganizace dopravy, jež se dotkne automobilové i veřejné a podpoří pohyb chodců. Nový program zeleně pomůže mírnit dopady klimatických změn a bude proměňovat vzhled náměstí během roku. Návrh důmyslně pracuje s dešťovou vodou, která se bude využívat v nové kašně, k zálivce zeleně a splachování na veřejných toaletách. Změny se dotknou i povrchů náměstí, osvětlení, vznikne nový mobiliář a kavárna. Tomáš Klapka nám za autorský tým řekl víc. 

Náměstí jste řešili v širším kontextu, součástí rekonstrukce je i kus přilehlé ulice Elišky Přemyslovny. Narazili jste přitom na zásadní omezení kvůli chybějící mimoúrovňové křižovatce, která by mohla odklonit tranzitní dopravu. Zavádíte v místě rychlostní omezení 30 km/h. Bude to stačit k odrazení místních, aby si přes náměstí zkracovali cestu do práce autem? Jaká je šance, že se vyřeší chybějící mimoúrovňová křižovatka a jakou roli v tom (ne)může sehrát vaše rekonstrukce?

Cílem návrhu a vlastně i zadáním města bylo, aby rekonstrukce na náměstí zklidnila dopravu a upřednostnila chodce. Rekonstrukce dokáže dopravu částečně zklidnit, na zásadní pokles však stačit nebude. Návrh zcela mění trajektorii pohybu individuální a hromadné dopravy. Stávající diagonální křížení komunikací, které dovoluje náměstí projet ve vyšší rychlosti, přesměrovává podél jeho obvodu, a tím vytváří jakousi šikanu, která přirozeně nedovolí autům jet tak rychle. Komunikace bude ve stejné výškové úrovni jako okolní chodníky, což nejen zdůrazňuje význam prostranství, ale také řadí chodce a dopravu na stejnou úroveň. Věříme, že tímto způsobem vyvoláme v řidičích nutkání se po náměstí pohybovat opatrněji. 

Jedna věc je zklidnění dopravy, její rychlosti a druhá je snížení počtu projíždějících aut. Zbraslavské náměstí trápí především fakt, že se využívá jako tranzitní trasa. Věříme, že opatření vzniklá rekonstrukcí část řidičů odradí, jelikož průjezd tudy už nebude tak snadný. Nicméně problém tranzitní trasy to neřeší. Je potřeba aby Zbraslav vytvořila generel dopravy – studii, která by komplexně řešila dopravu a parkování ve městě. Ten zcela jistě potvrdí, že je pro zklidnění centra nutné vytvořit mimoúrovňový sjezd ze Strakonické (vlastně obchvatu centra). V ideálním případě by měl projekt rekonstrukce náměstí a vybudování alternativní trasy pro tranzit probíhat paralelně. 

Dopravu jste svedli po obvodu náměstí. Jaké by mohlo být její ideální řešení? Jste pro úplné vyloučení aut z hlavního náměstí? A co parkování? Má tam své místo?

Věříme, že jsme v rámci možností a všech možných limitů našli řešení, které bude pro náměstí a veřejný život na něm to nejlepší. Podle nás nemá být náměstí křižovatkou ani kruhovým objezdem. Nechtěli jsme ale z náměstí vyloučit auta úplně. Možnost dojet sem, zaparkovat na krátkou chvíli a vyřídit si vše potřebné je důležitá. Snažili jsme se omezit tu dopravu, která náměstím opravdu pouze projíždí, a tím ho jen zneužívá a znehodnocuje jeho pobytovou hodnotu.

S tím je spojeno i parkování. Svoje místo na náměstí má. Je potřeba aby lidé měli možnost krátkodobého zastavení. V návrhu jsme mírně zredukovali počet parkovacích stání a především jsme je vhodně uspořádali, takže nezabírají zbytečně moc místa.
Důležité je, aby se s dokončením rekonstrukce správně nastavil i systém parkování. Na náměstí se má parkovat jen po omezenou dobu. Rozhodně zde není místo pro P+R parkování, tedy pro ty, kteří by auto zaparkovali a odjeli za prací do Prahy. Stejně tak nebude parkování na náměstí sloužit pro rezidenty. Ti by měli (až na nutné výjimky) parkovat na svých pozemcích. 

Jak se díváte na stromy na náměstí? Podle návrhu s nimi počítáte, tradičně však na náměstí své místo neměly.

Nemyslím si, že stromy na náměstích tradičně své místo neměly. Pravda je, že se nevyskytovaly v takové míře, v jaké bychom je tam měli rádi dnes. Většinou si lidé stromů a obecně zeleně na náměstích představují mnohem více. My se ale snažíme vysvětlovat, že náměstí je především plocha pro setkávání a městské akce. Pro rekreaci mezi stromy slouží parky a krajina okolo města. Na náměstí je potřeba dostatečná volná plocha. Stromy tu ale taky potřebujeme, tím spíš v těchto časech.
V návrhu hledáme kompromis. Snažíme se stromy poměrně intenzivně stínit před budovou pivovaru a umisťujeme je i podél komunikací a u zastávek MHD. Dál přidáváme poměrně značné plochy záhonů. Zároveň ale vytváříme dostatečnou plochu pro to, aby mohlo náměstí naplňovat svůj účel. 

Které druhy stromů jsou vhodné do města na hlavní náměstí? Uvádíte, že některé stromy zachováte, kolik jich necháte pokácet a čím je nahradíte? Jak velké budou nové stromy a za jak dlouho budou schopny nahradit původní vzrostlé?

Ke stávající vegetaci vždy přistupujeme zodpovědně a stavíme na názoru odborníků – krajinářských architektů a dendrologických průzkumů. Na Zbraslavském náměstí dendrologický posudek stromů bohužel nedopadl moc dobře. Ani zvolené odrůdy a jejich tvar nám nepřišel vhodný. Rekonstrukce náměstí je vždy, i ve Zbraslavi, zásadní investice a změna na desítky let. Proto je nutné koncepci umístění stromů, jejich správné založení a výběr druhů pečlivě promyslet.

Existuje seznam druhů, které jsou vhodné pro adaptaci na změny klimatu a které dokážou odolávat krutému prostředí města. Vybrali jsme z něj jeřáby, javory, akáty a lípy. Původních vzrostlých stromů je na náměstí jen pár. Jde o borovice, které jsme se rozhodli společně s několika nově vysazenými lipami zachovat. Ty ostatní bude možné nahradit za pár let, ve většině případů téměř okamžitě, když použijeme vzrostlejší sadbu. 

Kdo je autorem kašny?

Autorem kašny je tým ateliéru tečka. Kašnu tedy navrhli architekti. 

Majitelé domů si mohou navrhnout obrazce ve dlažbě. Jak to bude probíhat? Je to pěkná pobídka, asi to bude stát dost energie. Nebojíte se narušení celkového pojetí povrchů na náměstí? Nebude to divočina?

Věříme, že má smysl přizvat obyvatele města do procesu tvorby. Na tomto principu náš ateliér stojí. Můžeme tak lidi dovést k většímu zájmu o to společné. Když budou moci něco sami na náměstí vytvořit, získají k němu důvěrnější vztah.

Tento nápad stále držíme při životě a v dalších fázích budeme upřesňovat, jak ho naplníme. Je zřejmé, že to bude muset mít své limity. Jak by řekl Cimrmanolog, některé geometrické obrazce zkrátka budou zatrhnuty. Budeme tedy vymýšlet regulaci a pravděpodobně i nějaký seznam obrazců, ze kterých bude možné vybírat. A limitované spektrum materiálů a formátů dlažby zaručí, že to neskončí divočinou.

Přinášíte na místo originální mobiliář včetně šachového a pingpongového stolku, kdo je jejich autor? Jak je sladěný vizuální styl s manuálem hlavního města Prahy, konzultovali jste to? 

Zbraslav je velmi specifická část Prahy. Vlastně ji toužíme vidět spíše jako samostatnou jednotku, která je Praze důstojným partnerem. Vnímáme její výrazný charakter – historické jádro se silným přírodním zázemím. Rádi bychom tuto jedinečnost podpořili právě autentickým mobiliářem, aby návštěvník poznal, že je ve Zbraslavi, už jen podle zastávky autobusu.

Některé prvky jsme navrhovali sami, ale všechen mobiliář není autorský. Chceme vytvořit skupinu prvků, která bude společně ladit a designem bude lehce odkazovat na období První republiky, které na náměstí zanechalo podstatné stopy. Víme o pražském mobiliáři, návrh jsme proto konzultovali na IPRu a věříme, že společně dojdeme ke správnému řešení.  

Osvětlení teplejším tónem a absence světla uprostřed náměstí jsou pěkná environmentální opatření, pak ale plánujete přisvěcovat místní vrby. Je dobré v noci osvětlovat přírodu? 

Není, ale vnímáme zde možnou výjimku. Vrby na náměstí jsou součástí kompozice nedávno zrekonstruovaného památníku obětem první světové války. Je to výrazná dominanta náměstí a my jsme cítili možnost ji podpořit i v temnějším období. Doplňujeme tak lucerny, které jsou součástí památníku. Otázkou bude intenzita osvětlení stromů. Rádi bychom ale ještě náš přístup k památníku konzultovali s autory jeho rekonstrukce. Uvidíme, kam se to posune v dalších fázích projektování. 

Tomáš Klapka se narodil 28. ledna 1991 v Trutnově v podhůří Krkonoš, vystudoval Fakultu architektury na ČVUT a v roce 2018 založil společně s Lubošem Klabíkem a Jitkou Žambochovou ateliér.tečka. Zabývají se především urbanismem a veřejným prostorem měst a vesnic a stojí za projekty urbanistických vizí obcí Trmice, Chabařovice, Roudníky, Neveklov, nebo významných městských prostranství centra Jesenice, náměstí v Chabařovicích a dalších. 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies