Primátorka Brna Markéta Vaňková: Maximální péče o zeleň je dnes pro každé město nezbytností

S primátorkou Brna Markétou Vaňkovou o brněnských nábřežích, zeleni v Brně i zanedbaných budovách. Přečtěte si, jakým městem by se mohlo Brno podle primátorky inspirovat i proč se v Brně kácí stromy.
Primátorka Brna Markéta Vaňková: Maximální péče o zeleň je dnes pro každé město nezbytností

Přinášíme rozhovor s primátorkou Markétou Vaňkovou o brněnských nábřežích, zeleni ve městě i zanedbaných budovách. Přečtěte si, jakým směrem by se mohlo Brno inspirovat i proč se kácí stromy.

 

BRNO: Markéta Vaňková žila i studovala v Brně a nyní má možnost jeho rozvoj přímo ovlivnit. Od roku 2016 je zastupitelkou Jihomoravského kraje a od roku 2018 také brněnskou primátorkou. Primátorka v rozhovoru popisuje plánovanou rekonstrukci přednádražního prostoru i překážky v úpravách nábřeží Svratky a Svitavy: „Nábřeží mají obrovský rekreační a volnočasový potenciál, nehledě na estetickou funkci. Je třeba ovšem připomenout ještě jeden zcela zásadní aspekt, kterým je protipovodňová ochrana."

Nejdřív tedy obecně, jsou některé projekty ve veřejném prostoru Brna, které se Vám líbí, které podporujete a jejichž směrem se chcete dál ubírat?

Dlouhodobě se snažíme, a i já osobně to velmi podporuji, o revitalizaci brownfieldů. Připomínám, protože si to dnes třeba už lidé ani neuvědomí, že jedním z velmi vydařených projektů tohoto typu je třeba Vaňkovka. Péčí soukromého investora ožívá Nová Zbrojovka, pracuje se na proměně části nevyužívaného areálu brněnských tepláren a přilehlého okolí na chytrou městskou čtvrť Špitálka.

Dále jsou v Brně historická místa, která doslova čekají na nové využití. Chystá se třeba citlivé oživení bývalé káznice na Cejlu nebo vybudování sociálně-zdravotního komplexu na Červeném kopci.

A pak jsou tu nové strategické stavby, které městu dlouhodobě chybí. Přes mnohé problémy, které jsme takříkajíc zdědili, pokračuje realizace Janáčkova kulturního centra, kde má vzniknout akusticky špičkový a kapacitně vyhovující koncertní sál pro Filharmonii Brno. Stejně tak jsou v plném proudu přípravné práce na projektu multifukční haly u pavilonu Z na brněnském výstavišti.

Sledujete práci některých brněnských architektů? Máte mezi aktuálními projekty ve městě nějaké favority?

Asi by ode mne nebylo korektní vyzdvihovat konkrétní jména. Obecně jsem příznivcem méně zdobných a funkčních řešení – koneckonců žijeme ve městě funkcionalismu.

Jak jste spokojena s prací architekta města Brna?

Když Kancelář architekta města Brna vznikala, bylo kolem toho docela hodně koncepčních a kompetenčních diskusí. Ale nějaké řešení bylo tehdy každopádně nutné, městu tato funkce citelně – a poměrně dlouhých třináct let – chyběla. KAM má definované základní poslání: Je hlavním koncepčním pracovištěm města Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města, navrhuje v této oblasti studie a připravuje soutěže, do debat o podobě a rozvoji města aktivně zapojuje veřejnost, a především je zpracovatelem nového územního plánu města Brna. Právě to, jak úspěšně se s tímto hlavním úkolem vypořádá, bude pravděpodobně i měřítkem celkové spokojenosti. Kvalitu práce KAMu musí především hodnotit laická i odborná veřejnost.

Jako Brňany nás trápí neutěšené okolí hlavního nádraží i neoblíbený podchod. Existují plány na vylepšení těchto prostor, případně začlenění nějaké zeleně i přes problémy s inženýrskými sítěmi?

Aktuálně stále platí záměr provést – v několika etapách – rekonstrukci, která bude zahrnovat přednádražní prostor, takzvaný triangl na ulici Benešova, samotnou ulici Benešova a Malinovského náměstí. Realizaci akce nebrzdí ani tak tempo přesunu nádraží, jako spíš stále nedořešené majetkoprávní spory, které se týkají podchodů v přednádražním prostoru. Může se to zdát zvláštní, ale celkové architektonické, technické a dopravní řešení úzce souvisí s tím, jak budou fungovat právě podchody.

Velký potenciál spatřujeme v brněnských nábřežích, které teď obyvatelé nemohou nijak zvlášť využívat, jako je tomu v jiných městech nebo zahraničí. Není to škoda? Jaký na to máte názor, případně plány s těmito lokalitami?

Máte pravdu, je to škoda. Nábřeží mají obrovský rekreační a volnočasový potenciál, nehledě na estetickou funkci. Je třeba ovšem připomenout ještě jeden zcela zásadní aspekt, kterým je protipovodňová ochrana.

Město dlouhodobě spolupracuje se správcem vodních toků, tedy v tomto případě s Povodím Moravy, na tom, aby protipovodňové úpravy na řece Svratce a Svitavě přinesly ucelený systém. Ten má zajistit ochranu sídel a majetku tím, že bude možné zvládnout až stoletou povodeň, zachování příznivého ekologického stavu vodních toků a volnočasové a rekreační využití břehů.

Celý proces je náročný administrativně, finančně i časově, proto poprosím veřejnost o trpělivost. Každopádně první výsledky by měly být postupně vidět.

A když už jsme u té inspirace v jiných i zahraničních městech, zaujalo Vás v Evropě během cest nějaké město, kterým by se mohlo Brno v tomto ohledu inspirovat?

Pro příklady se nemusíme rozhlížet příliš daleko – určitě nás v mnohém může inspirovat Vídeň, už taky jenom proto, že jsme sousedé s podobnou historií, podnebím, strukturou hospodářství a celkově životním stylem. Za jednoho z premiantů je dlouhodobě považována Kodaň, která je nám navíc blízká i počtem obyvatel či tím, že je centrem aglomerace.

Rádi bychom se s Vámi pobavili i o zeleni v Brně. Nehledě na její estetičnost a řadu dalších benefitů pomáhá ochlazovat rozpálené město, není jí v Brně málo? Registrujeme kácení stromů (na nádraží, na Mendlově náměstí), sází se také? Máte ohledně městské zeleně nějakou vizi?

Ani mě osobně netěší, když se musí jakýkoliv strom pokácet. Ale opravdu se k tomu přistupuje v podstatě jen ve dvou nezbytně nutných případech. Tím prvním je bezpečnost – typickým příkladem je třeba Ústřední hřbitov, kde se nedávno dělal detailní průzkum patnácti set stromů a dalších dřevin. Výsledkem bylo to, že 101 stromů bylo určeno k pokácení, protože jejich stav ohrožoval návštěvníky hřbitova. Namísto toho je ale naplánována výsadba 130 nových stromů. Naši pečlivost dosvědčuje jistě i to, že na realizaci plánu spolupracovali arboristé a památkáři, pro občany byla připravena veřejná prezentace, během níž byl celý záměr poměrně pečlivě vysvětlen.

Druhým důvodem jsou zásadní infrastrukturní stavby nebo revitalizace území. Jako příklad uvedu velký městský okruh v úseku Žabovřeská. Ten získal stanovisko vlivu stavby na životní prostředí už v roce 2006 a stavět se začal až koncem roku 2018 – to dokládá, jak složitá a komplikovaná cesta vedla k zahájení stavebních prací. A sama stavba probíhá za provozu ve velice zúženém místě, kde je z jedné strany skalní masiv a z druhé řeka. Aby se sem okruh vůbec vešel, tak nebyla v podstatě jiná možnost než provést kácení. Připomínám, že i v tomto případě je investorovi automaticky nařizována náhradní výsadba.

Maximální péče o zeleň je dnes pro každé město nezbytností – to je naprosto neoddiskutovatelný fakt… Nadto samozřejmě máme platnou Koncepci správy, údržby a rozvoje veřejné zeleně na území statutárního města Brna.

Dalším tématem jsou i zelené střechy, pokud víme, Brno spustilo dotace. Jak to dopadlo, měli lidé zájem? Je šance, že se díky této akci v Brně zazelení?

Dotační program Zeleň střechám jsme spustili vloni v červnu a těšil se velké oblibě. Celkem bylo podáno 105 kompletních žádostí, na které byla alokována částka 17 953 000 Kč. Celková plocha zelených střech, které jsme podpořili přísliby, činí 18 373 m². Další dotační program na podporu vytváření zelených střech je vypsán i letos. Žádosti je možné podávat do konce srpna a k dispozici je v tuto chvíli 19 miliónů korun.

Jak je to s rekonstrukcí starých zanedbaných budov? Jedna se nachází například na rohu Náměstí 28. října a Milady Horákové, další u obřanského mostu. Jaké tyto stavby čeká osud?

Je třeba upozornit, že ne zdaleka všechny stavby v centru a vůbec ve městě jsou ve vlastnictví města. Spíš naopak. Ovšem pokud jde o zchátralou budovu na rohu Milady Horákové a náměstí 28. října, tak tam skutečně vlastníky jsme. Původně mělo město záměr zde zhruba za 100 miliónů vybudovat komplex se 70 malometrážními byty pro mladé rodiny a seniory. Naši snahu bohužel zhatilo ministerstvo kultury, které budovu opět prohlásilo za památku. Tím nám fakticky znemožnilo přístavbu o jedno patro, vybudování výtahu a obecně dalších úprav nezbytných pro bydlení v dnešním standardu. Od plánu jsme tedy odstoupili a nyní řešíme, jak dál s tímto majetkem naložit, v úvaze je i jeho prodej.

Naopak Esslerova textilní továrna, která stojí na ostrůvku tvořeném hlavním tokem Svitavy a Obřanským náhonem, není ve vlastnictví města. Další osud jednoho ze symbolů textilního průmyslu, který býval v Brně důležitý, má tedy primárně v rukou soukromý investor. Nicméně potřebnou součinnost jsme samozřejmě schopni poskytnout.

Markéta Vaňková

  • *1977
  • V roce 2000 úspěšně ukončila studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, o dva roky později získala titul JUDr. v oboru Právo se specializací Občanské právo. V roce 2003 složila advokátní zkoušky.
  • Od roku 2002 působí v ODS
  • Od roku 2016 je zastupitelkou Jihomoravského kraje
  • Od roku 2018 působí jako brněnská primátorka

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies