Cokoliv hezky svítí, dobře funguje, říkají multimediální architekti VISUALOVE

Březen 17, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: VISUALOVE

VISUALOVE Michal Okleštěk a Jan Machát vyhráli soutěž na novou podobu světelných girland v centru Brna. Za deset let praxe však realizovali tolik ikonických projektů, že na girlandy během rozhovoru málem nedošlo.

 

BRNO Multimediální studio VISUALOVE založili Jan Machát a Michal Okleštěk před deseti lety ještě při studiu architektury na Fakultě stavební VUT. Produkují akce, které spojují různé obory. Jejich záběr sahá od světelného designu, scénografie, přes architekturu, videomapping, až po multimediální instalace a show. Říkají si multimediální architekti. 

Začínali na brněnských klubových akcích, kde tvořili prostorové dekorace a promítali na ně. Učili se ovládat technologie videomappingu, světel a projekcí a jako architekti měli k prostoru jiný přístup, takže začali brzy mluvit i do stage designu, light designu a další oblasti se začaly nabalovat. Tak nějak rozumíme všemu a zároveň jsme obklopeni lidmi, kteří těm jednotlivým oborům rozumí líp než my. Jsme v pozici takových režisérů, kteří akci dávají dohromady. Nesoustředíme se na jedno odvětví, máme široký zásah,” říká Michal Okleštěk. 

Kancelář mají v brněnském kreativním hubu Kumst. Působí po celé zemi, mají přesah do zahraničí, zaměřují se však na jižní Moravu. Snažíme se soustředit na tento region, protože si myslíme, že je tady příležitost budovat scénu,” vysvětluje Okleštěk. Spolupráci tu rozjeli jak se soukromými společnostmi, tak veřejnými institucemi. Oslavná show na ledě po zisku vytouženého titulu extraligové Komety, festival brněnské Hvězdárny a planetária Svátek světla, ikonické nafukovací modely planet v parku na Kraví hoře, expozice Jihomoravského kraje a města Brna na Expu v Dubaji, Ples VUT, stage design festivalu Mácháč, interiér klubu WATT, festival Prototyp a Brno Creative Days je začátek výčtu jejich úspěšných realizací. 

Vypadá to, že máte v Brně dost příležitostí?

Jan Machát: Je to tak, v jihomoravském regionu, nebo na Moravě je jich dost, když se člověk umí prodat a trochu jít naproti příležitosti. Spousty šikovných lidí, studentů, absolventů, ale odchází například do Prahy, nebo zahraničí, kde je v našem oboru příležitostí více. Část lidí se po zkušenosti z jiných měst vrací zpátky. Brno je aktuálně super město, trendy, na vzestupu a příležitosti tu jsou, když je člověk dobrý v tom, co dělá.

Jak se vám působí v Kumstu?

JM: Skvěle. S JIC (Jihomoravské inovační centrum, zřizovatel Kumstu, pozn. aut.) spolupracujeme dlouhodobě a věděli jsme dlouho dopředu, že se chystá Kreativní hub. Byli jsme u zrodu myšlenky, jak to tady bude fungovat. Byli jsme tu jako jedni z prvních zasídlenců, ještě v úplně prázdné budově a těšili jsme se, jak to tu bude fungovat. A potvrdilo se, je to prostor zaplněný kreativci, snažíme se tu komunitu podporovat. Spolupracujeme s dalším členy, ať jsou to grafici, fotografové, videomakeři, módní návrháři. Když je příležitost, sáhneme po zdrojích z Kumstu. Pořádají se tu zajímavé akce a přidaná hodnota pro zasídlence jsou rozvojové programy, podpora podnikání a podobně.    

Kromě komerčních zakázek pořádáte i vlastní festival Prototyp, o čem je?  

Michal Okleštěk: Spojuje vědu, umění a technologie. Je to spíš umělecký festival, ale vystavuje díla, která mají přesah do moderních technologií ať už prezentací, nebo vznikem. Může to být světlo, videoprojekce, 3D tisk a další. Je to spíš menší festival, který dříve nemířil na masy, ale našel si svoji skupinu, která chodí pravidelně. Do budoucna bychom jej přece jen chtěli přiblížit širší veřejnosti, chceme jít do veřejného prostoru, aby ta vystavovaná díla měla větší zásah.  

Jak jste se dostali k pořádání Prototypu?

JM: V roce 2014 jsme tam vystupovali jako umělci se světelnou instalací. Nahlédli jsme do fungování festivalu a holky, které Prototyp zakládaly, se v roce 2017 rozhodly, že by festival chtěly někomu předat. Nějak jsme se s nimi dali dohromady a ony se rozhodly, že ho předají nám. Měli jsme jeden společný ročník, kdy jsme zažili pořádání a zjišťovali, jak to funguje a další rok nám předaly celý festival. Snažili jsme se to posunout co do velikosti, sehnat víc financí a přesunuli jsme se na výstaviště do rotundy pavilonu A. Tam jsme zůstali do posledního ročníku. 

MO: Dali jsme se dohromady s FabLabem, protože jsme do festivalu začlenit sekci makerů kutilů 21. století. To nás dovedlo k celosvětové značce Maker Faire a podařilo se nám společně realizovat první Maker Faire v Brně. V dalších letech jsme na to navázali a ještě přidali část Game Access konferenci herních vývojářů. Celé toto spojení zdánlivě různých odvětví nám dává smysl, protože je to vše o kreativitě a tvorbě. Vytvořili jsme tedy jeden veliký společný event Brno Creative Days.        

Kdy se konají Brno Creative Days?

JM: Na podzim, v polovině října. Spojují tři existující funkční akce, které spolupracují, propagují se a člověk se na ně dostane s jednou vstupenkou. Na všechny akce se tak podívají rozdílné cílovky, které by normálně nepřišly. Festival je určen pro širokou veřejnost, ale bude i odbornější část s přednáškami a workshopy. 

Co je váš core byznys?      

MO: Prototyp nebo Brno Creative Days jsou pro nás neziskový projekt, byť na něm pracujeme po celý rok. Hlavní práce na festivalu je dva měsíce před konáním. Živí nás projekty pod hlavičkou studia VISUALOVE. Pracujeme na projektech pro veřejný i soukromý sektor.

JM: Nejvíc nás baví veřejné akce. Když vidíme reakce lidí, kteří si z akcí odnáší zážitky, tak je to pro nás hnací motor. Během kovidu se hodně věcí rušilo, tak jsme se z veřejného prostoru přemístili do online světa a realizovali různé dlouhodobé projekty a streamy. Reálnou akci, kam člověk může přijít a zažít ji na vlastní kůži, ta virtuální nikdy nemůže nahradit. 

MO: Spolupracujeme s městem Brnem, Jihomoravským krajem, TIC Brno, univerzitami a Hvězdárnou a planetáriem Brno. Kolega dlouho pracoval na Plesu VUT, v roce 2019, když slavili 120. výročí, jsme dávali jsme dohromady veliký festival a nasvětlovali hrad Špilberk. 

JM: S VUT spolupracujeme rádi, protože jsme jejich absolventi a já tam ještě dodělávám doktorát. Z Plesu VUT se stal největší ples v České republice. V roce 2019 tam bylo 4300 hostů, konal se v pavilonu P na výstavišti, to je největší výstavní plocha ve střední Evropě, 200 x 100 metrů. Podařilo se nám pavilon zaplnit a udělat z toho hezký plesový prostor, i když je to nudná šedá hala, když je prázdná. Světlem se dá vykouzlit strašně moc, promění prostory a je to magnet na lidi. Cokoli hezky svítí, tak to dobře funguje.

Dostanete se ještě i k nějaké architektuře?

MO: Architekturou jsem se živil po škole souběžně s Vizuálama, ale ona bere hodně času a projekty jsou dlouhodobé. My jsme si zvykli, že projekt vymyslíme za pár dní a výsledek se dostaví poměrně rychle. Postupně nám naše práce začala brát víc a víc času a začala nás živit, tak jsem architekturu opustil. Ale architektonické vzdělání je skvělé i pro to, co děláme. Je to technické vzdělání, rozumíme výkresům, technickým schématům, dokážeme si hrát s prostorem. Architektuře se sice nevěnujeme, ale dost z ní čerpáme. 

Je pořádání multimediálních akcí uspokojivější než stavět baráky?

MO: To asi ne, ten barák tam zůstane padesát sto let, ale jak říkal Honza o lidech, to je ten hnací motor. Když uděláme akci, na kterou za týden přijde 25 tisíc lidí a jsou kladné ohlasy, tak si říkáme, že to má smysl dělat. 

JM: Neděláme sice moc trvalejších instalací, kromě například girland v tuhle dobu, ale co zůstává, jsou zážitky z našich akcí a instalací, které třeba někteří návštěvníci budou mít do konce života.

Jak jste přišli ke girlandám pro Brno? 

JM: Vyhlásili veřejnou soutěž, tak jsme se přihlásili. Bylo tam asi 12 uchazečů, dostali jsme se do dalšího kola, kde už jsme byli jen čtyři. V prvním kole bylo pár podnětů poroty, tak jsme návrh lehce upravili a uspěli jsme. Všechny ty čtyři finální návrhy se mi moc líbily, byly skvělé a jsme rádi, že jsme v takové konkurenci nakonec uspěli.

Co jste se o brněnských girlandách dozvěděli? Pro mě je to srdcová záležitost, kterou si pamatuji od dětství. 

MO: Taky jsem z Brna a pamatuji si, když jsem chodil s mamkou po městě, tak si ani nevybavuji to město, jako ta světla nad hlavou. Vznikly ku příležitosti prvního strojírenského veletrhu (1959 pozn. aut.), měly obrovské kouzlo, využívaly technologii klasických žárovek. Doba se změnila, i girlandy se měnily. Byla tam loga městských částí, ale je znát, že už mají něco za sebou. Když člověk vidí stávající stav, je to špatné. Něco nefunguje, vybledlo to, odpadávají kusy. Určitě si to zasloužilo tu soutěž a změnu. 

Jaký je váš návrh?

JM: Navrhli jsme jednoduchý vizuální systém, který vychází z vizuálního stylu města Brna a jeho loga jednoduchá světelná linie opakující se na všech girlandách. Technologie je současná, umožňuje řídit jednotlivé trubice a pouštět do nich obsah. Jsou to digitální LED pásky, které umožňují i pouštět videa. Každá girlanda se dá řídit zvlášť, takže když bude třeba nějaké výročí, dá se udělat trikolora, dá se do toho pustit cokoli. 

Chtěli jsme ty girlandy vztáhnout i k významným osobnostem a událostem Brna. Na Masarykově jsme vycházeli z čárových kódů, které si sami vygenerujeme a dostaneme jimi do toho různá zajímavá data vztahující se k městu. 

MO: Je to symbolika, hlavně odkazuje na vizuál Brna svislé čáry, ale zároveň je tam v osmičíselném čárovém kódu ukryté nějaké datum. Myšlenka je, že by lidé mohli hlasovat o datech, která tam budou zašifrována a pokud bude zadavatel (Technické sítě Brno) chtít, tak můžeme vyvinout aplikaci na čtení těch dat přes mobilní telefon. Testovali jsme to třeba se 17. listopadem.

Na dalších ulicích jsme odkazovali na osobnosti. Ulici Kobližnou jsme věnovali Leoši Janáčkovi. Zvolili jsme si jeho nejslavnější skladbu Sinfoniettu a zdigitalizovali jsem ji, aby mohla světelně hrát na girlandě. Osvětlení umožní, že to tam bude buď svítit staticky, nebo se to může i lehce pohybovat.

JM: Běhounskou jsme věnovali odkazu Johanna Gregora Mendela, zobrazíme tam křivku DNA. Ulice Česká a Středová na sebe navazují a girlandy tam odkazují na logo města. Na České jde o jednoduchý prvek, protože sama ulice je dost členitá a je tam toho hodně. 

MO: Každá ta ulice je úplně jiná, Masarykova z hlavního nádraží na hlavní náměstí je široká, je tam ruch, jezdí tam městská doprava. Úplně jiné jsou Kobližná a Běhounská. Jsou užší, čistší, není tam tolik parazitního světla a vizuálního smogu, tam jsme si mohli dovolit udělat něco jiného. Přistupovali jsme k tomu podle ulic a co kam zasadit.

JM: Zároveň umožňují girlandy v každé ulici pustit jakýkoli obsah. Když bude výročí, nebo dorazí mezinárodní delegace, dá se tam pustit trikolora, vlajka, co se bude hodit.

MO: Je pro nás důležité svítit chytře. Byli bychom rádi, záleží ale na provozovateli, aby světla nesvítila, když nejsou potřeba. Aby svítila třeba do 22. hodiny, pak se dají stlumit, aby příliš světelně neznečišťovala. Je to ale na dalším jednání se zadavatelem. 

JM: K naší výhře možná přispělo jednoduché technické řešení. Respektovali jsme stávající ocelová lana a kotvy, které jsou v ulicích a vytvořili jsme jednoduchý systém rámové konstrukce, do nějž se osazují světelné trubice. Je tedy velice jednoduché vyměnit jednotlivé trubice nebo celé segmenty. Když se stane, že něco nebude fungovat, přijedou Technické sítě s plošinou a vymění, co bude potřeba.    

MO: Už jsme s takovými liniemi několikrát pracovali, ale ne přímo s tímto tvarem. Ty trubice svítí 360° dokola a jsou velice jednoduché, čisté. Pracovali jsme se světelnými lištamy, ty ale svítí jedním směrem. Největší rozdíl ale je, že jde o veřejný prostor a celoroční provoz, takže musíme dbát na to, aby to vydrželo, aby to bylo odolné a dalo se to dobře servisovat. 

Kdy bude hotovo?

MO: Plán zadavatele je letos. Už jsou to dva týdny, co jsme se dozvěděli, že jsme vyhráli a teď nás čeká samotná realizace. Začne projekční část, bude se jednat se zadavatelem a vyrábět se bude snad co nejdřív.  

JM: Město to bude směřovat do letošního roku a podle mě je to reálné stihnout.

Michal Okleštěk (*1990 Brno) vystudoval stejně jako Jan Machát (*1988 Olomouc) architekturu na fakultě stavební VUT v Brně. Studio VISUALOVE spolu založili v roce 2012. 

VISUALOVE na Instagramu

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies