Podcast: V Evropě jsme zatížení památkovou péčí a musíme brát ohled na prostředí, které nám zanechali předci, říká Erik Petrus
- 19. září 2024
- Podcast
- autor: Jan Gerych
- Foto: Tomáš Gál
„My jsme v Evropě zatížení památkovou péčí a musíme brát ohled na kulturní a vystavěné prostředí, které nám tady zanechali naši předci. To tam není,. Důraz kladou na konceptuální myšlení a oproštění se od minulosti a vytváření moderní vize. To mě fascinovalo a pramení odsud počátky mé touhy vycestovat za prací do světa."
„Fakulta architektury na Universitas Indonesia v Jakartě mě požádala o přednášku o české architektuře. Jelikož česká architektura není nějak typická, významná a není to něco, čím bych se chtěl prezentovat a ukazovat to v Indonésii, protože když tak jezdím po Indonésii, viděl jsem, že mají moderní architekturu na daleko vyšší úrovni než my, uvažoval jsem, co jim ukážu, jakou etapu české architektury. Nechtěl jsem renesanci, nebo baroko, to znají ze školy. Pak jsem si uvědomil, že Indonésie a Československo jsou stejně staré, vznikly v roce 1918, Indonésie získala nezávislost v roce 1945. Československo hledalo identitu státu a rozhodlo se ji najít prostřednictvím architektury. Pátrali v prvopočátcích v kubismu, pak přešli k lidové tvořivosti a transformovali jej na rondokubismus a pořád se jim to nezdálo tak dobré a reprezentativní, tak zkusili funkcionalismus, a ten se osvědčil. Začalo se v tom stylu stavět po celé republice, stavěly se nové objekty jako Veletržní palác nebo nejslavnější vila Tugendhat a další domy. Chtěl jsem jim ukázat, jak se dá vybudovat identita státu na základě architektury a jim se to strašně líbilo."
„Rodinné domy na Indonésii jsou od českých úplně odlišné. I když si plno lidí myslí, že v Indonésii lidé žijí v chatrčích, není to pravda. Indonésie je velká a bohatá země a je tam velká část společnosti, která bydlí v honosných vilách, kde mají vlastní služebnictvo. Navrhl jsem projekt 21 rodinných domů, který jde teď do prodeje s kategoriemi od nejmenších po největší. Ty největší už mají zázemí pro služebnictvo. Služka tam má samostatný pokoj s koupelnou a je oddělená od rodiny. I v menších rodinných domech bývají oddělené kuchyně - čistá a špinavá. Čistá představuje vizitku rodiny, jídlo se tam servíruje a stoluje se. Za ní je ještě špinavá kuchyně, kde služka vaří, umývá nádobí. Indonéské domy jsou větší a mají větší společenský prostor."
„Většinou mají domy menší atrium, které slouží jako zahrada uvnitř domu. Je tam zeleň a jezírko nebo fontána. Voda ochlazuje teplý vzduch a prostor kolem a zeleň skýtá stín, takže tam můžete trávit čas venku příjemně. To jsou typické prvky tropické architektury. Indonésie, nebo celá Asie, je specifická tím, že mají málo prostoru, takže staví kompaktně a hustě. Domy většinou nemají velkou zahradu, ale spíše menší venkovní prostory jako atria nebo světlíky v rámci domu. V Česku máme rodinný dům a kolem velkou zahradu, tam je zahrada minimální, zato dům je větší a zahrádku má uvnitř."