Podcast: Dubaj celá vyrostla na otroctví, říká Jan Dostál, autor sochy Mrak z českého pavilonu na Expu

Prosinec 23, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Jiří Hloušek (portrét), Jan Dostál (ilustrační)

Sochařská výzdoba českého pavilonu sklízí mezinárodní úspěch, takže slibně rozjíždějící kariéra olomouckého umělce přeřadila na ještě vyšší převod. Jak se pracovalo v Dubaji a co čeká extravagantního sochaře dál?

 

Musím tu sochu dělat tak, aby po tom nešlo dobře lozit. I když mě teď překvapili, když jsem sundával Stvůru. Já lozím po skalách, takže si vyzkouším, kam se dá vylézt a kam už ne a tam jsem viděl stickerku v pěti metrech. To už bylo dost vysoko i na můj vkus."

Mrak

 

„Musel jsem se naučit řídit věci, organizovat, být uvolněnej, protože samozřejmě přišla spousta problémů. Vždycky jsem se vytočil, chvíli to bylo na tom peaku, pak to šlo dolů a pak už jsem se zase mohl dál bavit s těma lidma, komunikovat, aby to šlo udělat, když to nešlo udělat."

Říkal jsem si, že si svařím nějakou kovovou paletu a tam si naskládám vercajk. Přiletí to tam a posvařuju fontánu. Pak ale přišel Mrak, tak si říkám, že budu potřebovat asi trochu víc věcí. Přemýšlel jsem kolik a jestli to naskládám třeba do půlky kontejneru a skončilo to tak, že jsem si koupil novej šestimetrovej lodní kontejner a byl po strop zaskládanej."

Stvůra

 

„Na Expu se to řešilo, lidi měli co jíst, co pít a bylo o ně postaráno. Jinak je na Dubaji překvapivé, jak celá vyrostla na otroctví. Všechno stojí dvakrát tolik a ti lidi mají na naše 6 tisíc výplatu. Žijí ve slumech, střídají si postele."  

Klenoty kostela

 

„My jsme byli tři a pracovali s námi dva místní Pakistánci. Dlouho po dokončení jsme si ještě psali, že nikdy nezažili Evropana, aby se k nim choval pěkně. Že se vždy snažili jen všechno osekat a být hnusní." 

Smyca

 

Jan Dostál

Podcast můžete poslouchat na SpotifyAnchor.fm nebo Apple Podcasts.   

 

Autor: Jan Gerych