Podcast: Ve veřejném prostoru mi to lidi kradou nebo ničí, říká Vendula Chalánková o své umělecké tvorbě

Usvědčili jsme umělkyni Vendulu Chalánkovou z tvorby ve veřejném prostoru. Představila dvě z knih, které aktuálně ilustrovala – Mářinu kuchařku a Bulbem záchranáře – Jak zachránit život a stát se superhrdinou. Dále nám prozradila, která její tvůrčí poloha jí dělá největší radost, jak ji málem zavřeli do Káznice na Cejlu a o vyvíjení dortů tradičními malířskými technikami a materiály.

"Doteď jsem si myslela, že jsem ten Leoš Janáček, ale od teď si myslím, že jsem spíš ta Mařa."  

"Největší radost mi přináší ta práce. Fakt ta práce na tom. Je to pro mě natolik naplňující se něčemu takhle věnovat, že potom, když to přináší ohlas, tak jsem za to strašně ráda, ale nejdůležitější je pro mě ta práce."

"Jeden obraz se jmenuje Krupica. Fakt jsem namíchala odstín krupicové kaše. A tady na tom obraze jsem pracovala strašně dlouho, protože jak je nás v ateliéru víc, tak tam chodí hodně lidí a vždycky mi někdo tu Krupicu komentoval, že to není ona, jak si ji pamatuje z dětství od babičky. Mě to nutilo na tom obraze pracovat fakt dlouho a vyvíjet jednak tu barvu, jednak tu strukturu a jednak to kakao – ten posyp a taky to máslo."

"Akvarel je taková moje úplně volnočasová aktivita, úplně mimo. A věnuji se jím proto, že jsem chovatelka koček a maluju kočky. To je takový jenom z lásky k těm kočkám, že si je tím způsobem zachycuju. Nikdy jsem to nevystavila a jenom to rozdávám. Když má někdo taky rád kočky, tak dostane."

Celý podcast si poslechněte na Spotify, Anchor.fm nebo Apple Podcasts.

Foto Jiří Hloušek