Omezili jsme catering a zrušili merch, říká o Plánu C festivalu Signal Martin Pošta

Loňský ročník nazvaný Plan B ministr Prymula zakázal, takže se letos organizátoři hlásí se záložním Plánem C.
Omezili jsme catering a zrušili merch, říká o Plánu C festivalu Signal Martin Pošta

Loňský ročník nazvaný Plan B ministr Prymula zakázal, takže se letos organizátoři hlásí se záložním Plánem C.  

 

PRAHA Oproti loňsku program doznal dvou zásadních změn. „Jedna je v mentálním nastavení. Céčko v Plánu C reaguje jak na coronu, tak na chaos, nepředvídatelnost dnešního světa, nutnost adaptability, přizpůsobování se chaotickému prostředí,” vysvětluje ředitel Signal Festivalu Martin Pošta. 

„Další změna nebo novinka je čtvrtá trasa festivalu. Je zcela covid-safe, proběhne v rozšířené realitě, AR. Je to pokus, jakým způsobem se dají prezentovat umělecká díla širší veřejnosti ve virtuálním prostoru. Celé je to pro nás o hledání cesty, jak umění prezentovat bezpečně. Bereme to jako experiment, protože se odehrává ve dne – prodlužujeme festival do denní doby.” 

„Na trase Signal AR představíme šest instalací od čtyř umělců, každá má jiný přístup. V programu přibyl známý streetartový umělec Jan Kaláb. Jeho projekt je objekt, skulptura ve veřejném prostoru, jež levituje." 

„Instalace XY od AOKU je hra o křížení chromozomů, parafráze na to, jak se dnešní společnost mísí, přebírá různé prvky, přesouvá lidi po celém světě.” 

 

„Další je instalace Horizon Forbidden West, kterou děláme s Playstation. Bude na Negrelliho viaduktu, představuje portály do jiného světa se společensko-filozofickým podtextem. Odkazuje na kontext stejnojmenné hry, odehrává se v postapokalyptickém prostředí, kdy si příroda vzala zpět kontrolu a lidi už nemají tak velký význam.” 

„Instalace Jana Hladila je videomapping na budovu Main point Karlín. Pracovali jsme na a v ní už 3 roky po sobě. Na budově se totiž nedá reálně udělat videomapping, fasáda je rozbitá kolmými lamelami, které neumožňují paprskům dopadnout na budovu a navíc je skleněná, což dělá videomapping velice težce realizovatelným. Proto jsme si řekli, že videomapping přeneseme do rozšířené reality videomapping. Jde o audiovizuální dílo, jež návštěvníci prožijí prostřednictvím mobilního telefonu. S Janem Hladilem na něm spolupracoval skladatel Michal Šupák,” vyjmenovává Martin Pošta.

Zavádíte aplikaci, budete s ní nějak dále pracovat?

Festivalová apka je výsledkem svatby dvou studií, které jsme dali dohromady – Brainz Immersive a Bicepsdigital. Bicepsdigital pracují na festivalové části aplikace – mapa, co usnadňuje život návštěvníkům a Brainz Immersive dodávají AR modul do aplikace.

Chceme s ní určitě pracovat i po festivalu. AR je pro nás první krok a záměr je, že každoročně tu platformu rozšíříme o 2-3 umělecká díla. Je to ekonomicky skoro stejně náročné, jako to dílo udělat fyzicky. Jedna z idejí je nabídnout to Prague City Tourism, aby to využili do své aplikace jako modul, který by umožňoval všem návštěvníkům Prahy, kteří budou používat oficiální Pražskou aplikaci si prohlédnout i tato díla. 

Rádi tuto platformu poskytneme dalším festivalům, které by s tím chtěly pracovat. Apka je poměrně univerzální a dala by se využít pro všechny light festivaly. 

Street artista, writer zpracovává dílo v AR. Je to budoucnost street artu? Jak ušetřit fasády a přitom dát prostor nezávislým umělcům?

Takto jsme to nebrali. Jan na tiskovce řekl, že ulici už má za sebou a hledá jiné cesty seberealizace. Je to o hledání nových, vizionářských cest. Jakou to má budoucnost, neumím říct, ale AR bude čím dál víc pronikat do našich životů. 

Proč má trasa Signal AR otevírací dobu a končí v 19.00?

AR funguje nejlépe za světla. Funguje to na základě vašeho fotoaparátu, aby dokázal nasazovat ty objekty správně, potřebuje dobrou viditelnost. My po městě rozmisťujeme markery, QR kódy, které si člověk naskenuje a díky nim se to umělecké dílo ukotví přesně na nějaký bod, takže splní parametry, aby vypadalo, jak ho autor zamýšlel. A v 19.00 začíná Signal. Takže ráno a odpoledne máte na AR trase a pak to vypneme, protože začíná klasický festival.

Zvolili jste název Plan C, navazuje na loňský neuskutečněný Plan B. Je to jistě velké téma, ale už je tak všudypřítomné, že začíná trochu nudit. Navíc tu s námi bude zřejmě až do konce. Budete hledat i nějaká další témata, nebo to bude i za rok o životním prostředí?

Důležitý je ten tlak na veřejnost, veřejné mínění, které se pak přesouvá na politiku. Vím, že v tom nejsme první, ale jako festival máme nějaký zásah a s ním přichází i odpovědnost. Poslední tři roky se snažíme věnovat tématům, která považujeme za podstatná. Bylo to 100 let Československa a směr, kam se Česko nyní ubírá, pak revoluce, jako téma ve společnosti a teď plán B, letos C. Příští rok se budeme věnovat tématům vědy, technologie, umění a společnosti a jakým způsobem na ni ty první tři oblasti působí. Prozkoumáme to skrze umělecká díla. 

K tématu udržitelnosti – udržitelnosti kultury, lidstva na zemi se vracíme stále. Hledáme, jakým způsobem jsme k tomu schopni přispět, my jako festival, i jako návštěvníci. Absolvovali jsme workshop o tom, jak může být festival udržitelnější a přišli jsme na to, že největší producent odpadů je catering, tak  jsme jej v letošním roce zásadně omezili.Environmentální téma je v souladu s naším přesvědčením. Vedle drastického omezení cateringu jsme zrušili merch. Předloni jsme hledali merchandise, který by byl udržitelný a byl to v podstatě nesplnitelný úkol, tak jsme ho úplně zrušili. 

Téma zůstane na festivalu stále, byť ho nebudeme takto strkat do záře reflektorům, ale rok co rok se budeme snažit zlepšovat to, jak interně udržitelně fungujeme.

Plan C co může člověk udělat k záchraně planety?

Je to na osobní interpretaci každého diváka. Nikomu nebudeme říkat, „čisti si zuby, třiď plasty a choď spát před 11. hodinou”. To si musí každý říct sám. Nenabízíme žádná konkrétní řešení, nabízíme směry a prostor pro filozofickou úvahu. 

Vydáváte se za jednoho z největších producentů současného umění v Česku, zároveň za nejnavštěvovanější kulturní událost, zabýváte se současnými společenskými tématy, jste festival digitální a kreativní kultury. V programu letošního ročníku jsem našel jen 4 ženy  Kateřinu Blahutovou, Milenu Dopitovou, Lucii Kramperovou a Kláru Mičkovou?

Čtyři je úspěch. Inkluze je naše téma dlouhodobě. V popředí jsou však umělecká díla a nějaká sdělení. Autoři jsou samozřejmě taky důležití, někdy hledáme konkrétní dílo a jindy konkrétního autora. Snažíme se být inkluzivní, ale v možné míře. Ukázalo se, že nalézt více žen působících v tomto světě je komplikované. Ani Milena Dopitová není úplně digitální umělkyně. Na tomto poli se nepohybuje tolik žen jako mužů. Vedeme tyto diskuze, že tam máme málo žen, ale nechceme zase vzít program a lámat ho, abychom splnili nějakou kvótu. 

Chtěl jsem se zeptat, jestli je situace lepší v zahraničí? Ale letos ze zahraničí žádná žena nepřijede.

Letošní program je velice poplatný koronavirové situaci. Máme tři příchozí zahraniční umělce a i u nich jsme řešili, jestli by to nešlo realizovat bez jejich fyzické přítomnosti. Letošní rok je kvůli koroně téměř exkluzivně český. Nevěděli jsme, co si budeme moci dovolit, jestli tu budou moci být i umělci ze zahraničí.

Odhlédneme-li od loňského a letošního ročníku, vidíte v zahraničí větší zastoupení žen než u nás?

Dle mého dojmu tam vnímám vyšší zastoupení. Jezdím na konference na pomezí vědy, technologie a umění a je tam vyšší zastoupení žen než v Čechách.

Založili jste cenu Neon, jak hodnotíte první ročník?

Doufám, že tento počin, který jsme dali dohromady s Pražskou plynárenskou, bude dlouhotrvající. Dali jsme dohromady finanční fond na podporu vzniku jednoho uměleckého díla, 200 000 korun. Vytvořili jsme to celé v krátkém čase, dohoda byla uzavřena v létě, a i přesto jsme dostali přihlášky z většiny relevantních uměleckých škol v Česku. Vítěze už znám, na papíře to dílo vypadá skvěle, tak jsem na ně strašně zvědavý, jak to bude fungovat realizované. 

Chceme, aby prostřednictvím ceny Neon dokázali Signal a Pražská plynárenská dlouhodobě podporovat vznik současného umění. Těch dlouhodobých cílů, co by Signal chtěl realizovat je víc. Chceme přispět i formou vzdělávání – konferencí. Jezdil jsem na Resonate v Bělehradě – perfektní technologové, umělci, kreativci, na pomezí vědy a filozofie. Něco takového chceme přivést do Česka.  

 

Martin Pošta

Martin Pošta je zakladatelem několika významných kulturních akcí a dlouholetým manažerem v oblasti kultury. Vystudoval VŠE a FAMU, dlouhá léta pracoval na MFF Karlovy Vary. Založil festival debutů Fresh Film Fest, prodejní přehlídku současného designu designSUPERMARKET a Signal Festival. Produkoval také videomappingové projekty skupiny The Macula.
 

Signal Festival 14.-17. října 2021, Praha
 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies