Podcast: Až v Americe jsem si uvedomila, že přístup ke studiu tady byl úplně špatný, říká Marie Tomanová

„Brno je právě to místo, kde jsem započala uměleckou kariéru. Doteď si pamatuji, jak jsem šla v rodném Mikulově po náměstí a došel mi dopis z FaVU, že mě přijali. To byla strašná radost. Byla to pro mě vidina, že budu umělec. Byl to začátek umělecké kariéry v mé hlavě a je to ten nejdůležitější milník. Na mapě všech našich výstav od Berlína, New Yorku po Tokio je Brno možná jedno z nejdůležitějších."

„Když jsem procházela staré fotky, hodně často je tam vidět, že jsem nemocná. Měla jsem hrozné angíny, a to bylo ze strachu. Bylo to vždy týden před klauzurami a já jsem lehla s horečkami a angínou. Ten tlak na studenty mluvit před porotou v prostředí, které bylo hrozně nepřátelské. Nikdo tě nepochválil, nikdo tě nevedl, jak o té práci mluvit a kontextualizovat ji. A není jednoduché to nějak uchopit, zvlášť když je ti dvacet. A zvlášť v našem ateliéru v tom nebylo žádné vedení. A pak tě postaví před ty práce a kouká na tebe 50 lidí a je to jak na porážce."

„New York je teď trochu v rozpadu. Pandemie a black lives matter, v létě je vedro a lidi jsou víc agresivní. Je tam vidět dopad pandemie, je větší chudoba a je občas smutné to sledovat. To město si prošlo velkými změnami."

Celý podcast si poslechněte na Spotify, Anchor.fm nebo Apple Podcasts.

Marie Tomanová