Kultura místo betonu; prořídlý kancelářský komplex se po covidu otevřel jako oáza kultury okolním obyvatelům
- 22. května 2024
- Realizace
- Design
- autor: Jan Gerych
- Foto: Nový evropský Bauhaus
SOFIE, BULHARSKO – Ocenění Nový evropský Bauhaus představuje počiny, které prakticky obohacují životy lidí a komunit a jsou přitom udržitelné, inkluzivní a estetické. Letošní čtvrtý ročník ocenil 20 laureátů v okruzích šampioni a vycházející hvězdy. Mezi šampiony se umístila revitalizace kancelářského komplexu na předměstí Sofie s názvem Od betonu ke kultuře, jež vykrystalizovala ze společného úsilí všech zúčastněných stran, odborného vedení a uměleckého vyjádření.

Pandemie změnila přístup lidí ke kancelářím, tráví v nich méně času, takže jsou kancelářské komplexy méně využívané. Na předměstích, kde se zpravidla tato zařízení nachází, zároveň chybí kulturní vyžití, což výrazně omezuje budování komunity. Bulharský příklad ukazuje, že právě poloopuštěné kancelářské budovy mohou obojí elegantně řešit. Mohou fungovat jako komunitní centra, dokonce poskytovat lidem vyžítí na vzduchu, s uměním a spolu dohromady.

Sofijské sídliště Mladost trpělo běžnými neduhy, lidé se neměli kde scházet, stěžovali si na nedostatek zeleně a nic se tam nedělo. Situaci jen umocňovala přítomnost kanceláří, které jsou po pracovní době mrtvé. Iniciativa ke změně vedená zdola měla štěstí na osvíceného partnera, majitele kancelářského komplexu. Americká korporace se účastnila sestavení akčního plánu pro „nový New York”, a díky tomu dokáže nahlížet své nemovitosti i jako příležitost pro širší využití. Přidali se dokonce i někteří firemní nájemci a snahu s povděkem zaštítila místní samospráva. Široká shoda na transformaci je klíčová, bez ní by bylo její trvání a udržitelnost nejisté.

Iniciativa využila sedm opuštěných komerčních prostor jako ateliéry pro místní umělce. Dále proměnila 3 000 m2 střechy parkovacího domu původně určené pro auta v otevřený veřejný prostor. Proměna se obešla bez zásadních stavebních úprav, což ušetřilo prostředky a snížilo dopad na životní prostředí. Využili k ní modulární prvky, zeleň, monumentální malbu na povrchu a pestrý kulturní program. Modulární prvky jsou hlavně ze dřeva a dají se snadno rozložit a znovu sestavit. Díky tomu se mohou každý rok redesignovat dle aktuálních potřeb. Více zeleně pomohlo biodiverzitě a program událostí, jež se zde pořádají, taky decentralizuje distribuci kultury ve společnosti. Od betonu ke kultuře může směle sloužit jako příklad úspěšné adaptace moderních urbánních prostor pro další nejen evropská města.

Oproti standardnímu architektonickému řešení zadanému shora stojí projekt Concrete to Culture na společné práci umělců, designérů, urbanistů a krajinářů s místními zastupiteli a obyvateli. Jde o ukázkový výstup participativního a inkluzivního designu, Slaďuje potřeby všech místních způsobem společného rozhodová s přispěním odborných konzultací. Vstupní data přišla z kvalitativního i kvantitativního průzkumu obou hlavních zúčastněných skupin – rezidentů a lidí z kanceláří. Umění a architektura pak pomohly překlenout jámu mezi nimi a vnesli mezi ně naopak nový pocit sounáležitosti.

Nově vzniklé umělecké ateliéry přinesly do lokality kreativní impuls, nejen vlastní tvorbou, ale i zapojením rezidentů do nejrůznějších výtvarných workshopů. Program s akcemi, kinem, divadlem, uměleckými performancemi a dalším vytvořil v dosavadní kulturní pustině oázu, z níž se těší nejširší spektrum cílových skupin. Dlouhodobý program zároveň zajišťuje, že nový veřejný prostor zůstane živý. Slavnostního otevření se vloni zúčastnilo 10 000 návštěvníků, což ukazuje, jaký je mezi lidmi o takové počiny zájem.
