Rostliny jsou společenské a navzájem se podporují, říká průkopnice vertikálních zahrad v Česku Zuzana Klusová

Září 19, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: Katarína Klusová a Čarokvěty

Města se s klimatickými změnami neúnosně rozpalují a stromy v nich pod náporem sucha skomírají. Vertikální zahrady se u nás zavedly jako stylový interiérový prvek, přitom by v ulicích mohly způsobit velkou změnu. 

 

TŘINEC – Zuzana Klusová si před lety založila zahradnictví. Jakmile se mu však začalo dařit, musela stále více času trávit řízením firmy a papírováním. Pak se na konferenci dozvěděla o novince z Francie, vertikálních zahradách Patricka Blanca a rozhodla se pro změnu.   

Letos to bylo 15 let od momentu, kdy jsem viděla vertikální zahradu poprvé. Do možnosti expandovat vegetaci vertikálně jsem se zamilovala na první pohled. Ve firmě jsme ihned začali experimentovat, jak pěstování ve vertikále uzpůsobit našim drsnějším zimám. V roce 2009 se nám podařilo vyvinout životaschopnou technologii, kterou s drobnými úpravami používáme úspěšně dodnes," říká Zuzana Klusová. 

Přestože se prvenstvím v oboru vertikálních zahrad pyšní více českých firem, Zuzana Klusová doložitelně jako první publikovala úspěšné výsledky na konferenci Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu v Praze v roce 2010. Začínala jsem s exteriérovými vertikálními zahradami, protože jsem měla záměr zmírňovat klima, zvlídňovat rozžhavené letní urbanistické krajiny. Tato technologie je samozřejmě využitelná i v interiérech, a protože po těch byla poptávka, drtivou většinou realizací máme uvnitř. Spolu s týmem specialistů budujeme značku Čarokvěty a inženýrským způsobem instalujeme vertikální zahrady v ČR i dalších státech EU,” uvádí.

Je vaše technologie v něčem specifická, nebo jde o běžně používaný model?

Nechci převzít, co dnes používají jiné české firmy. Vertikální zahrady dělám podle svého způsobu z jednoho zahradnického důvodu – pro maximální komfort rostlin. Na tom stavím. Když budou mít rostliny komfort, budou prosperovat a budou i krásné.         

Naši technologii jsme nazvali technologie vegetačního pláště. Abych ji přiblížila, jde o tvrdou podkladovou desku, na níž nerezovým spojovacím materiálem upevňujeme  souvrství geotextilií tak, že tvoří horizontálně propojené kapsy. Geotextilie má spoustu pozitivních vlastností. Ke kořenové soustavě vpouští vzduch, což je důležité pro zdraví rostlin.  Kořeny rostlin prostorově neomezuje. Dokážou přes námi používanou geotextílii prokořenit z jedné kapsy do druhé. Když uděláme 100m2 vertikální zahrady, celých těch 100m2 se substrátem v kapsách tvoří jeden obří květináč. Rostliny se mohou setkávat kořínky a družit, celý ten prostor je jejich společný. Rostliny jsou společenské, a když vyberete správný sortiment, tak se vzájemně podporují. 

Mezi kořeny a nadzemní částí je korelace. Když se vertikální zahrada skládá z jednotlivých malinkých květináčů, nabízí kořínkům malý prostor, takže nadzemní část nevyroste do standardních rozměrů. Nejdřív rostlina zakrpatí, pak odumírá a květináčky se musí měnit. Každá rostlina nemá talent stát se bonsají.  

V technologii vegetačního pláště může rostlina svobodně vyrůst, protože nejlépe simuluje jejich přirozené prostředí. Tento systém je zajímavý v tom, že se dostaneme k dlouhověkým rostlinám. Živý obraz, který tvoří, se stává 4D simulací. Mění se, vyvíjí a je to zábava. Když je obraz plastický, je zajímavější, atraktivnější. Je to jako pohled do krajiny, ne na tapetu. 

Další výhoda mohutných propletených kořenů je, že je celý systém stabilnější, lépe odolává povětrnostním podmínkám a ani vítr jej nevyvrátí. Je pevný jako celá konstrukce.

Jak je to se zavlažováním? Je automatizované, nebo se dělá ručně.

Vertikální zahrady mají tu výhodu, že se zalévají automaticky. Ručně by to bylo pracné a nepohodlné pro uživatele. Používáme uzavřený okruh, takže použitou vodu ze závlahy zase sbíráme a znovu recyklujeme. Šetří to peníze provozovatele i životní prostředí.

Obrovská výhoda s výhledem do budoucna je, že můžeme úspěšně používat šedou nebo černou odpadní vodu. Takto utvořené vertikální zahrady s kapsářem, plněné skeletním substrátem jsou v podstatě vertikální čistírny odpadních vod. Experimentální plochy již zavlažujeme odpadní vodou, až na to jednou přijde, budeme moci říct a předvést, že nesmrdí, a že než ta voda proteče systémem, je přefiltrovaná a čistá. Sbíráme ji a používáme opět jako zálivkovou vodu.

Vertikální zahrady čistí vzduch od prachu, zplodin a volných radikálů. Ovlivňuje to volba druhů rostlin?

Ano, rostliny s hladkými lesklými listy to tak dobře neumí. Nejlépe fungují chlupaté a opadavé listy. Ty zachycují prach nejlépe. Až opadají, stačí je zamést a vyrostou místo nich nové čisté

Opadávání listů mě ani nenapadlo.

Ano, to byla jedna z prvních otázek, která mi při setkání s vertikálními zahradami vrtala hlavou. Hned v roce 2008 jsem v předjaří navštívila Paříž, abych se podívala na Blancovy realizace. Online a v knihách je uvidíte krásně nafocené, marketingově atraktivní. Jela jsem ale záměrně v únoru, kdy mají být v tom nejhorším stavu. Opravdu vypadaly tak, jak rostliny v zimě vypadají. Byly hnědé, tmavě zelené, různě šedobéžové. Ale pořád byly estetické, protože textury a střídání barevných odstínů stále tvořily harmonickou kompozici.

Nikdo neřešil, že když teď nemají listy, není to hezké. Lidi jsou zvyklí, že se v zimě příroda uklidí a spí. Mně se líbily. Ale přiznám se, že jsem si zkoušela i stálezelené exteriérové vertikální zahrady, protože na to budou lidi ve střední Evropě slyšet. Umíme je. Jsou ale fádní. Lidi si to možná neuvědomují, ale v naší zeměpisné šířce nekvetou tak atraktivně a neudělají takovou parádu jako opadavé rostliny v období vegetace. Já jsem spíš přítel kombinací.

Zmínila jste plody, květy, vůně. Jaké rostliny používáte a jaké plody by se na vaší vertikální zahradě mohly objevit?

Dělali jsme vertikální zahradu pro děti v Komořanech v Praze. Bylo to v rámci projektu Hospodaříme s vodou. Děti si samy vysázely své kapsičky, mohly si vybrat čím. Vybraly si spousty jahodníků, angrešt a rybízy. Sadili jsme v březnu a v červnu jsem jela kolem a koukám od plotu, proč se ta vertikální zahrada tak červená. Měli tam spousty jahod a říkám si, že je dětem snad zakazují sklízet. Volala jsem panu učiteli, proč to dětem nedovolí, že je to pro ně. A on mi říká, že jsem viděla jen ty nezralé jahody, že těch zralých sklízí dvě kila denně. 

Jak si nahnojíte, jak upravíte vodu, takové rostliny pak můžete pěstovat. Když sadíme spíše okrasné rostliny, tak je příliš nehnojíme, aby nepřerůstaly. Když sadíme zeleninu, ovoce, tak jim musíme pro kořínky vytvořit správné prostředí. Takové rajče by v okrasné vertikální zahradě bylo hladové, potřebuje víc výživy. Když si chce někdo vysadit naopak vřesovou vertikální zahradu, musí mít v celém systému vodu vhodnou pro vřesovištní rostliny. Každá z vysazených rostlin by měla mít naopak nároky odpovídající vodě, jakou jsme nachystali.

Jedna z vlastností vertikálních zahrad je ochlazování okolí. Vy zpracováváte spíše interiérové objednávky, ale daly by se vertikální zahrady uplatnit v exteriérech právě s tímto záměrem?

Svého času jsem si spočítala, že 1m2 vertikální zahrady ochladí v letních vedrech 200 kubíků vzduchu o 1°C. Vzduch samozřejmě proudí, takže si člověk nemusí uvědomit, že je ochlazený vertikální zahradou. Je to fyzika skupenské teplo vypařování.  Ve městech dávají vertikální zahrady rozhodně smysl. Hlavně je lze vysadit na místech, kde pro stromy již není prostor kvůli rozvodům sítí. Díky automatické péči a hustotě výsadby odpaří hodně vody a mohou fungovat intenzivněji než stromy. 

Rozhoduje potenciál odpařování. Vertikální zahrada má pravidelnou dostatečnou zálivku, strom ne. Kdybychom měli stejnou odpařovací plochu stromuvertikální zahrady, zahrada odpaří víc vody. Strom, který má omezený přísun vody, zavírá průduchy. Náš systém je ještě efektivnější díky geotextilii, která sama propouští páru. Rostliny ve vertikálních zahradách jsou připravené intenzivně pít vodu a intenzivně ji taky vydávají. To strom ve městě, strádající nedostatkem vody, kolikrát nemůže.

Zahradní architektura třetího tisíciletí

Profesoři na zahradnické fakultě se svého času s despektem vyjadřovali o zeleni na trubičkách. Tehdy ale byla Země pokryta většinově přirozenou zelení. Dnes hledáme způsoby, jak pro ni vytvářet podmínky na nových stanovištích, protože ta původní jsme rostlinám vzali.

Zabývala jsem se interiéry a spolupracovala s interiérovými architekty, kteří měli požadavky i na jinou intenzivní zeleň než vertikální zahrady. Dnes se všechno přiznává a často se pro lidi realizují halové interiéry, kde zvednete zrak a vidíte vzduchotechniku a ostatní rozvody. Je to nevlídné. Přišli jsme proto s vlastní technologií interiérových záhonů a zelených stropů. 

Zatím se o tom moc neví, přestože máme hezkou veřejnou realizaci v showroomu T-mobile Arkády Pankrác. Vejdete do opravdu vysoké místnosti, kde mají nahoře všechno možné, ale vy to nevidíte. Vidíte větve stromů. Je to příjemné, přirozené pro člověka, zvedá ho to psychicky. Když nejde člověk za kytkou, může přijít kytka za člověkem. Je to technologická novinka, s níž bych architekty ráda seznámila.    

Jak dostanete větve stromů do interiéru ke stropu?

Nainstalujeme soustavu květináčů se závlahou a odvodněním a vysadíme sortiment, který je ve volné přírodě strom. Větve vyrůstají pod stropem z květináčů. Vím, že to už různě ve světě zkoušeli, ale v jejich případě jsou květináče, truhlíky a potrubí vidět. Naše technologie vše umožňuje po čase úplně skrýt za větve a listy.  

O vertikálních zahradách mluvíte jako o obrazech, skládáte je kompozičně jako malbu?

Už Patrick Blanc říkal, že rostlinu vnímáme jinak, když roste na zemi a jinak, když je kolmo před námi na vertikální ploše. V tom případě ji vnímáme spíš jako partnera. Sama jsem si to uvědomila, a proto vždy tvořím kompozici. Máme vertikální zahrady, které jsou jako průhledy do krajiny. Když se je povede sladit s interiérem, působí na psychiku nejlépe. 

Původní kompozice se však v čase mění. Některé rostliny umí vykvést, jiné nabírají na plastičnosti, některé přerůstají přes ostatní. Mnohé rostliny si najdou způsob, jak se dostat do jiného místa v ploše zahrady a vyrůst tam. Takto kompozice zraje. Příroda dá najevo, co jí lépe vyhovuje. Časem se díváme na úplně jiný obraz. Dokud je v kondici, je vždy krásný. My v Čarokvětech jsme tady na podporu života a to umění a krásno je už zdravá příroda. 

Zuzana Klusová se narodila v roce 1962 v Bratislavě. Vystudovala Zahradnickou fakultu MENDELU v Lednici na Moravě. Zabývala se meristémovým množením, rozbory obsahových látek rostlin, floristikou, navrhováním, realizací a údržbou okrasné zeleně. V roce 2007 založila firmu Čarokvěty, s níž se věnuje permakultuře, vertikálním zahradám a speciální zeleni. Od roku 2017 navrhuje a realizuje také zelené stropy.

Čarokvěty

 

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies