Pomáháme zákazníkovi, aby mohl vyrábět elektrickou energii a dodávat teplo, říká Radek Klokan z Energetických opraven, a.s.

Vláda chce ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2033, ČEZ uvádí konec už v roce 2030. Aktuálně však kvůli cenám plynu jedou uhelné elektrárny naplno. Zeptali jsme se, v jakém jsou stavu a jak se udržují v kondici.
Pomáháme zákazníkovi, aby mohl vyrábět elektrickou energii a dodávat teplo, říká Radek Klokan z Energetických opraven, a.s.

PRUNÉŘOV Radek Klokan se k energetice dostal z těžkého průmyslu, kde vyvíjel stroje pro těžbu a skládkování hnědého uhlí. U Energetických opraven začal v roce 2012 na pozici vedoucího úseku Inženýringu a dnes již je ve funkci technického ředitele. Jeho obor je hlavně o údržbě a opravách na elektrárnách a teplárnách. Práce je to nadmíru důležitá, ale nepřináší hmatatelné výsledky. Jak říká: jediné, co poznáte po opravě kotle, je, jestli se kouří z komína, či ne”.    

Energetické opravny, a.s. se zabývají hlavně údržbou a modernizací technologických zařízení tepláren a elektráren, inženýringem, svařováním a nedestruktivními zkouškami. S ohledem na životní cyklus elektráren už není na prvním místě strojní výroba, ale servis. A pokud ještě něco vyrábí, jde převážně o náhradní díly pro provoz energetických celků nebo ocelové konstrukce.

 

Útroby kotle - výstupní mezipřehřívák ve fluidním tepelném výměníku

Není to ale jen o namáhavé práci při opravách. „Zabýváme se také technickými kontrolami a diagnostikou. Naše provedené kontroly slouží jako jeden z podkladů pro další zpracování, spolupracujeme s ČEZem a jejich divizí technické kontroly a diagnostiky, která dané hodnoty dále vyhodnocuje. Účelem těchto kontrol je předejít poruchám a včas odhalit opotřebení či stárnutí materiálu. Materiály musí během provozu odolávat vysokým teplotám a tlakům,” vysvětluje Radek Klokan.  
 

Jak takový kotel v uhelné elektrárně funguje?

Kotel je jedna z hlavních částí uhelné elektrárny. Je jich mnoho druhů, a ještě více principů, jak fungují. Když to úplně zjednoduším, spálí se nějaké palivo třeba uhlí nebo plyn, hořením vzniká teplo, které ohřívá vodu kolující v trubkách uvnitř kotle a mění jí na páru. Ve strojovně dochází za pomocí turbíny k přeměně tepelné energie na mechanickou a následně k výrobě elektřiny, která pak může být distribuována do elektrické sítě. My se orientujeme na kotelnu a odsíření. Když pominu strojovnu, jde o srdce elektrárny.

 

Prasklá trubka

Kde servis zajišťujete?
 

Servis provádíme v několika uhelných elektrárnách a teplárnách. Na základě uzavřených smluv držíme celoroční servis a údržbu v daných lokalitách. Kdykoli se něco přihodí, většinou vlivem abraze (obrušování) vzniknou uvnitř kotle zeslabená místa a následně praskliny nebo díry, jsme připraveni kdykoli, svátek nesvátek, Vánoce nevánoce nastoupit na poruchu a v co nejkratším čase ji odstranit. 

V případě poruchy se většinou musí nejprve postavit lešení, nebo pojízdná lávka k místu poškození, pak musí přijít naši technici, kteří provedou prohlídku a zaznamenají stav závady. Po dohodě se zákazníkem se upřesní rozsah opravy, nastoupí zámečníci, svářeči a závada se odstraní. Většinou nejde jen o opravu porušeného dílu, protože jak pára uniká, poruší i materiály v blízkém okolí. To bylo hodně zjednodušené, protože kolem kotle jsou vyzdívky, izolace a další a to vše se musí dát do pořádku.

Po opravě se provedou NDT kontroly (nedestruktivní zkoušky) a tlaková zkouška. To naši technici provádí za přítomnosti zákazníka a když je vše v pořádku, kotel se může uvést zpět do provozu. Zde platí, že pro nás je prioritou bezpečnost, kvalita a práce odvedená na 100 %.

Zní to jako těžká dřina.

Určitě to není jednoduchá práce, navíc probíhá ve velmi ztížených podmínkách a ve většině případů na lešení ve výškách. Pod sebou máte i 30 m hloubky, do kotle lezete malým otvorem, musíte mít s sebou nářadí, svařovací agregát, díly na výměnu atd. Vše musí být provedeno v co nejkratším čase při dodržení stanovených bezpečnostních předpisů. Při opravách v kotlích si musíme uvědomit, že teploty dosahují 40 stupňů a výše, takže i v tomto je to náročné. Vše se vždy musí dělat s rozvahou a rozumem.

Je to těžká a náročná práce, to jednoznačně. Když uhlí shoří, je v kotli všudypřítomný popel. Když se dostanete dovnitř, stačí poklepat na jednu trubku a vylezete jako horník.

To všechno 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce?

Ano, ale většinou máme čas na přípravu. Elektrárna zaznamená únik vody a pokud to systém dovolí, odstaví se kotel. To taky nějaký čas trvá. Třeba v elektrárně Tušimice zabere odstavení kotle cca 24 hodin, pak teprve můžeme zahájit opravu. U menších kotlů je to sice o něco kratší, ale my v této době určitě nezahálíme. Víme díky tomu o problému dopředu a můžeme si zorganizovat práci včetně nutných pracovních sil – techniků, zámečníků, svářečů a dalších.

Jaké profese zaměstnáváte?

Máme zhruba 250 lidí. Základ jsou zámečníci, potrubáři a svářeči. Pak jsou tam ještě lešenáři a izolatéři, ale dnes tyto specializované profese spíše nakupujeme od našich osvědčených partnerů. Nesmíme zapomenout na techniky a mistry, kteří dělají přípravu, kontrolu a organizují samotný průběh opravy.

Dále máme dvě specializované divize. Jedna se zabývá svařováním a všemi podpůrnými procesy kolem. Druhá se specializuje na točivé stroje a přestože funguje teprve dva roky, již má za sebou několik bezesporu úspěšných realizací. Podařilo se nám zaměstnat odborníka, který má dlouhodobé zkušenosti a letitou praxi s opravami turbín. Takže v tomto okamžiku už elektrárnám či teplárnám můžeme nabídnout nejen opravu kotle a odsíření, ale i opravy turbín. Teď aktuálně například realizujeme generální opravu turbíny v Počeradech. 

Jak se vám aktuálně proměnila pracovní situace? Máte víc práce? Vrací se do provozu uhelné elektrárny, zvyšuje se výkon stávajících?

Kvůli cenám energie na burzách a nedostatku některých dostupných surovin jedou elektrárny na plný výkon. Občas na nás zákazník vyvíjí tlak, abychom zrychlili opravu, protože budou třeba odstavovat jiný zdroj a nastal by výpadek dodávky elektrické energie do sítě. To by způsobilo závažné problémy od domácností až po průmyslové podniky. Kotle jedou určitě na plný výkon, ale díky pravidelné údržbě v minulosti zůstává práce zhruba stejná. 

Požadavky na opravy asi přijdou se zpožděním, nejdřív se to musí pokazit. V jakém jsou u nás stavu uhelné elektrárny? V jaké kvalitě fungují?

Samozřejmě všichni musí splňovat veškeré předepsané legislativní požadavky. Hodně je znát modernizace nových elektráren, třeba elektrárna Ledvice je jedna z nejnovějších. Jedná se o největší kotel v republice, při jehož výstavbě byly využity speciální materiály, které mají specifické požadavky např. na svařování. Musí být dodrženy přesné pracovní postupy, a tím pádem představují větší náročnost na opravy. U kotlů starších elektráren vyrobených z oceli třídy 15 (např. v Mělníku, nebo Prunéřově) je oprava procesně jednodušší, a zabere tak méně času. Naštěstí máme dostatek kvalifikovaných zaměstnanců či partnerských společností pro provedení oprav prakticky pro jakýkoliv materiál využívaný v energetice. To je naše velká přidaná hodnota, kterou nabízíme našim zákazníkům.

Působíte jen v Česku nebo i jinde?

Prozatím jen v elektrárnách a teplárnách v Česku. Hlavní sídlo máme sice v Prunéřově, ale působíme prakticky po celé České republice. Nyní se staráme o elektrárny a teplárny Ledvice, Počerady, Mělník, Komořany, Opatovice, Náchod a nedávno nám přibyla i černouhelná elektrárna Dětmarovice za Ostravou.

Vedle uhelných elektráren se věnujete i teplárnám, ty jsou naopak perspektivní?

Já beru teplárnu jako malou uhelnou elektrárnu. Princip spalování je stejný, v elektrárně jde o výrobu energie a teplá voda je menší vedlejší produkt. U tepláren je to podobně, produktem je elektrická energie a zároveň dodávka tepla.

Jaký má váš obor výhled do budoucnosti? S rokem 2030 se ještě počítá?

Nikdo neví, co bude. Bohužel je v našem oboru velká míra nejistoty. Na jednu stranu všichni vědí, že uhlí je potřeba, ale na druhé straně se čím dál víc mluví o „bezuhlíkové“ ekonomice, kde uhelné elektrárny prozatím nemají své místo. Nicméně jedna věc je politická deklarace a druhá věc je technologická realita. Je tedy asi jasné, že uhlí se upřednostňovat nebude. Dokud však nebudou mít státy vyřešené, jak nahradí výrobu elektrické energie v uhelných elektrárnách, nemohou lusknutím prstu tyto elektrárny zavřít. 

Věřím, že to rokem 2030 neskončí a nějaký čas ještě uhelné elektrárny v provozu budou. Samozřejmě za přísnějších emisních limitů. Každopádně nikdo neříká, že jako se vyvíjí vše, tak i naše společnost se v budoucnu nemůže přetransformovat a stále poskytovat vysoce kvalitní služby, jako je tomu nyní. Pouze jen v jiných souvisejících oborech. Určitě neusínáme na vavřínech a již se na tuto dobu také připravujeme.

Radek Klokan se narodil v červnu 1977 v Mostě, vystudoval Technickou Univerzitu v Liberci, fakultu strojní. Po ukončení studia začal pracovat v Krušnohorských strojírnách a.s. na pozici konstruktéra. Od roku 2012 působí v Energetických opravnách.

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies