Mezi světlem, zvukem a snem: Doshiho rozloučení s architekturou
- 29. října 2025
- Realizace
- autor: Eliška Ard
- Foto: Julien Lanoo
WEIL AM RHEIN, NĚMECKO – Jsou to dva roky, co zemřel světoznámý indický architekt Balkrishna Doshi. Jeho poslední projekt s výjimečným příběhem byl dostavěn nyní. Doshi Retreat, který architekt vytvořil spolu se svou vnučkou Khushnu Panthaki Hoof a jejím manželem Sönkem Hoofem, je kontemplativní stavbou s jedinečnými zvukovými vlastnostmi. Čerpá z indické spirituality, snů slavného architekta i zážitků Rolfa Fehlbauma – emeritního předsedy představenstva Vitra.
Rolf Fehlbaum kdysi navštívil malou kapli indického Chrámu Slunce. Zaujala ho natolik, že s pomocí fotografie oslovil Balkrishnu Doshiho: „Zeptal jsem se ho, zda by byl ochoten navrhnout místo kontemplace pro náš kampus.“ Přestože se v posledních letech své kariéry i života přikláněl spíše k umění než architektuře, držitel prestižní Pritzkerovy ceny na jeho nabídku kývl. K projektu přizval i vnučku s manželem.
„Architektonické řešení se zrodilo z jednoho Doshiho snu, ve kterém viděl dvě propletené kobry. Tuto vizi, vycházející z jeho podvědomí, převedl do formy příběhu a navázal na ni skicami obsahujícími i noty a mantry. Tento proces se dále vyvíjel a pro nás představoval výzvu k nastoupení cesty do neznáma,“ popsala Khushnu Panthaki Hoof.
Doshi Retreat nabízí útočiště před světem – místo klidu, samoty a usebrání
Na první pohled je Doshi Retreat vizuálně výjimečnou stavbou, především svou formou. Tuto jedinečnost ale možná ještě o kousek převyšuje zážitek jiného smyslu – sluchu. V konkávních prohlubních v zemi je totiž uložen systém sekvencí gongů a keramických fléten. Vydávají zvuk, který reaguje na pohyb návštěvníkova těla směrem ke středu stavby. Klikatá cesta, navíc pod úrovní okolní krajiny, zve k vědomé kontemplaci nad tělesnou i duchovní rovinou, k čemuž ještě více dopomáhá doprovod zvuku.
„Zvuk, který rezonuje naším tělem, ruší hranici mezi návštěvníkem a samotnou budovou. Stavba odráží zvuk zpět, čímž se cesta i samotná komora proměňují v rezonanční nástroje. V posledním desetiletí života se Doshi částečně odklonil od architektury k umění, ale u tohoto projektu se vrátil k dřívějšímu procesu – nejprve psal, poté nás vedl při tvarování designu. Základem projektu byl zážitek Rolfa Fehlbauma a jeho manželky Federicy Zanco z návštěvy malé indické svatyně u Chrámu Slunce v Gudžarátu. Následovaly Doshiho sny a záměry – texty, skici a vizuální materiály plné vrstev a dualit,“ podtrhla vnučka a architektka Khushnu Panthaki Hoof.
Rozléhání zvuku umožňují i kovové stěny tvořené z kovaného materiálu XCarb – jedná se o nízkouhlíkovou ocel s vysokým podílem recyklovaného kovového šrotu. Vyrábí se za použití výhradně obnovitelné energie a kovové stěny mají nezaměnitelný charakter díky kontrolované korozi.
Klikaté cesty plné nečekaných zatáček a průhledů nabízejí zážitek z objevování neznámého. Vedou do centra celé stavby – kontemplační místnosti. Tu lemuje nádoba na dešťovou vodu, tvarově odpovídají také lavice svírající gong v samém středu místnosti. Je zastřešená jen částečně, proto dovnitř proniká sluneční svit, vzduch i déšť. Doporučujeme při prohlížení místnosti nevynechat ani strop, na kterém najdete ručně tepanou mandalu odrážející světlo.
Přestože stavbu nazýváme Doshi Retreat, nemá konkrétní název – aby jí bylo dovoleno se prezentovat svobodně.
Zdroj: Vitra
