Páteř, žaludek, hrdlo a ucho oživily zahradu, která teď vytváří cesty obnovy a rozličných spojení

Spolupráce s umělkyní Ruth Buchanan otevřela nevyužívaný prostor komunitního centra pro nezaměstnané sousedům i širší veřejnost.
Páteř, žaludek, hrdlo a ucho oživily zahradu, která teď vytváří cesty obnovy a rozličných spojení

MÖNCHENGLADBACH, NĚMECKO – Zahrada na kopci Abteiberg zůstávala kvůli špatné dostupnosti nevyužívaná. Věci se daly do pohybu poté, co se setkali zástupci organizací, které s ní sousedí – humanistického gymnázia a komunitního centra pro nezaměstnané. Rozhodli se z ní udělat místo setkávání nejen pro své klienty a studenty, ale otevřeli ji i pro širší veřejnost. 

Spolupráci doplnila novozélandská umělkyně z Berlína Ruth Buchanan, jež vymyslela architektonickou intervenci s názvem Zahrada s mosty (páteř, žaludek, hrdlo, ucho), která zahradu propojila s okolním prostorem. Kopec Abteiberg se nachází v centru města v sousedství parku Hans-Jonas a mnoha vzdělávacích a kulturních institucí. Kvůli chybějícímu propojení zde však neprobíhaly žádné veřejné aktivity. V novém nastavení umožňuje komunitní centrum užívat zahradu gymnáziu, jehož žáci se také podílí na jejích krajinářských úpravách. Během stanovené otevírací doby mají místo nově možnost navštívit i všichni ostatní.   

Ruth Buchanan ve své tvorbě zkoumá, jak dokáže architektura a prostor ovlivnit tělo, pohyb, interakce a vnímání sebe sama. V Zahradě s mosty (Páteř, žaludek, hrdlo, ucho) rozmístila v prostoru zahrady rampu, pavilon, točité schodiště a most, které do ní umožňují nové přístupy a vytváří jak možnost sdružovat se, tak nalézt klid. Vytvořila tam několik možností jak se v zahradě rekreovat. 

Každý architektonický prvek má barvu, jež odkazuje na část těla, potažmo místní reálie. Purpurová rampa představuje páteř, její barva je v feministické opozici k historickému faktu, že gymnázium bývalo sídlem chlapeckého oddílu Hitlerjugend. Pavilon s kuchyní představuje žaludek a jeho účel péče a starosti symbolizuje tyrkysově zelená medicíny. Točité schodiště je růžové jako jazyk, tvoří hrdlo, jímž se vstupuje na pozemek jako do těla. Sírově žlutý most míří do sousední hudební školy jako ucho a barvou odkazuje na pigment z textilní školy, která tu bývala dříve stejně jako bělící louka. „Proces obnovy je pro zdravé tělo ústřední. Tento projekt funguje tak dobře proto, že právě to činí: vytváří cesty obnovy a rozličných spojení,” říká Ruth Buchanan.  

Umělecký projekt a zahradu s mosty otevřela pro veřejnost akce s workshopy, které se zde od té doby organizují pravidelně. Workshopy, filmová odpoledne a další akce, na nichž se podílí třeba i sousední Museum Abteiberg, zajišťují, že se zde mohou setkávat pestré komunity. Stopu v Zahradě s mosty mají i brněnští Plastic Guys (psali jsme zde), kteří dodali své panely z recyklovaného plastu na realizaci kuchyně.  

 

Neue Auftraggeber

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner