Kveetkomat funguje v Němčičkách stejně dobře jako ve Státech

Srpen 11, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Slávka Horáček

Čerstvě řezané, lokálně vypěstované květiny nabízí na jižní Moravě samoobslužné Kveetkomaty. Farmářka se inspirovala v Americe a expanduje. 

 

NĚMČIČKY – Slávka Horáček každé ráno usedá do auta, aby objela své Kveetkomaty momentálně ve dvou obcích na jižní Moravě a dodala do nich čerstvé květiny ze svého políčka. Kveetkomat je samoobslužný stánek, kde si vyberete kytici a zaplatíte hotovostí do kasičky nebo převodem na účet prostřednictvím QR kódu. Zatím jsou v Němčičkách, na Kašnici a další budou přibývat. 

Práce s květinami Slávku bavila od dětství, ale cesta ke Kveetku, jejímu květinovému políčku v Němčičkách byla klikatá. Vystudovala ekonomickou školu, za prací odešla do Prahy a uchytila se v úplně jiném oboru. S odstupem se s partnerem rozhodli vrátit na venkov a po deseti letech farmaření a zkušenostech ze zahraničí se definitivně rozhodla začít „kveetkovat”, jak říká. V Americe zažila, jak s květinami pracují nově, jaké druhy pěstují a jak je prodávají na stáncích a přenesla tento model na Moravu. Chvíli jí zabralo, než se naučila českou terminologii, ale plán vyšel. 

Maloobchodníci s květinami u nás nakupují téměř výhradně ve velkoobchodech, kam se květiny dováží z daleka. „Když se květiny pěstují v zahraničí ve velkém, ať už v Maroku, nebo i dál, tak bojují o čas v dopravě. Proto netříhají květiny ve fázi, kdy by byly nejkrásnější a polorozkvetlé. Je to stejné jako u zeleniny. Dobrý příklad jsou růže – květ se ustřihne a  namáčí do různých roztoků, aby se zakonzervoval a zůstal tak v této fázi, kdy překoná celou dobu přepravy. Pak se dostane do velkoobchodu a z něho jde teprve do květinářství a až poté ke klientovi. Tahle cesta od pěstitele k zákazníkovi je strašně dlouhá a to my jako lokální farmáři nemáme,” vysvětluje Slávka Horáček.

„Já ustřihnu kytku, dám ji do Kveetkomatu a třeba za hodinu, za dvě si ji zákazník koupí. Ty kytky voní. To je velká věc. Když jste v květinářství, kde mají svazky ošetřených květin, tak ony nevoní. Říkám jim, že jsou tzv. mrtvé. Ta konzervace není přirozená, je to vždycky nějaká chemická látka, floristům se s těmito květy špatně pracuje, mají z této práce různé kožní problémy na rukou. Já kytky ustřihnu, dám je do vody, pak do chladící místnosti, ony se hydratují a to je vše, co s nimi dělám. Nemají na sobě žádnou chemii,” pokračuje.

„Nic nestříkám, venkovsky podomácku hnojíme jíchou, což je výtažek z kopřiv, kostivalu atd., aby se rostliny vyživily, když narůstají. Žádná chemie. Květiny stříhám ve chvíli, kdy jsou technicky zralé a voní, ale ještě nejsou tak vykvetlé, takže je můžeme mít ve váze třeba 5 dní, týden. Některé květiny vydrží i dva týdny, velmi záleží na čase, jak rychle se kytička dostane k zákazníkovi,” dodává farmářka, květinářka a podnikatelka v jedné osobě.  

„První Kveetkomat jsem postavila skoro přesně před dvěma lety. Všechny stánky umisťuji na obecních pozemcích, aby byly přístupné lidem a aby o umístění stánku věděla v první řadě obec. Musí o tom vědět všichni, je to pro mě důležité, aby byli pro. Kveetkomat je samoobslužný květinový stánek, je přístupný všem a já nechci hned od začátku nějaké negativní reakce způsobené nevědomostí.”    

