Norské fondy podpoří obnovu Arnoldovy vily, doplatí Brno svůj díl?

Prosinec 10, 2020 | autor: Jan Gerych | Foto: Atelier 99

Správce Arnoldovy vily Muzeum města Brna uspělo s žádostí o dotaci na opravu u Fondů EHP a Norska. Cenná památka však ani po dekádě úsilí veřejnosti o záchranu stále nemá vyhráno. 

 

BrnoMuzeum města Brna, správce Arnoldovy vily uspělo s žádostí o dotaci na rekonstrukci u Fondů EHP a Norska pravděpodobně v maximální výši 36 milionů. Následuje vyjednávací fáze, kdy se dohodnou podmínky čerpání dotace. Potvrzení a konečná výše podpory závisí na schopnosti města rekonstrukci dofinancovat a provést v požadovaném termínu.  

Náklady na rekonstrukci se odhadují na víc něž 120 milionů a větší část tak připadá na město, které vilu vlastní. Žádost o dotaci odešla v dubnu. Pandemie však mění hru a dnes už původní ambiciózní plán na adaptaci vily v Centrum dialogu není tak jistý. Podmínkou financování z Norských fondů je mj. dokončení v roce 2024.

Foto atelier 99

Město Brno je vlastníkem vily od 50. let předchozího století a nechalo ji dojít do stavu nejohroženější kulturní nemovité památky, což zalistováním potvrdil Národní památkový úřad v roce 2012. Už o dva roky dříve byla na základě úsilí veřejnosti prohlášena za kulturní památku. Její stav se zhoršoval a dle města přestával vyhovovat i tehdejší funkci mateřské školky. Právě komunita kolem školky se zasadila, aby se vila vůbec dožila dnešních dní. 

Mateřská školka Arnoldovu vilu nakonec zachránila. Její provoz zásadně budovu neohrožoval, a tak se dnešní doby dožila v poměrně dobrém stavu. Město se nicméně rozhodlo školku uzavřít a bez plánu na konzervaci odkázalo vilu svému osudu. Rodiče dětí nechali vlastního statika vypracovat posudek, který prokázal možnost rekonstrukce a rozjeli kampaň za záchranu.  

Vizualizace atelier 99

Josef Arnold měl stavební firmu, která v Brně realizovala špičkovou architekturu své doby (dnešní Ústavní soud, lékařská fakulta a rektorát MUNI, Mahenovo divadlo a další). Vystudoval polytechniku a akademii umění v Mnichově, pracoval ve Vídni a v Brně druhé poloviny 19. století prožil své vrcholné období. Nejen stavěl, taky navrhoval, třeba vlastní vilu. V roce 1862 si postavil sídlo v s bavorským nádechem, věží a motivem hrázděného zdiva, jedno z prvních v nové čtvrti Černá pole. 

Pozdější majitelka Cecílie Hože dům posunula hodnotným art decovým redesignem, který se zachoval dodnes. Za druhé světové války byla zavražděna v Terezíně. Od roku 1953 se tak vila stala majetkem Československého státu, který z ní udělal mateřskou školku. Dnes by si město přálo, aby Arnoldova vila doplnila 4. díl mozaiky prominentních architektonických památek svého druhu předválečné éry po boku vily Löw-Beer, Stiassni a Tugendhat, které město taky vlastní. Náklady však mezitím narostly vysoko. 

Vizualizace atelier 99

Ještě na jaře mělo město s Arnoldovou vilou velké plány. Mělo v ní vzniknout Centrum dialogu, jehož tématy budou “česko-německo-židovské vztahy a minulost”, jak uvedl radní pro kulturu Marek Fišer. Mělo se tam přestěhovat Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat a vzniknout infocentrum Brněnského architektonického manuálu. Chybět by neměla expozice o vile a jejím autorovi. 

Rekonstrukce navržená atelierem 99 měla přinést multifunkční prostory pro výstavní, vzdělávací, badatelskou, volnočasovou a komunitní činnost. Klíčovým prvkem oživení by byla kavárna a otevřená zahrada původně budovaná jako anglický park. Její zpřístupnění by umožnilo propojení Lužáneckého parku na její spodní straně a vilové čtvrti Černá pole nahoře. Uvidíme, jestli se plány naplní, nebo bude agónie této historické památky trvat dál.

Vizualizace atelier 99

 

Autor: Jan Gerych