Nový depozitář Východočeského muzea dosáhl mimořádné úspornosti díky recyklaci a nepáleným cihlám

Nepálené cihly v kombinaci s hliněnou omítkou přirozeně regulují výkyvy teploty a vlhkosti uvnitř depozitáře a v případě výpadku dokáží nahradit moderní technologie až na několik dnů. 

 

PARDUBICE – Stavba depozitáře Východočeského muzea je navržena se zřetelem na ekonomickou úspornost při výstavbě stejně jako energetickou úspornost v následném provozu. Moderní technologie kombinuje s tradičními a chytře recykluje stavební materiál z okolí.    

Novostavba vznikla na místě bývalé jídelny, má téměř čtvercový půdorys a svým pojetím dvoupodlažního pavilonu respektuje okolní výstavbu. Konstrukci tvoří železobetonový skelet s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Fasáda je plášť z patinujícího cortenového plechu s otvory pouze ze dvou stran. Původní chodbu spojující depozitář se sousedními budovami nahradil architekt subtilní kolonádou z pohledového betonu, takže stále plní funkci, ale zároveň nezakrývá výhled do zahrady. 

„Při návrhu depozitáře jsme se snažili vytvořit provozně úspornou budovu, která by byla šetrná k životnímu prostředí již ve fázi výstavby, a to díky použití recyklovatelných stavebních materiálů. Je totiž důležité navrhovat stavby úsporné nejen svým provozem, ale myslet i na samotnou výstavbu a materiály a technologie při ní použité. Zároveň je potřeba myslet na další životní fáze objektu, včetně té konečné, kdy je možné celý objekt rozebrat na jednotlivé komponenty,“ zdůraznil generální architekt Aleš Chlád z Adam Rujbr Architects.

Šetrnost při výstavbě byla dosažena použitím betonového recyklátu z jiné demolované stavby jako podkladu. Celkem 1000 tun materiálu nahradilo běžně užívaný kámen, jehož je na trhu aktuálně čím dál větší nedostatek a ušetřilo se tak i na jeho dopravě z lomu. 80 centimetrů vrstvy recyklátu zvyšuje únosnost základové desky.   

Úsporný provoz zajišťují moderní technologie jako rekuperace tepla, tepelné čerpadlo a extenzivní zelená retenční střecha. Pod cortenovou fasádou se nachází provětrávaná mezera, minerální tepelná izolace, pálená cihla a nepálená cihla s hliněnou omítkou. Zásadní je kombinace pálených a nepálených cihel a jejich akumulační schopnost tepla a vlhkosti. Depozitář ukrývá hodnotné historické a kulturní artefakty, které jsou citlivé právě na kolísání teploty a vlhkosti. Díky cihlám a hliněné omítce lze přirozeně regulovat vnitřní klima v případě poruchy techniky i několik dní. Podrobnosti nám doplnil vedoucí technického úseku Ing. Zbyněk Brabec.

Depozitář je nestandardní architektonický úkol, jaké specifické požadavky nese? Co musí stavba splňovat?

Objekt depozitáře je vlastně takový trezor pro zachování sbírkových předmětů pro další generace. Z tohoto pohledu musí budova zajistit ochranu předmětů proti poškození od vnějšího prostředí. Základními typy nebezpečí je zcizení, poškození od požáru a poškození vlivem klimatu. Stavba tohoto typu tedy musí zajistit kompletní ochranu předmětů.

Jakými technologiemi pro údržbu vnitřní atmosféry je depozitář vybaven?

Depozitář je vybaven technologií výměny a úpravy vzduchu, která je řízena systémem měření a regulace. Tyto systémy musí zajistit klima ve striktně daných hodnotách. Veškeré depozitární místnosti jsou ještě vybaveny autonomním systémem kontroly stavu teploty a vlhkosti.

Vedle elektroniky chrání deponované umění i tak tradiční a lapidární prvek, jako je stavební cihla. Jaký systém je použit? 

Pro vyrovnávání křivky změny hodnot vlhkosti je v místnostech depozitářů využita nepálená cihla HELUZ NATURE Energy 12/25.

Při výpadku proudu dokáže kombinace pálených a nepálených cihel, minerální  izolace a hliněné omítky udržet vnitřní klima po dobu několik dnů. Disponuje depozitář i nějakým aktivním ochranným systémem třeba pro hašení požáru?

Předpokládaná doba, po kterou by objekt měl pasivně udržet vnitřní klima v přijatelných hodnotách se odhaduje na 1–3 dny podle vnějších podmínek a vnitřního provozu. Depozitář není vybaven žádným dalším aktivním systémem, jelikož by mohlo dojít k výraznějšímu poškození předmětů při poruše na těchto systémech.

Úložiště kulturně a historicky cenných artefaktů musí mít jistě i pokročilý bezpečnostní systém, můžete přiblížit jaký?

Objekt je vybaven systémem elektronického zabezpečení a kamerovým systémem pro zabezpečení sbírek vůči vniknutí neoprávněných osob s napojením na Policii ČR. Celý objekt je dále hlídán elektronickým systémem požární signalizace, který je přímo napojen na Hasičský záchranný sbor.

 

Východočeské muzeum v Pardubicích

Adam Rujbr Architects