Příměstský park Soutok navrátí Berounku k jejímu původnímu přírodnímu charakteru

Studii Příměstského parku Soutok konzultuje mezinárodní tým architektů s odborníky napříč profesemi včetně vodohospodářů. Soutok Vltavy s Berounkou je ostatně druhým největším soutokem řek u nás.
Příměstský park Soutok navrátí Berounku k jejímu původnímu přírodnímu charakteru

PRAHA Mezinárodní tým architektonických ateliérů NORMA (Česko), EMF (Katalánsko/Španělsko) a PARETO (Francie) pracuje na studii Příměstského parku Soutok od dubnového vítězství v soutěži. Rozloha území na Soutoku, které chce hlavní město změnit, činí 1200 hektarů a je v poměrech České republiky nadstandardní. Navíc se jedná o projekt krajinářský, na území s velmi specifickými podmínkami, jaký nemá v našem prostředí obdoby.  

Hlavní řešitel vodohospodářských částí je pardubická společnost Envicons, která má s renaturací a revitalizací vodních toků dlouholeté zkušenosti. Území, na němž má vzniknout Příměstský park Soutok, je říční nivou, která už prošla velkou změnou. Její přírodní charakter se na mnoha místech ztratil.

„Regulace řeky Vltavy i Berounky jsou značné, skutečně přirozený a přírodní stav je zcela nevratný vlivem splavnosti Vltavy. Ke splavnění Berounky nikdy nedošlo, a to je v našem případě velkou výhodou,“ vysvětluje Lukáš Krejčí z Envicons. Řeka zde vždy meandrovala, území bylo zaplavováno a dynamicky proměňováno silou vody. „Území nivy proto není ztraceno a skýtá ohromný potenciál pro zlepšení, pro znovuobnovení alespoň přírodě blízkého stavu,“ dodává hydrolog. 

Proč Soutok?
 

Rozhlehlé příměstské parky zřizuje kvůli probíhající klimatické změně stále více evropských velkoměst. Pražský metropolitní park se nachází v záplavové oblasti, hlavní město Praha jí chce vrátit původní přírodní ráz. Stěžejní roli v celé lokalitě hraje řeka Berounka se svým jedinečným, člověkem nepříliš narušeným, charakterem. Park má také Praze umožnit lépe čelit první povodňové vlně.
 

Příměstský park Soutok by měl občanům hlavního města zajistit nejen lepší životní podmínky, ale také jim nabídnout atraktivní prostor pro trávení volného času. Kromě vycházkových tras pro pěší má území protknout síť cyklostezek, vzniknou zde místa vhodná ke koupání, zázemí pro komunitní akce i školní vzdělávání. Každá z dotčených městských částí a obcí získá svůj vstupní bod, který se stane vlastním jedinečným parkem pro každodenní rekreaci.
 

Důležitým argumentem pro vznik parku na soutoku Berounky s Vltavou je klimatická změna nebo protipovodňová ochrana majetku a obyvatel. Území má potenciál stát se „oázou“ s příjemným mikroklimatem částečně vyrovnávajícím jev tepelného ostrova hlavního města.
 

Společnost Envicons vypracovala scénáře zaplavení území až po stoletou vodu, které jsou zásadní pro uvědomění si fungování povodní. Ve stupni studie pak poslouží jako podklad pro dále navrhované lužní lesy a hrúdy, terénní modelace nebo umělé vyvýšeniny jako útočiště živočichů při povodních. 
 

Jak by to tedy mohlo a mělo z pohledu Envicons vypadat? Naprosto ústředním prvkem musí být uvolnění fluviálních procesů na Berounce. To znamená, že se koryto Berounky začne vyvíjet. Jako ideální se jeví renaturace neboli řízená podpora erozně-akumulačních procesů. Eroze bude podpořena v současných zákrutech, akumulace pak ve vlastním korytě tak, aby vznikaly pro Berounku tolik typické říční ostrovy. 
 

Pro říční krajiny jsou typické lužní lesy. Proto je nutné, aby s jejich dostatečným rozsahem bylo počítáno již nyní. Lužní les potřebuje k životu pravidelné, v podstatě každoroční, záplavy. To v současné době nemůžeme ani při renaturaci Berounky zaručit. Jedinou možností je využít vzdutí nad Černošicemi a vodu z nadjezí směřovat do nivy. Součástí obtoku kolem Černošic by kromě povodňové funkce měla být též funkce ekologická, tedy směřování již menších povodí do pravobřežní nivy.
 

V neposlední řadě je nutno myslet na velkou morfologickou členitost nivy. Inspiraci můžeme hledat v zachovalých říčních krajinách ČR. Mírné deprese, občasně protékaná drobná ramena, hrúdy a terasy a koneckonců i ochranné hráze, všechno toto do říční krajiny patří. Tato členitost se postupem času propíše do stanovištní diverzity a biodiverzity.

Norma architekti

Odborný magazín Architect+ letos zařadil ateliér Norma architekti do top ten žebříčku Emerging Architects 2023. Ten vybírá mladé architektonické ateliéry, jejichž dosavadní tvorba vykazuje rostoucí kvalitu. 

Ateliér Norma architekti i celý mezinárodní tým (NORMA+EMF+PARETO) pracující na přeměně území na soutoku řek Vltavy s Berounkou vede Ing. arch. Jana Moravcová, která pokračuje v rodinné tradici stavitelství. Architekturu si v praxi osahala v ateliérech Ivan Kroupa architekti, Erick van Egeraat associated Architects a ADR. Ateliér NORMA architekti založila Jana Moravcová v roce 2012. Od roku 2017 vede stejnojmennou galerii architektury a od roku 2019 vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové dynamický urbanismus.

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies