Nová jízdárna ve francouzském Národním hřebčíně zapadla mezi Napoleonské stáje jako šperk do klenotnice
HENNEBONT, FRANCIE — Nová jízdárna leží na jednom ze dvou historických nádvoří Národního hřebčína. S výškou 17 m odvážně opanovala zdejší panorama. Její silueta korunuje napoleonské stáje a ladí s jejich břidlicovými střechami. Kancelář K Architectures se v tomto historií prosyceném kontextu vyhnula současnému gestu a zvolila klasický jazyk, aby nerušila genia loci.
Architektonický návrh inspirovaly cirkusy, bretaňské tržnice 17. století a primárně pařížská tržnice Marché Secrétan Victora Baltarda, který se v 19. století proslavil právě krytými tržišti. Jízdárna si od něj vypůjčila prvek stupňovitých bazilikálních oken, které zvětšují prostorový dojem, umožňují efektivní větrání a v poledne dovnitř rozptylují přímé světlo.
Fasáda z horizontálně kladených prken rezonuje s dřevěnými žaluziemi na střešních oknech. Ty jsou ovladatelné, takže se jimi dá regulovat světlo a především taky ventilace. Když se vyklopí nahoru, komínovým efektem vytáhnou horký vzduch. Sklopené naopak fungují i jako dusítko venkovního hluku, takže zaručují potřebný klid na sportovní výkony uvnitř.
Jízdárna stojí na konstrukci, jejíž účel byl osvobodit celou fasádu od nosnosti. Díky tomu se dá v panelech odsunout, takže je okruh mimo představení odhalenou součástí hřebčína. Stavbu podpírá dřevěná konstrukce s obloukovým systémem, jenž tvoří spektakulární klenbu Na ní leží stupňovitá pyramida střechy. Klenba se obejde bez dalších nosníků, takže se aréna otevírá v čistotě. Interiér vyvolává šerosvitnou atmosféru, v níž fasáda zaniká a naopak vystupuje ozářená aréna.
„Řídili jsme se principem navrhnout konstrukci, která je fasádou diskrétní, ale úžasná uvnitř, je zároveň masivní a éterická. Považujeme ji za svědomitou architekturu, jež je funkční a jemně komponovaná s přihlédnutím k estetice zakořeněné v kulturním dědictví,” uvádí architekti Karine Herman a Jerome Sigwalt.
