Nechtěná spalovna nakonec dělá dobrý byznys

Obyvatelé z okolí poloostrova Poolbeg původně proti výstavbě spalovny komunálního odpadu protestovali a havárie v prvním týdnu provozu jim dala za pravdu. Jak funguje spalovna 5 let od otevření?
Nechtěná spalovna nakonec dělá dobrý byznys

DUBLIN – Irsko má do dneška potíže zbavit se všeho odpadu, který každodenně vyprodukuje a musí jej tak draze vyvážet. Část se už pět let likviduje v kovově blýskavé spalovně v blízkosti hlavního města. Její začátky však nebyly růžové.

Práce na projektu spalovny nazvané Dublin Waste to Energy na poloostrově Poolbeg začala už zkraje nového milénia. Provázely ji protesty obyvatel nedalekých obcí Sandymount, Ringsend a Irishtown, kteří se obávali kontaminace oblasti nebezpečnými látkami jako dioxiny a furany. V roce 2013, za značné nespokojenosti veřejnosti, městská rada vypsala architektonickou soutěž, a v té zvítězila dánská kancelář Friis & Moltke Architects. 

Foto FRIIS & MOLTKE Architects

Architekti navrhli industriální dominantu o délce 194, šířce 128 a výšce 52 metrů, již charakterizuje kovový potah. Tvoří ji nízký podstavec a zužující se hmota spalovny se dvěma komíny, vzdáleně připomíná aztéckou pyramidu z vesmíru. Kapacitně ji navrhli na zpracování zhruba 500 tisíc tun odpadu ročně, který převede na 1,5 milionů MWh a přišla na kolem 600 milionů euro. Funguje nepřetržitě 24 hodin denně 7 dní v týdnu a obsahuje nejmodernější čistící a filtrační technologie. Využívá dešťovou vodu z celého povrchu areálu a taky vodu z místní čističky.

Stavět se začalo v roce 2014 a o tři roky později bylo hotovo. Spalovnu jako projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru vlastní město Dublin napůl s americkou firmou na zpracování odpadů Covanta, která ji také provozuje. Hned první týden po spuštění došlo k chemickému úniku a 11 dělníků muselo být hospitalizováno. Po pokutě a nápravě nedostatků se však spalovna rychle vrátila do plného výkonu. 

Přes zvýšenou pozornost veřejnosti i médií, jíž se spalovně dostávalo, pro národní průmysl zpracování odpadů zásadní posun nepřinesla. Z celkového objemu vyváženého odpadu odebrala jen 7%. Proto také ihned požádala o možnost navýšení kapacity na 600 tisíc tun nerecyklovatelného odpadu ročně. Vloni o navýšení požádala opět, takže teď zvládá 690 tisíc tun.  

Během příprav projektu se město bálo Covantě zavázat k dodávkám požadovaného minimálního objemu odpadu. Brzy se ukázalo, že obavy nebyly na místě. 40 místních obcí, jejichž odpad Dublin Waste to Energy spaluje, nemá s dodávkami problém. Naopak se ukázalo, že je spalovna velmi ekonomicky výnosná. Zisky jí plynou nejen ze zpracování odpadu, ale následně i prodeje elektřiny. Zásobuje na 80 tisíc domácností. Rekordního zisku 22 milionů eur dosáhla v předloňském roce. Od samého počátku se taky počítalo s možností dodávat do domácností i teplo, je třeba jen připravit požadovanou infrastrukturu. Až se to povede, teplovod obslouží 50 tisíc domácností a zisky skokově narostou. 

Foto FRIIS & MOLTKE Architects

Evropská ekologická síť Zero Waste Europe letos zveřejnila výsledky analýzy okolí tří evropských spaloven, kde zjistila, že obsahuje nadlimitní množství karcinogenních dioxinů a příbuzných perzistentních organickch látek (POPs). Ty patří k největším karcinogenům vůbec. Při opakovaném styku s nimi může u lidí docházet k hormonálním poruchám nebo poškození plodu. Měření obsahu v mechu, jehličí a vajec místních slepic proběhlo ve Španělsku, Litvě a v Chotíkově u Plzně. 

“Výsledky chemické analýzy vajec ze dvorků v okolí spalovny jsou alarmující. Polovina vajec by musela být stažena z prodeje, pokud by se prodávaly na trhu. Nutně potřebujeme zjistit více o skutečném vlivu spalování odpadů na životní prostředí. Lidé žijící v okolí spaloven odpadů musí přesněji vědět, jakým zdravotním rizikem spalovny jsou. Spalovny odpadů sice musí plnit přísné emisní limity, ale emise těch nejtoxičtějších sloučenin nejsou měřeny kontinuálně, ale pouze několikrát ročně,” uvedl odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček. 

Likvidace odpadů je jeden z největších ekologických problémů současnosti a vlády a samosprávy vítají praktické řešení zřizováním spaloven, jejichž vedlejším produktem je navíc tvorba energie. Zero Waste Europe, financovaná LIFE Programem Evropské Unie, chce výstupem studie poukázat na neslučitelnost spalování odpadu s agendou EU směřující k nulovému znečištění a na jeho možné negativní dopady na životní prostředí a životy lidí.

Zdroje:

Friis & Moltke Architects
Dublin Waste to Energy
The Journal.ie
Independent.ie
RPS Group
The Irish Times
Power Technology.com
Eko List

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies