Moravským řekám se vrací svoboda, ukazuje soutěž Adapterra Awards

Úpravy na Moravě, Dyji, Ponávce a Nivničce ukazují, jak návrat řek do původních koryt a podpora meandrování vrací krajině vitalitu, udržuje v ní vodu, vytváří podmínky pro návrat původních druhů zvířat včetně lidí a zlepšuje mikroklima.

BRNO - V letošním ročníku soutěže Adapterra Awards se ucházelo o cenu hned několik projektů revitalizujících moravské říční toky. Ten největší z nich s názvem Nový prostor pro řeku Dyji si odnesl výhru nejen v rámci vlastní kategorie Volná krajina, ale přidal k ní i Cenu sympatie 2020. Sympatické jsou však všechny pokusy o navrácení krajiny do původní, přírodní a funkční podoby. 

Znovuoživení řeky Nivničky u Uherského Brodu

Město Uherský Brod se rozhodlo oživit Nivničku, prodloužilo její řečiště o 2,5 km, vybudovalo trojici přilehlých mokřad, obnovilo mlýnský náhon a v okolí cíleně vysázelo stovky stromů. Osm let od realizace můžeme konstatovat, že mokřady s korytem řeky o rozloze 1,4 ha udrží přes 22 tisíc kubíků vody, přitáhly říční ptactvo, obojživelníky a jsou místem bujení vodomilného rostlinstva. Zároveň se původně zemědělská zóna stala vyhledávaným cílem výletů i díky pozorovatelně ptáků, naučná stezka zájemce zasvěcuje do problematiky a v zimě je zde možnost bruslení. Rozvolnění toku odvádí vodu do okolí, zlepšuje mikroklima, zpomaluje erozi a vysoušení okolní zemědělské půdy a pomáhá absorbovat mimořádné přítoky vody, které dříve hrozily záplavami. 

Revitalizované území zasáhlo 170 pozemků, což prosazení plánu příliš neusnadnilo. Autor návrhu je Ing. Tomáš Horký, vypsání soutěže na zhotovitele přineslo úspory v nákladech téměř o polovinu. Většinu z necelých 12 milionů pak zaplatil Evropský fond pro regionální rozvoj. „Obnova přírodního prostředí v blízkosti měst je tím správným krokem ke zlepšení kvality života nás všech,“ komentoval projekt odborný poradce soutěže RNDr. Radim Tolasz, Ph.D

Znovuoživení Staré Ponávky v Brně

Brno spojilo revitalizaci Staré Ponávky se vznikem odpočinkové zóny pro obyvatele přilehlého sídliště a pracovníky komerčního komplexu. Rozvolnilo se 300 m řečiště, snížil se náklon břehů, aby vznikly mělčiny a postavily se lávky a pobytové schody s molem umístěným nad hladinou. Vysázely se stromy a byliny, v centru parku je pobytový trávník s lehátky a lavičkami ohraničený lučními záhony. Původně se zde nacházelo provizorní parkoviště, výběh pro psy a pod mostkem útočiště bezdomovců. Veškeré náklady ve výši 20 milionů hradilo město, autor přestavby je Atelier Fontes. V dlouhodobém plánu je ve městě uvolnit i zbývající 4 km Ponávky, které jsou většinou zatrubněné. 

„Navrácení důstojnosti, krásy a přírodě blízkého charakteru vodním tokům ve městech pokládám za jednu z priorit o kterou by se měla starat každá radnice. Toto je vhodný příklad, který ukazuje, že i revitalizace území liniového charakteru (tj. s velkým počtem dotčených subjektů) lze úspěšně provést,“ uvedla odborná poradkyně soutěže Ing. arch. PhDr. Lenka Burgerová, PhD.

Nová podoba řeky Moravy na jihu Olomouce

Úprava řečiště vzešla z nutnosti protipovodňových opatření. Týká se bezmála 1,5 km dlouhého úseku řeky. Vedle zvýšení hrází a výstavby pohyblivého uzávěru na přítoku z Mlýnského potoka se místně snížily břehy, aby se mohla větší voda rozlévat do nezastavěné krajiny. Vyhloubilo se druhé rameno řeky, díky němuž vznikl ostrov s vlastním biotopem. Průtok střídá klidnou a peřejnatou vodu a vybudováním úkrytů se pamatovalo i na ryby. Usnadněný přístup k řece přitáhl obyvatele, kteří tu venčí psy a děti a často sami brouzdají vodou. Nově postavené cesty podél koryta místní využívají k pěšímu přiblížení do centra a v roce 2017 tu napočítali provoz 669 kol denně. 

Projekt připravil Aquatis a.s., účet 330 milionů si rozdělilo město, Povodí Moravy a Ministerstvo zemědělství. Ing. Vlastimil Karlík, odborný poradce soutěže stavbu označil za „Vlajkový projekt přírodě blízké protipovodňové ochrany ve městě. Lze již obdivovat výsledek první etapy, další etapa probíhá.“  

Nový prostor pro řeku Dyji

Povodí Moravy se dohodlo s rakouskou stranou na obnovení tří meandrů, které padly za oběť napřimování toku v 70. a 80. letech. Dyje tehdy přišla o 3,2 km délky. Obnova bočních ramen třetinu ztracené délky navrátila a Dyje zde získala zpět charakter nížinné řeky. V lužních lesech středoevropského významu výrazně vzrostla kapacita retence vody. Necelý rok po dokončení je brzy hodnotit, ale dvě jarní povodňové vlny zvládlo řečiště bez ztráty květinky, naopak urychlily přirozené změny ve struktuře toku - vznik štěrkových lavic a střídání hloubek a mělčin v brodech. Ukazuje se taky, že se v lokalitě začalo více dařit rybám, které zde nalezly potřebné úkryty. 

Rozpočet mezinárodního projektu byl necelých 24 milionů Kč a složilo se na něj Povodí Moravy a Viadonau. Návrh vytvořil Aquatis a.s. Komplikace přineslo sladění stavebních zákonů obou stran a dále pak omezení vyplývající z ochranných opatření soustavy Natura 2000. Všemu nasadil korunu orel mořský, který zahnízdil v blízkosti stavby a ještě více tak omezil čas na její realizaci. Termín dokončení se i tak podařilo splnit. 

„Jedná se o zcela unikátní (alespoň na české straně) projekt revitalizace velké řeky se zásadními přínosy pro biodiverzitu a obnovení přírodních procesů v toku a nivě Dyje. Z hlediska klimatu posiluje odolnost říční krajiny v případě extrémních hydrologických jevů (sucha a povodně), podporuje zachování a obnovu stále vzácnějších vodních a na vodu vázaných biotopů (které jsou důsledky klimatických změn ještě více ohroženy) a chráněných druhů živočichů i rostlin. Zajímavý je přeshraniční aspekt projektu, jeho přínos pro mezinárodní přenos zkušeností, ale zároveň výzvy vyplývající z odlišného právního a administrativního systému,“ vysvětluje význam projektu Ing. Vlastimil Karlík.

Titulní foto Vojta Herout, všechny fotky použité s laskavým svolením Adapterra Awards.

Soutěž Adapterra Awards vyhlášená Nadací Partnerství hledá a oceňuje nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Poprvé proběhla v roce 2019. Přihlásit se může každý - jednotlivec i organizace, která projekt financovala, projektovala, podílela se na jeho výstavbě nebo ho vlastní.