Rekonstrukce Polikliniky Lesná – dkarchitekti: Je třeba nalézt kvalitu, která stojí za zachování

Studio dkarchitekti dokončilo první fázi rekonstrukce dispozičně pozoruhodné Polikliniky Lesná v Brně od respektované Libuše Kopřivíkové. Jak architekti přistoupili k rekonstrukci?

Brno – Přestože vznikly za „minulého režimu“, mají mnohé tyto stavby vysokou architektonickou hodnotu a otázky jejich rekonstrukce, nebo demolice, jsou aktuální a ožehavé. Odpovědi na ně hledal také tým dkarchitekti při rekonstrukci Polikliniky Lesná od Libuše Kopřivíkové.

Brněnský architektonický manuál (BAM) nachází v díle Libuše Kopřivníkové inspiraci tvorbou legendy Le Corbusiera „ať již v tomto ohledu máme na mysli jednoduše koncipované monumentální blokovité stavby, či komplikované promyšlené dispozice brněnské Chirany a Techmashexportu ozvláštněné řadou zajímavých architektonických prvků. Nelze opomenout ani opakující se prvek vnitřního atria, jež přináší denní světlo do prostor stavby,“ stojí v manuálu

Původní detaily, které byly zachovány i po rekonstrukci. Zdroj: dkarchitekti

Autorka  realizovala polikliniku, která nabízí ordinaci 40 lékařů různých specializací, v letech 1968–1974. „Patrová stavba polikliniky na Lesné v Brně je koncipována jako zdravotní středisko, jež se stalo součástí občanské vybavenosti většího urbanistického celku nově vznikajícího sídliště,“ popisuje BAM

Zdroj: www.bam.brno.cz

Půdorys, který by dnes nevznikl

Při pohledu z ptačí perspektivy budova zaujme půdorysem, který v hlavním objemu připomíná písmeno S. Přesněji řečeno: „Konstrukčně a dispozičně je stavba řešena jako pětikřídlý trojtrakt s prefabrikovanou svislou konstrukcí z železobetonového skeletu ztuženou monolitickými stropy. Plášť tvořila zavěšená fasáda z boletických panelů vyplněných kolorovaným šedým sklem,“ popisuje BAM. 

Zdroj: www.bam.brno.cz

Dnes by stavba s tak „malou“ podlahovou plochou, ale obvodem fasád přes 550 metrů nemohla vzniknout.  „Tento typ dispozice by v dnešní době pro svou prostorovou a energetickou náročnost nemohl vzniknout. O to více je ceněným prvkem této architektonicky hodnotné stavby,“ uvedl architekt David Kudla, autor rekonstrukce. 

Jak přistoupit k rekonstrukci?

Brněnské studio tak stálo před výzvou na několika úrovních. „Zabývat se rekonstrukcí objektu je nelehkým úkolem, při němž je nutno správně nalézt kvalitu, kterou stojí za to zachovat, a naopak máte právo změnit pouze nepovedené věci. Vše se děje s vědomím, že naši starší kolegové nebyli o nic horší architekti, než jsme my dnes. Je tedy nutno k objektu přistupovat s pokorou. Nejdříve proto analyzujeme, prozkoumáváme, přemýšlíme o době vzniku (otevřeno 1974) a dnešních potřebách pro kvalitní medicínský provoz současnosti,“ vysvětlil architekt Kudla. 

Výsledkem tohoto procesu bylo ocenění autorů stavby pod vedením architektky Kopřivíkové za velmi kvalitní práci s hmotovým řešením, kdy jednotlivé části stavby na sebe navazují v krásné logice, a taky za velkorysé řešení založené na organizaci provozu kolem dvou atrií,“ shrnul Kudla.

Obvodový plášť s vodorovným bílým atikovým a soklovým pruhem neseným na červeně vyvedeném suterénu, mezi nimiž byl skleněný boletický fasádní panel. „Náš obdiv taky patří materiálovému řešení vnitřních prostor se zelenomodrou mozaikou a dřevěným obkladem nad obloženou stěnou od 2 metrů výše, kde jsou skrytě horizontálně vedeny rozvody elektřiny. Naopak vnitřní uspořádání jednotlivých lékařských pracovišť a neprůchodnost chodeb způsobuje špatnou orientaci pacientů, zapříčiněnou dvoutraktovým řešením středního pavilonu. Patrně to bylo způsobeno tehdejším pohledem na medicínu, kdy se některé provozy zcela oddělovaly, jako tomu bylo například u pediatrie,“ vysvětluje Kudlův kolega Oldřich Fikejs. 

Politika vs. architektura

Objekt polikliniky vznikl na přelomu 60. a 70. let. „Tedy ve složité politické době, což bývá důvodem k odmítání všeho, co je s ní spojeno. Některým tehdejším autorům se ovšem podařilo, i přes složité okolnosti, vytvořit kvalitní architekturu. Koncepčním záměrem bylo použít boletický panel mezi dvěma bílými pásy – tehdy jediná varianta skleněné fasády a hlavně v té době špičkové fasádní řešení,“ míní Kudla. 

Jedna z variant rekonstrukce, ještě před započetím práce kanceláře dkarchitekti, počítala s běžným zateplovacím systémem, který by tento historický odkaz setřel. „Nebylo vůbec jednoduché všechny přesvědčit, že neoblíbený boletický panel máme nahradit stejně vypadajícím skleněným fasádním systémem v dnešním standardu. Výsledek realizované rekonstrukce fasádního pláště tak respektuje původní promyšlené návaznosti jednotlivých hmot objektu, zachovává atypické členění fasády na cihelný sokl, dva bílé kontrastující horizontální pásy z omítky a výraznou plochu lehkého proskleného pláště,“ těší Kudlu. 

Kudlův tým se pokusil detaily, se kterými pracovala Kopřivíková „dotáhnout“. „Některé prvky jsme ještě více přiblížili koncepčnímu ideálu, jako je například sladění šířky soklového a atikového bílého horizontálního pásu, které byly v původním řešení mírně rozdílné dimenze. Dále jsme upravili barevnost skleněného pláště na černou, která se tolik neobjevovala v tehdejší době – soudobí architekti neměli mnoho prostoru určit výrobnímu družstvu, jakou barvu jim dodají na stavbu,“ říká architekt Fikejs. 

Dilema barevnosti 

Ve výběru barvy se tedy architekti nemuseli omezovat, jako v minulosti. „Předpokládáme, že pokud by si tehdy architekti mohli vybrat, určitě by zvolili méně běžnou barvu než všude se vyskytující šedomodrou. Noblesní černou barvou podtrhujeme výjimečnost této stavby a posilujeme kontrast s dvěma bílými pruhy. Navíc nám černé sklo krásně odráží bohatě zelené okolí stavby. Taktéž spojovací krčky jsou v souladu s původním řešením provedeny odlišným systémem velkoformátového zasklení, jehož součástí jsou ventilační křídla důmyslně skrytá v rastru subtilních sloupků fasádního systému,“ popsal Kudla. 

Součástí rekonstrukce bylo i vytvoření nového bezbariérového vstupu a vybudování komerčních nájemních jednotek pro nemedicínské pracoviště, poskytující doplňkovou vybavenost polikliniky standardními službami. „Tím se zlidštil prostor suterénní chodby od parkoviště k hlavní vertikální komunikaci budovy,“ dodal Fikejs.

Rekonstrukce bude pokračovat dalšími etapami. „Především jde o přebudování středního pavilonu na prosklenější variantu, abychom umožnili pacientům lépe se zorientovat v půdorysném řešení objektu, a spolu s kruhovým zprůchodněním chodeb odstraníme dnešní bludiště. Součástí nového pavilonu bude i centrální box s kompletní nabídkou zázemí pro příchozí klienty včetně vertikálních komunikací. Tato část se stane ústředním prostorem, kde bude začínat i končit návštěva polikliniky,“ uzavřel Kudla. 

Poliklinika Lesná

Autor (spoluautor): David Kudla, Oldřich Fikejs
Projektant fasády: dkarchitekti, s.r.o.
Investor: Městská část Brno - sever
Cena: 126 mil. bez DPH
Projekt rok: 2016
Realizace rok: 2017-2019
Fotografie: Jiří Hloušek

Autor: Jiří Hloušek

Šéfredaktor blogu archSPACE je fotografem, textařem a obdivovatelem dobré architektury. Absolvent FSS MU – Mediální studia a žurnalistika.