Když slunce zapadne a vítr utichne, voda proudí dál; nové hydroelektrárny ukazují budoucnost
- 6. května 2022
- Realizace
- Design
- autor: Jan Gerych
- Foto: WEPTOS
Odklon od fosilních paliv vyžaduje odpovídající náhradu. Nejčastěji užívané solární a větrné elektrárny přitom nepatří mezi nejspolehlivější alternativy, proto je na čase spoutat další z živlů – vodu.
PLANETA ZEMĚ – Vodní elektrárny v přehradách jsou známá klasika, o přílivových elektrárnách jsme psali nedávno, dnes si představíme nejnovější vlnové elektrárny určené do moří a jednu říční použitelnou klidně i ve vnitrozemském Česku.
Dánská společnost WEPTOS vyvíjí WEC (Wave Energy Converter – měnírnu vlnové energie), která se v podobě soustavy rotorů seřazených do tvaru V vznáší na hladině otevřeného moře. Rotory svádí energii do spojující osy, odkud proudí do napojeného generátoru. Konstrukce zajišťuje rovnoměrnou tvorbu energie z vlnobití, takže se na generátor dají připojit jakákoli technologická řešení.
WEC stojí na staré dobré ověřené geometrii Salterovy kachny, což je plovák kapkovitého profilu s gyroskopem uvnitř. Vlny pohybují plovákem, takže roztáčí gyroskop a vytváří energii, kterou generátor mění s účinností až 90% na elektřinu. Seřazení plováků v optimálním úhlu vůči vlnobití, jejich množství a krátká délka rotorů, jež umožňuje využití pohybu oběma směry, má za výsledek nepřetržitou rotaci společné osy rychlostí odpovídající té u větrných turbín.
WEC upravuje svůj úhel v závislosti na síle vln, takže se nepoškodí a zároveň optimalizuje příkon generátoru. V současnosti se WEPTOS blíží realizaci 1MW soustavy, která půjde do sériové výroby.
Švédská společnost Eco Wave Power už je o dost dál. Její systém není určen pro otevřené vody, instaluje se na umělé břehy nebo mola a existují už tři lokace, kde elektrárny fungují – Izrael, Gibraltar a Malorka. Technologie je přitom snad ještě jednodušší. Plováky připojené hydraulickými písty stoupají a klesají pod vlivem příboje. Kapalina v pístech se převádí do akumulátorů, z nichž putuje do hydraulického motoru. Ten otáčí elektrickým generátorem, takže vytváří čistou elektřinu. Tekutina se pak navrací zpět do pístů. Koloběh se opakuje tak dlouho, dokud se vlny vlní.
Systému k účinnému chodu stačí vlny o výšce půl metru. V případě rozbouřeného moře se plováky zdvihnou a počkají, až se vlny uklidní, aby se předešlo poškození. Poslední nainstalovaná elektrárna na Mallorce má výkon 2MW a dokáže zajistit energii pro 400 domácností. V plánu jsou další v Portugalsku a Kalifornii.
Třetí případ je původem z Kanady a je určen do říčního proudu, takže je zajímavý i pro českou realitu. Říční turbíny mívají značně negativní vliv na ekosystém, proto vývojáři ze společnosti Idénergie vytvořili hydrokinetickou turbínu s Darrieovým rotorem. Ten funguje na vztlakovém principu, osa jeho otáčení je kolmá ke směru proudu, takže podle nich nepředstavuje pro život v řece žádné nebezpečí.
Říční proud rozhýbe turbínu, která aktivuje generátor. Vestavěný chytrý měnič z energie vytvoří elektřinu, která putuje kabelem do baterie, kde se stejnosměrný proud invertérem změní na střídavý a může do vaší zásuvky. Idénergie tvrdí, že jedna turbína vyrobí energie jako 12 solárních panelů, což je až 12 kWh denně, takže zvládne pokrýt potřeby jedné domácnosti. I za minimálního výkonu pokryje příkon běžných domácích spotřebičů ledničky, televize, počítače a světel.
Instalace vyžaduje tři osoby bez kvalifikace, obejde se bez těžké techniky a není třeba nijak upravovat říční dno nebo provádět stavební úpravy. Společnost zasílá produkt do celého světa a na břehu jej skompletujete s obyčejnu sadou imbusových klíčů. Jak se chystáte pokrývat své budoucí energetické nároky vy?
