Mrakodrap na památku dělníků zesnulých při stavbě mistrovství v Kataru by překonal výškový rekord čtyřikrát
- 7. prosince 2022
- Aktuality
- autor: Jan Gerych
- Foto: WEEK Architecture
KATAR – V roce 2014 navrhlo francouzsko-chilské studio WEEK Architecture památník v podobě pomyslného mrakodrapu, jenž by připomínal oběti výstavby mistrovství světa ve fotbale připravovaného v Kataru na rok 2022. Věž by sloužila pozůstalým z Nepálu, Indie a dalších zemí, odkud dělníci pocházeli, k uctění jejich památky.
Mrakodrap tvoří spirálovitě naskládané moduly o přibližné výšce člověka. Patro se skládá ze čtyř kusů, každý obsahuje dvě schodiště, takže budova nabízí nesčetně tras výstupu. Každý modul představuje jednoho mrtvého zahraničního pracovníka. Spolu s rostoucím počtem obětí rostl i mrakodrap a těsně před vypuknutím mistrovství vyšplhal do výšky 4,4 km. Vybudovat mistrovství v Kataru tak dle dostupných informací stálo 6 751 lidských životů.
Od přidělení pořadatelství mistrovství Kataru v roce 2010 až dodnes nemohla žádná nezávislá organizace hájit práva stavebních dělníků ani ověřit jejich úmrtnost. Spoléhat tedy můžeme jen na oficiální informace hostující země. Jistota je, že dělníci neměli povolené stávkovat a že neměli možnost se organizovat a hájit v odborech.
Podle katarských informací v zemi mezi lety 2010 a 2019 zemřelo 15 021 zahraničních pracovníků, nedá se však určit, kolik z nich padlo za oběť výstavby mistrovství. Podle Guardianu za období mezi 2010 a 2020 uvádí vlády Indie, Šrí Lanky, Bangladéše a Nepálu 5 927 mrtvých a pákistánská ambasáda přímo v Kataru dalších 824. Většinu dělníků přitom tvoří muži mladého až středního věku a všichni před cestou do emirátu podstoupili zdravotní zkoušky, prokazující jejich dobrý stav. Část odpovědnosti nese i samotná FIFA, která zavedla podmínku dodržování lidských práv v hostujících zemích až v roce 2017.
Katar jako nejčastější příčinu úmrtí dělníků uvádí kardiovaskulární příčiny, zástavu dechu, a tedy přirozenou smrt. Dělníci si přitom stěžovali na nelidské zacházení v extrémních pracovních podmínkách, nedostatek tekutin na stavbě a příliš dlouhou pracovní dobu. V daném regionu nejde o výjimku, i další ropné země staví svou prosperitu na pracovní síle z rozvojových zemí, již přitom považuje za podřadnou. Další známý problém se týká třeba osudů domácích hospodyň, které zde pracují v otrockých podmínkách bez možnosti svobodného návratu domů.
K tématu mistrovství světa ve fotbale v Kataru jsme dříve publikovali: