Malý krok pro lidstvo, velký skok pro migrující žebětínské žáby

Březen 29, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Josef Ferenc

V Žebětíně se dokončuje instalace trvalých zábran, které ochrání migrující žáby před silničním provozem a navedou je k podchodům do rybníka. Jejich namlouvání tak už nestojí nic v cestě a budoucnost místní populace je zachráněna. 

 

Brno-Žebětín - Dekády úsilí zabránit každoročním masakrům migrujících žab na silnici u Žebětínského rybníka spějí k úspěšnému konci. Provizorní plastové bariéry navádějící pářeníchtivé žáby k bezpečným podchodům nahradily trvalé betonové zábrany, které mají přinést dlouhodobý efekt. Svůj účel začnou naplňovat právě v těchto dnech.

Rozšíření sídliště Bystrc na přelomu 70. a 80. let si vyžádalo posílení komunikace se sousedním Žebětínem. Hostislavova ulice se tak kvůli stavebním pracem na několik let uzavřela. Po dokončení v roce 1981 na ní rodina Ferencova při procházce narazila na množství přejetých žab.  

Žebětínský rybník je oblíbené místo procházek a místní byli z kolize obojživelníků s auty v šoku. Jejich reakce byla natolik razantní, že se zpráva o situaci dostala až do zahraničního tisku. Už v té době byl rybník Významným krajinným prvkem (dnešní terminologií Přírodní památkou) a na ohrožené obojživelníky se vztahuje zákon o ochraně přírody. Započal tak proces nápravy, který po 30 letech spěje do finále. 

V prvních pokusech se místní obyvatelé snažili upozornit na problém, a tak vozovku opatřili nápisy POZOR ŽÁBY. Migrace probíhá hlavně v noci a nápisy nezabraly. Nepomohla ani pozdější dopravní značka. Následovalo příležitostné přenášení, díky němuž se mohlo zachránit 10, 20 až 30% migrujících. V polovině 80. let se podařilo navázat smysluplnou komunikaci s úřady a po přizvání Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) vznikla pod vedením Josefa Martiška koncepce rozsahu a tvaru ochranných opatření k zajištění plynulé migrační cesty. V průběhu 90. se testovalo přijaté technické řešení a od počátku století se zavádí na stálo. 

Řešení migrační otázky spočívá v podchodech a propustkách pod komunikacemi. Dva podchody vznikly pod silnicí a šest propustek se vykopalo pod cestami pro pěší. Daleko komplikovanější bylo ale zajistit, aby se obojživelníci k podchodům vůbec dostali. Opatření tak doplňují bariéry o celkové délce 2,5 km, propadávací rošty v místech křížení cest pro pěší se silnicí a směrovací mříže v korytě potoka Vrbovec. Ty v budoucnu nahradí kamenný práh, který zastaví žáby a nebude přitom zachytávat rostlinstvo, takže bude bezúdržbový. 

95% místní žabí populace tvoří ropuchy a zbytek skokani. Zatímco ropucha vyskočí do výšky 20 cm, skokan, věrný svému jménu, zvládne i dvojnásobek. Výše zábran se tedy stanovila na 40 cm. Experimentovalo se s různým provedením s důrazem na životnost, odolnost a náklady. Zábrany musí odolat nejen nájezdům žab a ostatní zvěře, ale také kol, aut, zahrádkářů a v neposlední řadě nenechavců. 

Profesionální řešení svodidlových stěn od německé firmy Aco je cenově nedostupné stejně jako ocel, dřevěné trámy v místě nevydržely. Někdo je ukradl. Cenový a funkční kompromis jako dočasné řešení představovala ohrádka z dřevěných kolíků zaražených do země a rýsováčky připevněné igelitové fólie. Žáby ji nepřekonají a nemělo cenu ji krást, vyžadovala však pravidelnou údržbu a obnovu. Jako optimální materiál pro trvalá opatření se potvrdil beton.

Hledání vhodného betonového prvku bylo podmíněno lomeným tvarem s převisem a pořizovací cenou. Z dostupné tržní nabídky se nic neosvědčilo a výroba vlastního designu u firmy Aco se ukázala opět finančně nedostupná. Josef Ferenc, jenž se jako člen hnutí Brontosaurus žebětínské anabáze účastní od samého počátku, je taky železničář a přišel s vlastním řešením. Upozornil na prefabrikát příkopové tvárnice TZZ 4a, která se používá na dláždění koryt podél kolejí. Po otočení o 90° a zapuštění napůl do země vytvoří právě ten požadovaný profil s převisem. Je pevná, hluboké ukotvení zajišťuje stabilitu a skládání po dílech umožňuje snadnou manipulaci při stavbě i jednoduchou opravu v případě poškození.       

Žáby začínají migrovat za pářením, hned jak se probudí ze zimního spánku, což znamená po alespoň třech nocích teplejších než 5°C. Ta chvíle nastává právě v těchto dnech. Letos už se mohou spolehnout na téměř kompletní ochranný systém. Betonové zábrany je navedou do podchodů a tam, kde se s majiteli půdy nepodařilo instalaci domluvit, budou umístěné mobilní plechové zábrany. Oproti počátečnímu přenášení obojživelníků, které jich dokázalo ušetřit maximálně 30%, plastové zábrany už zachránily kolem 90% a trvalé betonové se blíží 100%. Potvrzují to poslední výroční zprávy, které neevidovaly žádné přejeté. 

První etapu opatření financovala AOPK, dále již město Brno. Vše od počátku zastřešuje Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna (OŽP MMB). Zábrany realizují Brněnské komunikace (BKOM), přičemž o plastovou variantu poslední tři roky pečovali členové spolku Rezekvítek. Velmi důležitá je spolupráce s místními zemědělci, které dotace zavazují k údržbě travního porostu u rybníka, sečení podél zábran a jejich místních oprav. Každý rok OŽP MMB vydává hodnotící závěrečnou zprávu, jíž se následně zabývají odborníci. 

Žebětínský výzkum a vývoj posloužil jako zkušební laboratoř firmy Aco, která si ověřila funkčnost svých produktů. Vyřadila jeden typ podchodů z prodeje, protože se u nás ukázalo, že nevydrží nápor aut. Během výzkumu došlo k dalším zajímavým poznatkům. Z bezpečnostních opatření těží kromě žab také další časté oběti dopravních kolizí - ježci. Dráty vysokého napětí nad rybníkem ohrožovaly vodní ptactvo, tak na ně E-ON nainstaloval varovné bóje. Z toho vyvstává poptávka po jejich rozšíření i na sousední pole, kde loví dravci a přelétají tudy i labutě z rybníka. Za pozornost stojí jistě i zjištění o samotné silnici Hostislavova, která má v místě zatáčky od Žebětína střechovité klopení, takže tu v nadměrné rychlosti auta ztrácí přítlak kol a často zde dochází k haváriím. Ty zase ohrožují obojživelníky, protože únik technických kapalin může prosáknout do podchodů a dále do rybníka. Předepsaný rychlostní limit 50 km/h zde tedy není omyl a vyplatí se jej respektovat. 

Ochranné opatření u Žebětínského rybníka je vítězstvím veškeré zúčastněné komunity obyvatel, neziskových organizací i úředního aparátu. Podařilo se jim alespoň v tomto jednom, ale důležitém místě napravit škodu, kterou na ekosystému působí silnice a na ně navazující autodoprava. Žabí migrace za každoročním pářením je zdejším oblíbeným tématem, na nějž se jezdí dívat i lidé z okolí - školky, skauti, turisti, objevila se tu i dodávka domova pro seniory. Pokud chcete být také svědky kouzla přírody, aktuálně máte nejlepší příležitost. 

Autor: Jan Gerych