Máme fascinující přírodní zákoutí, kde bychom je vůbec nečekali, říká o festivalu Havranec Dana Nováková

BRNO — Lesní svahy nad řekou Svratkou mezi Kamennou kolonií a Anthroposem jsou nejvýznamnější ornitologickou lokalitou ve městě. Žije tam až 80 druhů ptactva včetně kriticky ohrožených. Kolonie krkavcovitých, jež si zde našla místo k odpočinku, tak není jediná, pouze je nejvíc vidět a slyšet. Když přišlo v roce 2024 město s rozhodnutím vyvést nad oblastí lanovku s přepravní kapacitou 2000 pasažérů za hodinu, ornitologové se přirozeně zděsili. Pochopení našli u širší veřejnosti, takže se jim společným odporem podařilo město od činu odradit. Otázka je: na jak dlouho. Kampaň Černá křídla nad Brnem proto neskončila a opakuje se i kulturní festival Havranec, jenž udržuje brněnské milovníky přírody ve střehu. Mluvili jsme s jeho koordinátorkou Danou Novákovou (v pondělí 5. února).

O čem je kulturní festival Havranec?

Havranec vznikl v podstatě jako reakce na záměr města postavit lanovku z Pisárek do Bohunic. Kampaň, kterou jsme proti výstavbě lanovky vedli, chtěli taky upozornit na význam přírodní lokality nad Riviérou. Rozhodnutí postavit v Brně lanovku pro nás bylo překvapivé, protože o velkých projektech město informuje všude možně, ale o lanovce se mluvilo spíš jako o science fiction. A pak bylo najednou stavební povolení. Díky našim aktivitám se podařilo její výstavbu dočasně zrušit. Město však bohužel pořád uvažuje o tom, že ji postaví. 

Oblast nad Riviérou, které se lanovka týká, by byla projektem ohrožena. Ohrožené by bylo zimní nocoviště krkavcovitých ptáků. Pokud by tam lanovka byla, její provoz by rušil ptáky, kteří v těch lesích spí. V Brně aktuálně zimuje 7-8 tisíc havranů a kavek, kteří tu společně nocují. Jedná se o největší nocoviště krkavcovitých ptáků na Jižní Moravě vůbec.

Havranec je brněnský festival, jehož prostřednictvím se snažíme ukázat, že za přírodou nemusíme jezdit nikam daleko. I v Brně máme úžasnou cennou přírodu. Stačí si ji chránit a hýčkat. Můžeme mít sterilní, krásná zelená místa, která ale budou vyprázdněná. Ve městě potřebujeme přírodu, která nebude vyprázdněna. Že je pro nás příroda důležitá, se pěkně ukázalo za covidu. Lidé chtěli vyrazit do lesa, jezdili třeba do Moravského krasu, aby viděli zvířata a ptáky. A přitom i v Brně můžeme vidět spoustu zajímavých živočichů. 

Bydlel jsem u Mendlova náměstí, takže nám létali nad domem každé ráno a odpoledne, a byl to silný zážitek. To jejich nocoviště nad Riviérou je ale relativně nové, přesunuli se tam odněkud, nepletu se?

Na Brněnsku je známo zimování severských havranů a kavek minimálně 120 let. U Židlochovic bylo velké nocoviště, kde krkavcovití ptáci tradičně zimovali ve výrazně větších počtech, šlo až o sto tisíc ptáků. Z nějakého důvodu ale ptáci místo postupně opustili a část z nich se přesunula do Brna. První rozdělení hejna a nocování v Brně proběhlo v zimě 2011/2012. 

Loni nastal nad Riviérou problém, že byli ptáci rušeni – zaznamenali jsme, že někdo do hejn střílel zábavní pyrotechniku. Zhruba v polovině zimy proto začali nocovat na Špilberku, u Červeného kostela, v Lužánkách a jinde. Letos se děje něco podobného, nevíme úplně, proč se tak chovají a co se vlastně děje.

To ale není jediný problém. Další dráty nad řekou by působily kolize vodním ptákům. Není to jen o havranech, v okolí Riviéry žije velké množství vodních ptáků. Zajímavý je například morčák velký, rybožravá kachna, která hnízdí v dutinách stromů. Je to takový srandovní pankáč a kolem Riviéry vyvádí mláďata. Loni jsme nad Riviérou celé léto pozorovali pár ostřížů a je možné, že by zde mohli i zahnízdit. Je to zkrátka zajímavé místo. 

Loni se Havranec nesl v duchu „lanovku tady nechceme”, protože lanovka je z našeho pohledu nesmyslný tunel na peníze a neopodstatněná investice. Letos, když lanovka dočasně spí, chceme zdůraznit přínos městské přírody. Leitmotivem Havrance 2026 je hledání odpovědí, zda může vedle sebe v rovnováze fungovat urbanismus a ochrana přírody. A jak to udělat, aby se město rozvíjelo, ale zároveň v něm byly zachovány přírodní hodnoty. Protože příroda je pro nás důležitá – nacházíme v ní sportovní vyžití, relaxaci, klid, inspiraci i poučení. Je to hodnota, kterou bychom si neměli nechat vzít.  

Jak je to s lanovkou aktuálně?  

V současné době nemá město stavební povolení. Soud ho zrušil, protože si město nevyřídilo výjimku kvůli zvláště chráněným druhům žijícím v lokalitě. My ale na různých indíciích vidíme, že město v přípravě lanovky pokračuje. V tuhle chvíli ale nevíme podrobnosti. 

Ona je to širší otázka, protože město pravidelně uděluje výjimku ohňostrojům na přehradě, které jsou zcela v rozporu s ochranou tamního ptactva

V případě lanovky to dopadlo dobře i z toho důvodu, že se na začátku zvedl nečekaný odpor lidí. Zvláštní bylo, že město tak velký projekt strašně dlouho tutlalo. Přestože jsme posílali žádosti o informace, město i DPMB (Dopravní podnik města Brna, pozn. red.) nám odpovídali velmi vágně. Například zpočátku tvrdili, že žádné stavební řízení neprobíhá. Probíhalo, jenom se jednalo o sdružené územní a stavební řízení. Takže využili nepřesné formulace žádosti a mlžili. Vedli s námi takovou zákopovou válku a víceméně ji vedou doteď. 

Ohňostroje jako takové jsou složité v tom, že jde o klasický konflikt zábavy s ochranou přírody, což je vždy komplikované. Je známé z celého světa, jak devastující účinky mají ohňostroje na živou přírodu včetně ptáků, kteří kvůli nim ve stresu umírají nebo opouštějí hnízda. Nejhorší je, že tento největší český festival ohňostrojů se odehrává uprostřed hnízdní sezóny. Nehledě na to, že tato zábava škodí přírodě v jakémkoliv období. Otázka je, co s brněnskými ohňostroji udělá novela zákona o pyrotechnice. Těžko říct. My bychom samozřejmě byli rádi, kdyby místo ohňostrojů v přírodě existovala šetrnější varianta zábavy. Možnosti jistě jsou, kde je vůle, je i cesta.

Vloni se dokončila revitalizace náplavky, jak souvisí s touto problematikou?

Z pohledu adaptací na klima je zpřístupňování vodních ploch ve městě super věc. Vodní plochy v létě efektivně přispívají k ochlazování. Vidíme tam ale důležitý moment, o kterém se budeme bavit na panelové diskusi 24. února, a to je rovnováha mezi využíváním přírodního prostředí lidmi a zachováním prostoru pro živočichy. Je to podobné jako s lanovkou: můžeme na malé území nacpat spoustu zajímavých zábavních projektů, ale bude to pak na úkor přírody, což není optimální. U náplavky je důležité pamatovat i na to, aby zde zůstal zachován prostor i pro zvířecí rezidenty, pro vodní ptáky, kteří v lokalitě hnízdí, pro obojživelníky a další.

Když se bavíme o tom, jak šikovně skloubit různé zelené přístupy, je zajímavé zmínit zelené střechy. Z ornitologického hlediska představují super příležitost, řada ptáků hnízdí na zemi a zelené plochy na střechách by pro ně mohly být zajímavé. Zelené střechy zároveň přispívají k ochlazování města. Jenže pokud jsou standardem monokulturní rozchodníkové střechy, tak svoji příležitost pro podporu biodiverzity promrháváme. Potřebujeme řešení, které bude nejen pěkné, ale i funkční, a to i z toho biologického pohledu.

Co by bylo lepší než rozchodníky? 

Různě vysoké, druhově pestřejší společenstva. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické má k tomuto tématu zpracovanou velmi zajímavou metodiku. V praxi jde o to, že pokud zvolíte různorodou výšku porostu, poskytnete živočichům úkryt před predátory nebo sluncem. Rozchodník je nizoučký a nic jako úkryt neposkytuje.  

Jak nad Riviérou zafungovala havraní hlídka? 

Díky havraní hlídce víc víme, co se v lese vlastně děje a můžeme se zaměřit na případné problémy. Cílem hlídky je i odrazovat od případného rušení. Loni jsme měli zdokumentované případy, kdy lidi stříleli do nocujících hejn pyrotechniku. Letos takové zprávy nemáme a doufáme, že to vydrží.

Díky pozorování, která od havraní hlídky máme, navíc můžeme lépe studovat chování havranů a kavek. Nocoviště totiž obvykle funguje i jako informační systém, ptáci se tu potkávají, vyměňují si informace o potravních zdrojích, společně čelí různým hrozbám. 

Jsou tam tedy hlavně havrani, vrány a kavky, což je čeleď krkavcovitých. Oni jsou si skutečně tak blízcí, že takto spolu bydlí? 

Ano, společné zimování je pro krkavcovité ptáky typické, i když podobně to mají třeba i některé sovy. Na zimu se havrani, kavky, vrány sdružují do velkých hejn a společně nocují. Na začátku jara, když začne nadcházet doba hnízdění, se zimující hejna rozpadnou. 

Dřív havrani na jaře odlétali, dnes tu část zůstává?

To je aktuálně téma, které budou zkoumat brněnští a pražští ornitologové. Na zimu do Brna přilétají havrani ze severských zemí, Pobaltí, Ruska, Běloruska a naši havrani létají na jihozápad. Jak se ale mění klima, počty zimujících ptáků se mění. Část havranů by mohla zůstávat na svých hnízdištích a je možné, že u nás zůstává i část jihomoravských hnízdících ptáků. To bude právě předmětem výzkumu.

V dětství jsem tu vídal jen černé vrány, teď jsou běžné i vrány šedé, vzrostla jejich populace?

Pravděpodobně jste ve městě vídal spíše ty havrany v době zimování. Na jižní Moravě se vrány šedivky vyskytovaly i v minulosti, ale rozdíl je v tom, že v posledních letech tito ptáci tzv. synantropizovali (přizpůsobili se životu v blízkosti člověka, pozn. red.). Město je pro spoustu z nich atraktivní – je tu hodně potravy a relativně bezpečno.

Určitě stojí za zmínku, že to jsou ti nejinteligentnější ptáci. Vídávám případy jak z přírodopisných dokumentů, kdy vrány používají auta coby nástroje, hážou ořechy nebo co na silnici a čekají, až jim je projíždějící auta rozlousknou

Ano, je to fascinující. 

Jaký letošní Havranec přináší program? 

Dnes začíná Havranec s přednáškou Jana Sychry, předsedy Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, která se bude věnovat právě tématu městské divočiny. Budeme představovat zajímavé přírodní lokality, které jsou cenné z ornitologického hlediska. Nejsou nijak chráněné a naopak, tak jako oblast nad Riviérou, jsou často ohrožené nějakým záměrem, který není úplně pro přírodu příznivý. 

Další taková lokalita je třeba Černovická terasa, která je co do druhové bohatosti úplně neskutečná. Přitom to je oblast, kterou by člověk běžně za přírodu ani neoznačil. Na jedné straně se tu potkává skládka stavebního odpadu, na druhé pískovna, vedle toho dálnice, přivaděče a průmyslové haly. Přitom zde žijí vlhy, břehule, chocholouš, což je pták, který v podstatě z naší krajiny vymizel, nebo koroptve. Nechybí dravci, ale například i bahňáci jako jsou čejky chocholaté. A takových lokalit je v Brně víc. Souhrnně je chceme představit ve fotografickém průvodci Ostrovy městské divočiny.

Ve čtvrtek proběhne poslechový večer s Lukášem Hurníkem který má pořád Mistři pěvci, opeřenci – což je úplně boží věc, ve které se posluchači dozví, jak se ptačí zpěv promítl do vážné i populární hudby. Zároveň dojde na ptačí zvyky a to, jak se jednotlivé ptačí druhy otiskovaly do naší kultury. 

Chybět nebude ornitologická exkurze, kdy půjdeme od Jundrova podél Svratky. Jsou tam k vidění zajímaví vodní ptáci, a bude se končit právě v lesích nad Riviérou. Proběhne filmový večer ozvěny Ekofilmu, kde kromě slovinského dokumentu Návrat k ptačím jezerům promítneme dokument zasazený do brněnských reálií. Česká televize natočila dokument Ptáci ve městě, kde se věnuje tomu, jak se ptáci přesouvají do měst, co je tady čeká a co je ohrožuje. Chybět nebude ani panelová diskuze, kterou jsme provokativně nazvali Potřebujeme přírodu ve městě? Kateřina Šedá, Tamara Spalajkovič, Magdalena Maceková a Jan Sychra budou hledat odpověď, jak vyvážit rozvoj města a ochranu zdejší přírody. 

Pomyslným vyvrcholením Havrance pak bude Ptačí ples v Anthroposu – velice příjemná záležitost, večer v rytmu swingu. Máme tam šikovné tanečníky, kteří učí lidi kroky, chybět nebude tombola a zajímavý program. A zapomenout nesmím ani na benefiční koncert kapely Sto zvířat na podporu naší kampaně. Celý Havranec uzavře večer poezie Zvířata přicházejí do města, kde přečtou básně Marie Iljašenko a Radek Štěpánek. 

Jak můžou lidi podpořit havrany ve městě? 

Určitě bych všechny chtěla pozvat na některou z našich akcí. Zároveň, pokud vám naše práce dává smysl, nás můžete podpořit finančně. Na portálu Darujme je možné podpořit kampaň Černá křídla nad Brnem. Díky těmto prostředkům můžeme všechny zmíněné akce pořádat. 

Dana Nováková se narodila v roce 1978 v Táboře, vystudovala Pražskou psychoterapeutickou fakultu, ale většinu svého profesního života strávila v prostředí ekologických neziskových organizací v Brně. Stála u zrodu vzdělávacího projektu Hnutí DUHA – Škola občanské iniciativy a kampaně za zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu Po Brně na kole bezpečně. Od roku 2024 působí v koordinačním týmu kampaně Černá křídla nad Brnem a je koordinátorkou festivalu Havranec. Žije v Moravském krasu, kde se svým mužem Milošem pracovně pohybuje na střechách a zároveň zde provozuje řemeslnou dílnu Mozaiky z krasu.

Havranec