Ohlašuje přechod Zaha Hadid Architects na model zaměstnaneckého vlastnictví konec starchitektů?

Leden 07, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: Zaha Hadid Architects

Globální architektonická kancelář oznámila změnu vlastnické struktury koncem minulého roku. Půjde příkladem ostatním praxím a změní zaměstnaneckou realitu v oboru, nebo jde jen o formální gesto zohledňující Hadidinu poslední vůli?

 

LONDÝN – Zaha Hadid Architects přechází na model zaměstnaneckého vlastnictví. Firemní zisky se vloží do zaměstnaneckého fondu (Employees Benefit Trust), takže se investují do rozvoje společnosti, do jejího vybavení, zařízení a všech jejích zaměstnanců. Říká to zpráva, kterou kancelář zveřejnila v prosinci. 

Foto Iwan Baan

 

Přechod na zaměstnanecké vlastnictví je fenomén, který se objevuje posledních 10 let u progresivních firem a ukazuje se, že se k němu přiklání obzvlášť technické obory včetně architektury. V Americe tvoří mezi zaměstnanci vlastněnými firmami většinu. Řešení vede k rovnoměrnější distribuci zisků mezi všechny zaměstnance nejčastěji formou akcií. Mluví se také o jejich silnější rozhodovací pozici při řízení společnosti. Ta zároveň požívá větší nezávislost, nemůže ji nikdo koupit, nezaujatí akcionáři zvenčí ji nemohou nutit ke krátkozrakým strategiím a v neposlední řadě ji změna změna pomáhá udržet ve hře při odchodu původního majitele. 

Právě poslední zmíněný motiv bývá v kontextu architektury skloňován nejvíce, protože pomáhá řešit obvyklý problém v kancelářích vybudovaných ikonickou osobností – následnictví. Umožňuje jim přežít svého zakladatele a udržet nahromaděná aktiva. Zároveň popírá architektonické klišé o géniovi, který chrlí umělecká díla škrábnutím pera a pozornost obrací ke spolupracujícímu týmu, jenž ve skutečnosti vytváří hodnoty společnými silami. 

Foto Steve Double

 

Zaha Hadid založila Zaha Hadid Architects před 42 lety. Dnes má sídla v Londýně a Pekingu a pracuje pro ně na 500 lidí. Když zakladatelka v roce 2016 předčasně odešla, vedení převzal společník Patrick Schumacher. S jeho vystupováním však část společnosti nesouhlasí a dokonce se od něj oficiálně distancovala. Největší rozhořčení vyvolal jeho nápad ze Světového architektonického festivalu v Berlíně, že by krizi bydlení v Londýně vyřešilo zrušení sociálních bytů a privatizace veřejného prostoru. 

Patricka Schumachera si Zaha Hadid vybrala za vykonavatele své poslední vůle spolu s neteří Ranou Hadid, bývalým předsedou Serpentine Gallery Peterem Palumbem a umělcem Brianem Clarkem. Schumacher se tří zmíněných rozhodl zbavit soudní cestou a chtěl je nahradit profesionálními vykonavateli. Soudní pře narostla do nepříjemných rozměrů a rozdmýchala také různá nepodložená o to však nepřijatelnější obvinění o sexuálním zneužívání nebo diskriminaci na pracovišti.

Soud nakonec Schumacherův pokus odmítl a navíc mu také upřel právo veta při rozhodování zaměstnaneckého fondu, jehož zřízení si zakladatelka kanceláře vyžádala v poslední vůli. Zmínka o „možnosti utvářet budoucnost společnosti pro každého zaměstnance” v tiskové zprávě o zřízení zaměstnaneckého fondu, pak nezní jen jako vzletná fráze, ale zásadní výdobytek.         

Tisková zpráva je však poměrně vágní a nijak nově nastolenou rovnost nespecifikuje. Zaměstnanecký fond může mít různé projevy. Nejčastěji se realizuje distribucí firemních akcií mezi zaměstnance v podílu závislém na platu, potažmo délce působení. V Británii toto zřízení čelilo ve své době dokonce kritice jako způsob, jak se vyhnout placení daní. Zaměstnanecký fond nijak neurčuje, jak se mohou zaměstnanci podílet na vedení, neumožňuje jim ani rozhodovat o pracovních podmínkách, je tedy velkou otázkou, jaký bude mít reálný vliv. Jasný je pouze fakt, že jedno z posledních přání starchitektky došlo naplnění a že mají zaměstnanci štěstí, že Patrick Schumacher nemá právo veta.      

Foto Iwan Baan

 

Zaha Hadid Architects

 

„Starchitect" je anglický výraz pocházející ze slov „star" a „architect", který se užívá v souvislosti s nejslavnějšími architekty světa, kterým sláva a uznání zajistila známost i mezi širší veřejností, pozn. autora.

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies