Dobrý design hry není hračka: příběh fenoménu Lego a Merkur

Zaměstnat ty úplně nejmenší designéry a vymyslet sestavu, jejíž charakter bude tak akorát univerzální, aby nekladl překážky fantazii, ale zase nebyl moc nezajímavě strohý, vskutku není lehké. Dokonalé rovnováhy mezi obojím dosáhla například legendární stavebnice Lego. Pestrobarevné plastové kostky opatřené rytmicky uspořádanými výstupky zná snad každý, za jejich konceptem stojí několik desítek let vývoje i poměrně geniální řešení problémů. Tím pomáhá i dalším tvůrcům, kteří stavebnice chytře využívají.

Historie kostek v kostce

Společnost se ve svých prvopočátcích nejmenovala Lego a nevyráběla plastové dílky. Ole Kirk Kristiansen se s velkým zápalem, a ne úplně vřelým přijetím jeho rodiny pouští roku 1932 do výroby dřevěných hraček a stavebnic pro děti. Už s prvními dřevěnými kostkami, auty a joji měl jasno, jak k výrobě přistupovat. Věřil, že především ti nejmenší si zaslouží tu nejvyšší kvalitu, aby jejich hračky vydržely desítky let. Z téhle ideje pramení také jméno: Lego je zkratkou z dánského Leg godt volně přeloženo jako „hezky si hrát“, čímž je myšleno právo dětí na kvalitní hru, která jim bude přinášet radost.

Po několika úspěšných letech, druhé světové válce navzdory, se firma začala zajímat také o výrobu hraček z jiných materiálů. Jako první uvedli na trh nákladní auto z kostek, které se dalo rozebrat a zase složit. Roku 1949 vzniká několik prototypů, mezi kterými jsou také známé plastové dílky s charakteristickými výstupky uvedené na trh pod jménem Automatic Binding Bricks. Britské jméno stavebnice prý mělo symbolizovat vděk za osvobození Evropy.

Design dílků byl založený na principu dutých plastových kostek s výstupky na horní straně, které pro svou firmu Kiddicraft navrhl Hilary Fisher Page. Dílky na sebe díky výstupkům pasovaly a mohly tak být vršeny jeden na druhý, aniž by uhýbaly do stran, jak se tomu děje u klasických dřevěných kostek. Page si tento a poté ještě dokonalejší kvádrový tvar nechal 1947 patentovat. Ole Kirk a jeho syn Godtfred získali vzorky Pageových kostek a začali je vyrábět pod názvem Automatic Binding Bricks, který se 1953 mění na Lego Bricks. Vazby ani spolupráce s Kiddicraft v té době nejsou ověřitelné, Page podle všeho o kopii svého nápadu nic nevěděl, roku 1981 pak Lego získává práva i na design Kiddicraft.

Přestože se Legu podle všeho dařilo o něco lépe než Kiddicraftu, v prvních letech plastová stavebnice mnoho ovací nesklidila. Dobové hračky byly většinou ze dřeva a umělou hmotu veřejnost přijímala jen velmi vlažně. Také zaznívala kritika kvůli malé stabilitě z kostek vyrobených konstrukcí. Godtfred se na kritiku pokusil reagovat a po několika pokusech nalezl řešení, které je dosud velmi uznávaným nápadem. Na cvočky či výstupky na horní straně dílků navázal trubičkovým rastrem zespodu kostky, které tak na horní přímo nasedají. Síla tohoto spojení je akorát taková, aby dílo udržela pohromadě, a aby šlo i pohodlně rozložit. Tím lze šest dílků s 2x4 výstupky kombinovat na více než 915 milionů způsobů. Roku 1958 si Godtfred tento nápad nechává patentovat a vzniká stavebnice Lego, jakou známe dnes. Po vzoru stavebnice Lego vznikly další, například Cheva, kterou vyrábí Chemoplast Brno.

Na dnešní podobě firmy Lego a všem co zastupuje má velký podíl také Dagny Holm. Za své působení stihla vyzkoušet velkou část ze zmíněných milionů kombinací a také se stát hlavní návrhářkou modelů Lego. Transformováním své mysli do rozměru jednotlivých kostek ukázala, v co všechno se může několik (stovek) úplně základních dílků proměnit. Za všechna její díla můžeme jmenovat třeba zábavní park Legoland. Jak je jistě známo, stavebnice Lego pronikla do popkultury jako svébytný fenomén. 

Holm nebyla jediná, která těžila z univerzální geniality kostek při vytváření velkolepých děl. Svět rozdrobený na jednotlivé dílky inspiruje svou povahou také kreativce z jiných oborů. Stavebnici lego používá při své práci například světoznámý německý ilustrátor Christoph Niemann, který tvoří titulní strany pro The New York Times. Často, než udělá první tah, nápad jako první vymodeluje z kostek, jejichž charakter jej nutí přemýšlet trochu odlišně a dekonstruovat realitu na nejdůležitější prvky, o což se snaží i svými ilustracemi. Lego bylo také použito při modelaci několika různých robotických zařízení, které slouží například v medicíně.

Velkou část dětských vesmírů tvořil i Merkur

Podobně sofistikovaná stavebnice jako Lego tvořila mnoho dětských vzpomínek i na našem území. Zjistit původ konceptu stavebnice Merkur, kterou jistě nemusíme představovat, není ale úplně jednoduché. Obdobné principy a různé materiály využívaly už stavebnice konce 19. století různě po světě. Nejznámější zástupce kovové stavebnice pochází zřejmě z Liverpoolu. Nejdříve známá jako Mecanics made easy, později přejmenována na Meccano byla vyráběná mezi lety 1908 a 1980. 

Počátky české obdoby, která navíc jako jediná respektuje metrickou soustavu, se datují do roku 1920, kdy ji v Polici nad Metují zakládá Jaroslav Vancl. Prvně pod názvem Inventor, pod kterým si také nechává patentovat koncept stavebnice založené na děrovaných páscích, prvně spojovaných háčky, poté šroubky a matičkami. Ze stavebnice jde složit prakticky cokoliv, od mostních konstrukcí, přes jeřáby a jiné mechanické stroje. Děti si díky dílkům a jejich skládání už více než století osvojují mechanické zákonitosti a zlepšují motoriku. 

V roce 1933 do sady stavebnic přibyla ještě varianta Merkur Elektrus s elektrickými komponenty. Ve třicátých letech sortiment Merkuru obohatily také různé vláčky, prvně jednodušší modely a poté i rychlík. 

Univerzální charakter stavebnice spolu s jejími mechanickými doplňky k základním páskům a deskám s rastrem otvorů, jako byly třeba kladky nebo různá ozubená kola, ale nesloužily jen dětem při vytváření rozmanitých dílek. Titěrné šroubky a matičky stavebnice zaměstnaly také ruce významných dospělých. Kromě známého skládání všemožných zmenšenin existujících staveb či dopravních prostředků pomohl Merkur také při vizualizaci strojů a udělátek. Jako zřejmě nejzářnější příklad můžeme uvést českého vynálezce Ottu Wichterle, který díky Merkuru zkonstruoval první stroj na výrobu známých kontaktních čoček. 

Zdroje: lego.com, merkurtoys.cz, wikipedia.org, úvodní foto: Watty62, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons