Půjde Mosilana k zemi? Architektonické památky bude hájit nový spolek ZA BRNO

Společnost Financial Consortium chce na místě bývalého textilního komplexu Mosilana postavit rezidenční čtvrť. Bývalá Mosilana je poslední industriální památkou na fenomén moravského Manchesteru.

Brno – Žádost o stanovisko k Demoliční dokumentaci areálu “Bývalá Mosilana” na Křenové 19 dorazila na začátku měsíce. Přidala se tak k dalším žádostem, které se začaly objevovat od lednového soudního zrušení ochrany stovek brněnských architektonických památek. Situace vyprovokovala založení spolku ZA BRNO, jenž chce zamezit i mnohdy zbytečným demolicím cenných objektů.

Areál Mosilany je dlouhodobě evidován v seznamu brownfieldů, a tak majiteli v demolici nic nebrání. Jde však už o skutečně jedinečnou připomínku textilní historie, která udělala Brno městem, jakým dnes je. Jsou s ní spojena jména továrníků jako Max Kohn, bratři Strakoshkové a rodina Tugendhat. Obsahuje taky pestrou skladbu typových průmyslových budov i architektonických stylů. Spolek ZA BRNO je přesvědčen, že je nutné zachovat alespoň sedm z téměř padesáti staveb.     

Bývalá Mosilana vznikla po 2. světové válce sloučením pozůstatků textilní produkce židovských podniků, které byly arizovány během války. Zpracovávalo se tam soukenné, vlněné i hedvábné zboží a exportovalo se do světa. Výroba tu utichla až v roce 1996, kdy se pozůstatky přesunuly do Nové Mosilany v Černovicích. Od té doby se do obnovy areálu výrazně neinvestovalo, v současnosti tam působí firmy nebo hub pro kreativní profese. 

Stavitel kompletní demolici odůvodňuje špatným technickým stavem a záměrem nového celkového urbanistického řešení. ZA BRNO apelují na město, ať investora přesvědčí k zachování nejikoničtější architektury jako třeba továrny na vlněné zboží David Hecht od Bruna Bauera s komínovou střechou, továrnu na vlněné zboží Max Kohn při ulici Vlhká, již později spravovali Tugendhatové, továrnu na vlněné zboží Hlawatsch & Isbary přestavenou Brunem Bauerem podél Špitálky nebo symbolický tovární komín.

Zakladatelé spolku Michal Doležel (historik a zastupitel JMK) a Robert Janás (vedoucí oddělení dějin umění Muzea města Brna) si uvědomují, že je zachování všech požadovaných továren maximalistický požadavek, který půjde jen stěží naplnit, chtějí proto jednat konstruktivně. K vytvoření organizace je inspiroval také Spolek za starou Prahu a získali si podporu kolem 25 osobností a odborných kapacit včetně Kateřiny Tučkové, Jindřicha Chatrného a Aleše Svobody. U výzvy pro Mosilanu se k nim připojila i taková jména jako Arnošt Goldflam, Milena Flodrová, Martin Glaser (NdB), Jana Horváthová (MRK), Prof. Lubomír Slavíček, Kamila Zlatušková (Serial Killer), Martin Reiner (Druhé město) a další. 

“Po předchozích likvidacích takřka celého areálu bývalé Vlněny a dalších industriálních staveb, které zmizely z mapy Brna, máme nyní u Mosilany příležitost zachovat se tak, jak to známe například ze Slezské galerie v Katowicích nebo obdobných areálů v Hamburku,“ říká Michal Doležel.

Iniciativa za zachování toho nejhodnotnějšího z Bývalé Mosilany je první aktivitou spolku ZA BRNO. Ten chce nejen připomínat kulturní dědictví města, popularizovat brněnskou architekturu i historii, ale má v úmyslu zamezit i mnohdy zbytečným demolicím cenných objektů, ke kterým v Brně dochází stále častěji.

“Neexistence památkových zón a ztráta památkové ochrany u více než 1 400 budov bude znamenat nenahraditelnou ztrátu nejenom pro Brno, pokud se situace nezačne urychleně řešit,” varuje Robert Janás.