Podcast: základní stavební materiál nové antarktické stanice je překližka, říkají Martin Kaftan a Pavel Kapler

Prosinec 22, 2020 | autor: Jan Gerych | Foto: Jiří Hloušek

Manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler a vedoucí ústavu experimentální tvorby na FA VUT Martin Kaftan přibližují okolnosti výstavby nové antarktické stanice na Nelsonově ostrově.

 

„Když po dnešku skončíme s tím, že naši posluchači budou vědět, že jezdíme “do” Antarktidy, že tam nejsou lední medvědi, že tam čeští vědci dělají perfektní práci a naši architekti se zabývají takovými úkoly jako naprojektovat “polární” stanici, tak budu strašně rád," zmínil Pavel Kapler.

 

„30 států světa se zabývá antarktickým výzkumem. Ve všech případech to byla iniciativa státu - chtěli mít rozhodovací podíl na tom, co se bude na Antarktidě smět a co s ní bude dál, ať už jde o těžbu nerostných surovin atd. S vidinou hlasovacího práva v Antarktickém smluvním systému to byly státy, které řekly svým vědcům, běžte do Antarktidy, dělejte tam vědu, protože pro nás je to podmínka k tomu, abychom mohli spolurozhodovat o dění v kontinentě větším, než je Evropa. Což je super top elitní klub. U nás to začalo úplně naopak, u nás byl na začátku muž pěti P - pan profesor Pavel Prošek - prezident Českého antarktického nadačního fondu, který se rozhodl, že je potřeba proniknout i do Antarktidy. Tak dlouho tento svůj sen prosazoval, až našel sobě podobné nadšence a prosadil na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kterému tímto děkujeme, výstavbu české vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. A my, jeho pokračovatelé, kteří rozvíjí stanici v opravdový český antarktický vědecký program, tak aby byl  srovnatelný s jinými státy, tak naším úkolem bylo přesvědčit náš stát, k čemu je tohle vlastně dobré."

„U nás, na pobřežních oázách na ostrově Jamese Rosse už máme přes 30 vědeckých disciplín právě proto, že se dostaneme až k jádru věci. Dosáhneme odledněného území, tzn. máme prostor pro geology, botaniky, máme tam zvířata - ať už mořská, nebo pozemská, a celou řadu dalších disciplín. Hlavní je klima, které se táhne jako tenká červená linie napříč všemi vědeckými programy v Antarktidě, my na ně však navazujeme ještě spoustou dalších."

Drakeův průliv (druhé nejbouřlivější moře světa) a jeho vliv na celé vědecké dobrodružství - Antarktida není pro každého a možná je tomu tak dobře, zejména vědci musí být velmi odhodlaní dělat vědu v těchto podmínkách Pro přejezd Drakeova průlivu většinou využíváme logistiky jihoamerických armád. Plavba trvá přibližně 4 dny a za nevhodných povětrnostních podmínek, které jsou tam téměř pravidlem, bych to přirovnal, že jste čtyři dny na kolotoči, ze kterého nemůžete slézt. A pokud se vám dělá špatně na kolotoči, tak to bude jednoznačně zážitek, na který do konce života nezapomenete. Z takové výpravy do Antarktidy nemusí být zážitky vždycky pozitivní, ale jednoznačně jsou silné a nezapomenutelné."

Celý podcast si poslechněte na SpotifyAnchor.fm nebo Apple Podcasts. 
 

Český antarktický nadační fond 

Autor: Jan Gerych