Plevel není nutné hubit chemicky a ohrožovat tím přírodu, zdraví a podzemní vody

Herbicidy jsou používané hlavně jako prostředek na likvidaci plevele a dalších nežádoucích rostlin v zemědělství. Řada měst, obcí nebo institucí je však používá při údržbě městské zeleně, chodníků a dalších ploch. I když jsou v řadě zemí herbicidy s obsahem glyfosátu na seznamu zakázaných látek, Česká republika jejich používání prozatím dovoluje. Přitom právě při údržbě a čištění veřejných prostor se dají zvolit jiné neinvazivní a ekologické přístupy. 

Zárodky plevele odstraní zametání či použití proudu horké vody

„Na zelených plochách je vhodnější používání ekologičtějších variant boje s plevelem. Na chodnících a komunikacích se osvědčuje využít jednoduché řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher a dodává: „Při pravidelném zametání se včas odstraní semínka, ze kterých by jinak vyrostl plevel či ne vždy žádoucí rostliny, jako například pampelišky. Zametání kvalitním zametacím strojem odstraní také zárodky nechtěné vegetace a ostatní materiál, který podporuje růst vegetace. Funkčním řešením je také použití silného proudu horké vody, který dokáže zničit i kořeny plevele a jiných nežádoucích rostlin.“

Chemie může znečistit i podzemní vodu

Používání nebezpečných chemikálií může mít vliv i na znečištění podzemní vody. Nebezpečné látky se pak mohou dostat do lidského organismu, kde mohou poškodit zdraví. Tyto toxické látky mohou u některých lidí také ovlivňovat mimo jiné imunitu a mohou být i jednou z příčin nevyléčitelných chorob.

Systematické měření kvality vody je oblastí, v níž máme v České republice stále velké rezervy, a to jak v průmyslové výrobě, tak v zemědělství. Od škodlivých pesticidů a dalších zdraví nebezpečných látek nelze pitnou vodu dostatečně vyčistit. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Do přírody, ale i pitné vody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí.   

„V případě menších ploch kolem domů, firem nebo veřejných budov se stále častěji využívají také tlakové myčky. Právě pravidelné čištění dlažby, spár nebo betonových povrchů pomáhá odstraňovat usazeniny, prach a organický materiál, ve kterém se plevel velmi snadno uchytí. Silný proud vody navíc dokáže uvolnit i drobné nálety vegetace ještě ve fázi, kdy neprorůstají hluboko do povrchu a nezpůsobují jeho poškození,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.

Výhodou moderních čistících technologií je také nižší potřeba chemických prostředků. U řady povrchů dnes stačí kombinace mechanického čištění, horké vody a pravidelné údržby. To je důležité nejen z pohledu životního prostředí, ale i dlouhodobé životnosti samotných chodníků, dlažeb či veřejných ploch. Právě zanedbané spáry a prorůstající vegetace totiž často urychlují degradaci povrchů a zvyšují náklady na jejich opravy.

Zdroj: Kärcher