Přinášíme užší výběr staveb nominovaných na Českou cenu za architekturu
PRAHA – Nominované stavby jsou rozesety opravdu po celém Česku. Nejvíce nominovaných děl je podobně jako v předchozích letech v Praze, a to osm. Čtyři zástupce mají shodně Jihomoravský a Olomoucký kraj. Dvě díla se nacházejí na Vysočině a v Karlovarském, Plzeňském, Pardubickém a Středočeském kraji. S jednou stavbou se do výběru dostaly Liberecký, Královehradecký, Jihočeský, Zlínský a Moravskoslezský kraj.
Práci českých architektů tradičně hodnotí sedm erudovaných zahraničních porotců. Letos jsou jimi architektka, lektorka na Milánské polytechnice a publicistka Adriana Granato (Itálie), architekt a urbanista Peter Moravčík (Slovensko), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie), architekt, publicista a lektor Andrius Ropolas (Litva), architekta a urbanistka akcentující udržitelný rozvoj Silja Tillner (Rakousko), architekt a předseda poroty Alexandros Vaitsos (Řecko) a architektka a předsedkyně představenstva Švýcarské konference architektů Doris Wälchli (Švýcarsko). Vítěze se dozvíme v listopadu na galavečeru ve Foru Karlín.
Výjimečný počin v oblasti architektury
V rámci České ceny za architekturu jsou Akademií ČCA oceňovány výjimečné aktivity na poli architektury. Letos se tohoto ocenění dostalo manželům Lukáši a Marianně Smetanovým za iniciativu na záchranu Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Jde o první pardubickou stavbou architekta Josefa Gočára (1880–1945), která vznikla v letech 1909 a 1910 pro rodinu Winternitzů na břehu řeky Chrudimky. Architektura mlýnů měla připomínat Ištařinu bránu v Babylonu, a proto je pro stavbu typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. V druhé polovině minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, v areálu vznikly i další budovy. Výroba byla v areálu ukončena v roce 2012, od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou. Manželé Smetanovi investovali v roce 2016 rodinné finance do zakoupení areálu, jehož záchranu kraj i město Pardubice ohrozily svou liknavostí. Nakonec se podařilo společným úsilím soukromého investora, města Pardubic i kraje vybudovat krajskou Gočárovu galerii, Galerii města Pardubic – GAMPA, multifunkční konferenční a umělecký prostor SILO i nově realizovanou vzdělávací laboratoř Sféra. Při sestavování záměru i projektování jednotlivých částí areálu se setkali architekti Zdenek Balík, Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Jan Šépka, Petr Všetečka, Martin Prokš a Marek Přikryl. Ostatně Lukáš Smetana je profesí také architekt. Plánován je vznik živé městské čtvrti Automatické mlýny s bydlením, kancelářemi, kulturními a komerčními aktivitami. Adaptace obilného sila v areálu mlýnů (Prokš Přikryl architekti) je přitom jednou z nominovaných staveb.
Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
Ani v letošním ročníku České ceny za architekturu nechybí ocenění Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Tento partner udělil cenu za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí tentokrát Zvoničce v Krásné v Moravskoslezských Beskydech ateliéru Kocián & Liška Architekti z Kopřivnice. Zatímco původní podoba zvonice se jevila jako uzavřená nepřístupná schránka, nová se z velké části otevírá veřejnosti a stává se místem zastavení. Forma se symbolicky rozvírá směrem do krajiny jako trychtýř, který má nést zvuk zvonu. Tradiční boudu s pilíři a zvonem autoři nahradili objektem, který skrývá vše pod jednou střechou, přičemž dispozice objektu je rozdělena na dva prostory. Prvním je závětří s lavičkou a nikou pro umístění kytice či svíčky, druhým pak zadní část s lanem pro ovládání zvonu. Tento manipulační prostor odděluje perforovaná příčka z dřevěných smrkových lamel, v níž je zakomponován dubový kříž z původních trámů – jeden z fragmentů původní stavby. Zvonici po setmění osvětluje svítidlo umístěné u podlahy manipulačního prostoru, takže skrz laťování vrhá na šikmé plochy podhledů paprsky a stíny připomínající symbol božského oka.
AOPK se rozhodla ocenit tuto realizaci, neboť „tato drobná stavba působí jako tradiční prvek, který udržuje kontinuitu duchovní tradice horské krajiny Beskyd. Vzdušná dřevěná konstrukce s šindelovou krytinou a obložením stěn v sobě spojuje typické místní stavební zvyklosti s moderním výrazem současné dřevostavby. Zvonička svým průčelím otevřeným do okolní krajiny láká návštěvníky k zastavení a nahlédnutí dovnitř“.
