Povodně nelze ovlivnit, je možné se na ně připravit, říká Magdalena Maceková z Adapterra Awards

Zajímavé je sledovat, co se už daří. V první řadě je to výrazné a srozumitelné informování s předstihem: Povodně se blíží, mohou být výrazné. V tom výborně funguje Český hydrometeorologický ústav. Ale navazují všechna významná média. A nezůstává pozadu ani vláda. Pro mnoho běžných obyvatel by ještě pomohlo srovnání – při vydatnějším dešti napadne 5-20 mm srážek, předpovídaných 300 mm znamená, že spadne polovina ročního úhrnu srážkové vody.  Pro rozsah případných škod bude zároveň klíčové, jak rychle uvedené množství srážek naprší. 

Následují účelné rady: vykliďte sklepy a ochraňte nízko položené domy. Buďte připraveni na výpadky elektřiny i vody. Není potřeba panikařit, ale smysluplně uvažovat, co může udělat každý sám. K tomu může pomoci i doporučení hasičů pro lidi se zálibou v extrémních sportech, aby zbytečně nekomplikovali situaci. Doporučení na rušení kulturních akcí sice v místech s mírnějším deštěm působí spíš poplašně, ale na druhou stranu zvyšuje obecnou pozornost, že se něco může dít a může se nás to dotknout.

Smysluplná příprava se týká nejen občanů, ale především připravenosti jednotlivých povodí, záchranných složek, vedení obcí. Na nich leží odpovědnost, aby se podařilo přicházející vodu zvládnout s co nejmenšími škodami. Důležitou složku představují připravené povodňové plány obcí, kde by mělo být navrženo nejen jak se před přitékající vodou ochránit, ale i jak postupovat v průběhu povodně. Protipovodňová opatření mají ochránit obyvatele a majetek. Plány vznikaly většinou v návaznosti na proběhlé povodně předchozích let. I podle médií už můžeme sledovat, kde se upouští voda z přehrad, že v Troubkách čistí kanály, v Humpolci staví protipovodňovou zeď a další podobné zprávy. Povodňové linie v územních plánech obcí mají vliv na možnost výstavby i na výši pojistného stávajících nemovitostí. Až přicházející voda ukáže jejich relevantnost. 

Z dlouhodobého hlediska ale podstatnou část protipovodňové ochrany představuje připravenost krajiny, tak aby nadměrnou vodu zvládala co nejlíp. Nejen na nemovitostech, ale i v krajině může voda způsobit obrovské škody. Naštěstí je po sklizni základních plodin. Přesto protékající voda může způsobit obrovskou vodní erozi – tedy odnést ornou půdu tam, kde způsobí další škody. Toto riziko se týká především svažitého terénu. Zemědělské hospodaření - tedy to, jestli jsou pole právě pooraná, nebo krytá meziplodinou, využívají bezorebných technologií, a dalších šetrných způsobů, jak půdu ochránit -  rozhoduje o tom, jaké budou následky. Proti odtoku vody pomohou také zatravněné pásy, louky, zmenšení výměry polí. V tom se podařilo udělat pomalé proměny, silné deště ukáží, kde zůstávají slabá místa. 

Další část dlouhodobých a koncepčních příprav se týká přesměrování vody tam, kde bude nejméně škodit. Nadcházející dny ukáží, jak se nám podařilo poučit se z předchozích zkušeností. Nejvíc prověří projekty, které byly v posledních letech budovány právě jako protipovodňové – poldry, hráze, retenční nádrže. Kromě těchto přímo protipovodňových staveb se řada obcí rozhodla budovat přírodě blízká opatření, která by měla vodu v krajině v co největší míře zasáknout v místě dopadu, zpomalit její odtok, směřovat ji do rozlivových území. V posledních letech se podařilo rozvolnit řadu vodních koryt, vybudovat zádržné tůňky, vyhloubit zpomalovací průlehy a osázet je stromy. Mezi takové příklady patří i povodňový park v Židlochovicích na Svratce, který má protékající vodu zpomalit a umožnit jí přirozený rozliv. Podobně koncepčně postupovali například v jihomoravských Vohančicích, kde pole nad vesnicí rozčlenili zasakovacími průlehy, zatravnili a vysázeli víc jak tisíc stromů. Další podobné projekty představuje například celostátní soutěž Adapterra Awards. Pro všechna tato místa bude množství přicházející vody představovat zatěžkávací zkoušku. Doufejme, že aspoň lokálně dokáží pomoci a sníží dopady v bezprostředním okolí.

Magdalena Maceková vystudovala architekturu a při doktorském studiu se věnovala tématu udržitelnosti v architektuře, dnes působí v Nadaci partnerství jako konzultantka kliamtických adaptací. Je jednou z porotkyní Adapterra Awards a podílí se na zpracování adaptačních koncepcí a strategií pro obce, města i kraje. Podporuje změnu poradenstvím a vzděláváním veřejné správy – úředníků i politiků.