50 lidí se zúčastnilo bláznivého experimentu, prožili ve městě čtvrt roku bez soukromého auta
VÍDEŇ — Přesně 46 účastníků ze 37 domácností se zúčastnilo inspirativního pokusu. Městská organizace Wiener Linien jim poskytla měsíční rozpočet 500 eur, které mohli využít na MHD, sdílená auta či kola a další alternativy. Vlastní auto však museli nechat stát. Projekt odborně doprovázela přírodovědecká Universität für Bodenkultur Wien, která monitorovala celkem 23 310 cest a 300 673 ujetých kilometrů.
Výsledky experimentu potvrzují, že cestovat po Vídni bez auta je možné, rychlé, a dokonce levnější. I bez vlastního automobilu se lidé dostali do cíle téměř stejně rychle, jako kdyby cestovali autem. Účastníci denně urazili průměrně o 5 % delší vzdálenost, konkrétně přibližně o 2 kilometry více, přičemž čas strávený na cestách se prodloužil pouze o 4,5 minuty. Více než 80 % cest proběhlo ekologicky: 42,6 % pěšky, 19,7 % veřejnou dopravou, 16,9 % na kole a 19 % pomocí sdílených aut či taxi služeb. Zbylá necelá dvě procenta připadla na ostatní formy mobility (např. loď).
Významný dopad měl experiment na životní prostředí i peněženku účastníků. Celkem se podařilo ušetřit 5,5 tuny CO2, což odpovídá množství, které během roku pohltí lesík o 440 stromech. Náklady na mobilitu klesly v průměru o 40 %.
Kvalitativní šetření mezi 28 domácnostmi odhalilo, že plánování cest zabralo účastníkům zpočátku více času. Jakmile se však s novým způsobem cestování sžili, hodnotili ho jako pohodlný a efektivní. Přesto 13 domácností zjistilo, že se bez vlastního vozu dlouhodobě neobejdou, zejména kvůli pravidelnému dojíždění mimo Vídeň nebo malým dětem. Naopak 15 domácností již své auto prodalo nebo jeho prodej plánuje.
„V této výzvě vyhráli všichni,“ říká Alexandra Reinagl, výkonná ředitelka Wiener Linien. „Mnoho účastníků dokonce trvale změnilo své dopravní chování a prodalo vlastní vůz. Ukázalo se, že i bez klíčů od auta toho lze hodně zvládnout a že pro život ve městě není nutné mít vlastní vozidlo, stačí si osvojit nové návyky,“ dodává Reinagl.
Mezi vybranými účastníky bylo 27 mužů a 19 žen. Jednadvacet osob žilo v domácnostech s více než třemi členy, 13 účastníků tvořilo dvoučlenné domácnosti a 12 žilo samostatně. Čtyřicet účastníků mělo k dispozici jedno auto na domácnost, zatímco šest domácností vlastnilo dvě nebo více vozidel. Patnáct účastníků navíc pravidelně dojíždělo do druhého bydliště.
