Nová dominanta nejdelší a nejvyšší most ve Finsku nebyl navržen pro auta, ale pro lidi
- 20. dubna 2026
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Markus Lintu
HELSINKY — Sobotní slavnostní otevření mostu navštívilo 50 tisíc lidí. Most je součástí projektu Crown Bridges Light Rail, který souvisí s jednou z největších developerských iniciativ ve městě – tři nové mosty a tramvajovou linku spojující centrum s ostrovem Laajasalo. Na Laajasalu se má totiž do roku 2040 zdvojnásobit množství obyvatel, jež bude potřebovat hladkou a spolehlivou dopravu.

Nejviditelnější část mostu je ústřední konstrukce 135 metrového nosníku diamantového průřezu. Stoupá do výše 135 m, což z něj dělá vyšší konstrukci než je nejvyšší obytná budova Kalasatama tower (134 m) a o hodně vyšší než věž Olympijského stadionu (72 m). Postavit jen nosník trvalo přibližně dva roky nepřetržitého odlévání betonu.

„Most Kruunuvuorensilta je nová vzrušující dominanta Helsinek, která přitáhne návštěvníky odevšad a změní náš pohled na naše město. Spojuje oblasti Kruunuvuorentanta a Laajasalo s širším centrem úplně novým způsobem. Odráží náš závazek k udržitelným řešením a hýčká si jedinečné přímořské umístění Helsinek,” uvedl primátor Daniel Sazonov na zahájení.
Most spolu s chystanou tramvajovou linkou reflektují dlouhodobou vizi Helsinek upřednostňovat v městské mobilitě veřejnou dopravu, chůzi a jízdu na kole. Už dnes probíhá většina přesunů ve městě udržitelnými prostředky: kolem 41 % pěšky, 25 % veřejnou dopravou a 11 % na kole, zatímco pouhých 20 % se odehrává v autě.

Nové čtvrti jako Kruunuvuorenranta a Kalasatama jsou podle tohoto principu navržené. Nový most jim umožňuje hladké napojení na centrum i bez auta. Tramvaj byla zvolena jako primární dopravní prostředek, protože umožňuje rychlé a spolehlivé spojení, podporuje urbánní růst a snižuje tlak na stávající linky metra. Pokud by přes most mohly i auta, významně by zhoršily zácpu v centrálních Helsinkách.
Most Kruunuvuorensilta navrhla britská kancelář Knight Architects specializující se na mosty tak, aby sloužil po generace, až 200 let. Projekt zahrnoval obšírné hodnocení dopadů na životní prostředí, včetně vodních cest, populace ryb, lodní dopravy, stejně jako hluku a vibrací. Musí být připraven na krušné přímořské počasí. Na obou koncích se nachází varovné informační cedule, které upozorňují na silný vítr. Ocelová lana jsou navržena tak, že je vítr uvádí do neustálého pohybu, což na nich brání tvorbě ledu. Namrzání je dále redukováno uložením kabelů do zvrásněných plastových obalů tak, že se z nich led odlamuje v malých kouscích.