„Stánky se zpravidla snažím stavět do míst, kde nemají přístup k dalším květinářstvím, tak aby třeba i děti mohly jet na kole pro pěknou kytičku a nemusely dojíždět autobusem. První byl v Němčičkách, kde máme políčko. Stojí hned na kraji obce, u hřbitova, kde se dá zaparkovat a hned první rok si sem začali dělat výlety i lidé z Brna. Lidé třeba i ze Znojma si zase letos na jaře jezdili pro sazenice, jak si díky kovidu zušlechťovali zahrádky.”

„Druhý jsem otevřela hned v roce 2019 na nějakou dobu v Morkůvkách, potom také letos na jaře byl jeden na zkoušku v Sonnentoru v Čejkovicích, další stojí na Kašnici před obecním úřadem. Vzali jsme si mapu a hledali spádové oblasti. Kašnice je sice snad nejmenší obec na jižní Moravě, 206 obyvatel, ale stojí na průjezdu mezi Krumvířem a Klobouky, takže spádově je to velká oblast a přáli si ho tam. Tak jsme ho tam postavili. A budeme stavět i do další vesnice.”

„Necílíme na turisty, ale na místní. I v Americe to tak je, že lidé své stánky s květinami, nebo zeleninou staví pro místní. Nejezdí nám sem davy, ale díky celotýdenní otevírací době se mi prodávají kytičky i v pondělí. Turista přijede o víkendu, kdežto místní lidé nakupují kytičky celý týden, jak je zrovna potřebují. A já to mám stejně, potřebuji z políčka odebírat květiny pořád průběžně, proto jsou pro mě primární skupinou místní.” 

„Povedlo se to už od začátku a já moc děkuji, dostávala jsem spoustu podpory. Psali mi místní, jestli budou kytičky zítra, že potřebují mamince k narozeninám, nebo mi psali sousedé, že prší, jestli budu mít Kveetkomat otevřený, že potřebují kytičku na návštěvu k nedělnímu obědu. Rozjelo se to rychle a má to úspěch.”

„Kveetkomat je ze staré šatní skříně. Věděla jsem, jak má vypadat, že mají být uvnitř zapuštěné kýble, aby se nehýbaly, musí mít střechu, aby na kytičky nesvítilo slunko, jak bude vypadat kasička atd. Mého kamaráda z Němčiček Jiřího Stávka napadlo, že to uděláme ze skříně. Že zavírání bude praktické a taky bude hezké, když se budou dveře otevírat a zavírat.” 

„Jsou to původně interiérové skříně, takže jim špatné počasí úplně nesvědčí, ale mají spoustu nátěrů a střecha má zabezpečení proti protékání. Udělal k němu i speciální podstavec, aby ho vítr nevyvrátil, pojal zadání Kveetkomatu jako takový svůj podprojekt. Za což jsem moc ráda. Má kamarádka Míša Viktorinová mi nakreslila logo a všechny návrhy, příjezdové tabule, horní i vnitřní desky Kveetkomatu, za což jsem vděčná.”

 „Zatím veškerou produkci prodáme sami prostřednictvím rozvozů na květinové předplatné a Kveetkomatů. Nově také vážeme kytičky na objednávku. Letos máme sklizeň posunutou až o čtyři týdny, protože i v červnu jsme měli v noci ještě 4°C. To je na jižní Moravu absolutně extrémní, ale tentokrát se nám to náhodou s ohledem na rozvolnění a trh docela hodí. Teprve teď najíždíme do období, kdy začínáme hodně sklízet.” 

„Tento odběratelský model je v Česku ještě opravdu málo rozjetý, většina floristů zatím květiny nakupuje ve velkoobchodech. S květinářstvími se zatím spíš oťukáváme - za jakých podmínek, zda si pro květiny budou jezdit, nebo jestli je budeme zavážet, kolikrát týdně, jaké květin atd.” 

„Až budeme mít nadměrné množství květin na políčku, obvolám všechny odběratele. Jsem především farmář a když rostlina roste, potřebuji jí pravidelně odebírat květy, aby rostla dál a neustále nasazovala další a další a prospívala. Kdyby na rostlině zbývaly nějaké květy, které by odkvétaly a já bych je nestíhala sklízet, tak časem zahyne. Z farmářského pohledu potřebuji, aby rostlina byla často stříhaná, jakmile bude přebytek květů, rozjedeme prodejní kanál. Mám na to seznam květinářství, které mají zájem,” směje se Slávka Horáček.

Kveetko

Autor: Jan Gerych