Má ornament místo v moderním umění? Prozkoumejte perspektivu Petra Kvíčaly ve Fait Gallery

BRNO – Zatímco už Adolf Loos hlásal, že ornament je zločin, pod rukama Petra Kvíčaly se rozporuplnému estetickému fenoménu dostává nové perspektivy. Studiem ornamentu se ostatně umělec zabývá pětatřicet let, kdy se jako červená – v Kvíčalově případě vlnitá – nit prolínala jeho uměním. Dominantně především posledních patnáct let, právě tuto část tvorby mapuje nová výstava ve Fait Gallery s názvem Výzkumy ornamentu pokračují.

V Kvíčalově práci se potkávají postmoderna a geometrie, na kterých vystavěl základy pro moderní pojetí ornamentu a tím i jeho opodstatnění v současném umění. “Ornament se v jeho podání dočkal rehabilitace a červená vlnovka se navíc stala Kvíčalovou signature,” uvádí kurátor výstavy Ondřej Chrobák. 

Ústřední motiv výstavy nachází umělec všude kolem – v přírodě i ve společnosti. Často nás tedy opakování vzorců provází životem doslova na každém kroku. Někdy zřetelněji, jindy méně, stejně jako to zrcadlí asi padesátka obrazů ve Fait Gallery. Jistý dialog mezi hlasitějším a tišším pojetí stejného motivu i jeho barevností navazuje na Kvíčalovu žitou realitu mezi městem a venkovem.  

Kromě obrazů znázorňuje umělcovo pojetí ornamentů i několik velkoformátových objektů. “Je třeba je chápat primárně jako extenzi Kvíčalovy malby do třetí dimenze, nabízející divákovi mimo jiné imerzivní prožitek vstupu do „vnitřku“ obrazu. Kvíčala stále pracuje v otevřených cyklech, ve kterých zkoumá, ověřuje i exploatuje své umělecké objevy,” dodává Chrobák.

Právě tento přístup si Kvíčala při sestavování výstavy, která je tvořená na míru Fait Gallery, dobře ověřil. Kromě zmíněných autorských děl je v galerii k vidění také část portfolia umělkyně Karímy Al-Mukhatar, kterou Kvíčala přizval jakožto autorku, jejíž tvorba souzní a doplňuje tu jeho. Výstava obou umělců bude k vidění do 26. července tohoto roku.

PETR KVÍČALA (*1960)

Český abstraktní malíř pochází ze Svitav. Už při studiu střední školy projevil zájem studovat umění, dostal se k němu ale až po absolvování vojenské služby. Nastoupil na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, ze které mu bylo doporučeno studium na AVU, které mu ale z ideových důvodů bylo odepřeno a Kvíčala se začal angažovat v undergroudu. Věnoval se tehdy hudbě i malbě.

Už od začátku své tvorby se zabývá ornamentem, zároveň kladl důraz na ruční malbu obrazů, čímž šel proti tehdy se prosazujícím novým médiím. Od začátku rozvíjel abstraktní jazyk se záměrně zúženým výběrem výrazových prostředků. V jeho dílech se často objevuje rytmicky se vinoucí linie, které různě vrství a komponuje. Kvíčalovy malby doplňují také architekturu, jeho dílo najdeme například na výkladu hotelu Passage v Brně.