Psí pelíšky od velikánů architektury a designu? Můžete si je postavit i doma

O Češích se mluví jako o národu pejskařů. Alespoň jeden nejlepší přítel doprovází každého pátého člověka v této zemi. Jak by to mohlo vypadat, kdybychom psím obydlím věnovali takovou pozornost, jako těm našim, ukazuje sbírka návrhů Architecture for Dogs. Výstava těchto rozmanitých, lidských perspektiv na psí příbytky je momentálně k vidění v Miláně, nebo na dedikovaných webových stránkách.

Proslulé figury nynější architektonicko-designové scény jako Kengo Kuma, Konstantin Grčič, studio Bow-Wow či Giulio Iacchetti otevírají možnosti, jakých z pohledu jejich expertizy může ideální místo pro čtyřnohé vrtichvosty vypadat. Často se u toho nechali vést i rasou psa a jejími charakteristickými rysy. 

Exhibice pod taktovkou Kenyi Hary – uznávaného designéra a art directora značky Muji, ukazuje architekturu a design jako skvělá odvětví pro zkoumání vztahů mezi živými bytostmi a prostředím, ve kterém se pohybují. Oba obory tak vlastně očišťuje na jejich základní esenci. Zároveň se ale odklání od jejich tradičního, pouze funkčního pojetí směrem k perspektivě společného prostoru obou živočišných druhů. Na první pohled roztomilý projekt tak nastoluje poměrně důležité otázky, navíc uživatelsky velmi stravitelnou formou. 

Právě tímto přístupem projekt vychyluje dominující paradigma točící se kolem člověka, do centra pozornosti staví zvíře, jakožto pravého uživatele místa, a jeho vlastnosti či potřeby, nutno ovšem podotknout, že je na ně opět nazíráno skrze lidské tvůrce. Zvířata už ale nemají úlohu pouhých tvorů vyskytujících se v prostoru, jež ignoruje jejich potřeby. Psi s prostředím interagují, a díky tomu se dá odhadovat, jak by jejich ideální místo mohlo vypadat. Výsledek bude zřejmě na míle vzdálený hranaté venkovní boudě či řetězu kolem krku. Pomocí této filozofie kreativci zpochybňují zajeté konvence a umožňují zaujmout kritický náhled na dosavadní, antropocentrické fungování světa kolem nás. 

Výstava má kromě naznačené teoretické i významnou praktickou linku. Na stránkách architecturefordogs.com totiž všichni zúčastnění tvúrci uveřejnili nejen motivaci za svým návrhem, ale také plány pro jejich reprodukci. S trochou zručnosti a štěstí si tak můžete vybrané psí obydlí zkusit postavit doma sami. U každého návrhu najdete odhad časové investice, zručnosti i velikost. Designovou prolézačkou nebo odpočívadlem se tak může chlubit jakýkoliv pejsek ve kterékoliv části světa. 

Například Sou Fujimoto navrhl příbytek s názvem No Dog, No Life pro bostonské teriéry. Popisuje ho jako takový psí dům uvnitř toho lidského, který protíná žití obou. Uvnitř struktury se nachází psí útočiště, které obklopuje úložný prostor. Ten mohou využívat jak lidé, tak psi. Svými myšlenkami se staví v opozici k náhledu na psa jako na pouhého mazlíčka. 

Kengoo Kuma je známý pro citlivé zasazení staveb vzhledem k okolní přírodě a zálibu v přírodních materiálech i jejich vlastnostech. Jinak tomu není ani v případě mopsího vrcholku nazvaného Mount Pug. Ten je tvořen díly z překližky asymetricky formované do troj a šestiúhelníků zaklesnutých do sebe. Až spojením všech dohromady nebudou překvapivou stabilitu i vizuálně přívětivou strukturu. Stejně, jako jsou organismy spojené z buněk, kdy až jejich společenství ukazuje jejich sílu. Celá stavba se navíc obejde bez spojovacího materiálu. Mops je prý chytrý rošťák a bude tak obydlí využívat i jako hračku. 

A kdo ví, třeba se za pár let dožijeme doby, kdy se nabídka zverimexů nebude omezovat pouze na různě potažené podušky, ale bude podobně rozsáhlá jako nabídka bydlení pro lidi. Jestli ale nějaký z inovativních návrhů obstojí v konkurenci s lidskou postelí necháme na posouzení čtyřnožců.

zdroj: architecturefordogs.com