Kreativní prostor 3. Etáž má pokračování, bývalá textilní barvírna se transformovala do Barevny

Červenec 30, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: BoysPlayNice

V průmyslovém areálu bývalé Loany upravili Henkai architekti už druhý prostor pro účely kreativních firem. Zatímco 3. Etáž úspěšně funguje 7. rokem, rozjezd Barevny přiškrtila pandemie. Nyní ji otevře putovní výstava. 

 

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM  Ústup pandemie je příslibem pro Barevnu v areálu bývalé pletárny Loana. Prostor je po 3. Etáži druhou konverzí v areálu dle návrhu místních Henkai architektů. Zahájení provozu Barevny zdržel nástup kovidové pandemie, otevře se konečně v pátek 6. července. Příležitostí je zastávka putovní výstavy Industriální stopy Místo, tvar, program, v níž je Barevna také zastoupena.

Rožnovskou mechanickou pletárnu zřídila roku 1892 vídeňská firma Brill, Schreiber a spol. Pozdější Loana tu ukončila textilní výrobu v roce 2010 a jednotlivé objekty se od té doby přizpůsobují k novému využití. Vzhledem k dobré pozici fabriky v rámci města dochází k částečnému, ale významnému otevírání jejího urbanismu. Nové využití kombinuje lehkou výrobu, administrativu, obchod, služby i bydlení. 

3. Etáž vznikla v roce 2014, když hledali místní Henkai architekti a fotograf Martin Tůma ze studia BoysPlayNice lokální zázemí pro své ateliéry. Dostupná nabídka je úplně neuspokojila, až skončili v brownfieldu bývalé Loany. Stávající majitel firma Stroza sice neměl kanceláře, ale nabídl hned celé patro továrny z roku 1933. Architekti vypracovali projekt, fotografové se postarali o propagaci a na otevření se zorganizovala výstava rožnovské umělecké diaspory. Na akci dorazilo kolem 300 lidí, bylo narváno a 3. Etáž se následně rychle zaplnila nájemníky. 

Iniciativa za 3. Etáží usilovala o vytvoření prostoru pro kreativní obory. Původní dva subjekty brzy doplnila PR agentura, dále ilustrátor, grafička, skláři, zahradní architekti a další. Dvě buňky jsou od samého počátku po dohodě s majitelem vyhrazeny pro provoz galerie. Podařilo se vybudovat silnou komunitu, jež se navzájem podporuje, radí si a navíc společně tvoří kontinuální výstavní program.  

Postupně došlo k navázání spolupráce s městem, které spolufinancuje vybrané projekty formou grantů. Dále se činnost provázala se spolkem Fujaré, městskou knihovnou a rožnovskou kulturní agenturou. Ta zase spolupracuje se sousedním subjektem z textilního brownfieldu, s Brillovkou, kde pořádá kulturní akce se zázemím povedeného baru s terasou. Všechno tak do sebe zapadá jako ty správné dílky skládačky.  

 Poté, co Stroza přikoupila sousední budovu bývalé barvírny ze 70. let, pokusili se zde zopakovat úspěch 3. Etáže. Z pozice strojařů se investoři rozhodli doplnit dramaturgii “vyššího” výtvarného programu 3. Etáže prostorem, jenž se bude zaměřovat na řemeslo a design. Chtěli zde vybudovat ateliéry a dílny včetně komunitní dílny. Oslovili opět Henkai architekty, kteří zde zachovali několik pozoruhodných prvků a podtrhli industriálního genia loci. 

Architektura interiéru je vestavěná do výrazné konstrukce průmyslové haly, využívá estetický a prostorový potenciál zastřešení. Hlavní provozní část je umístěna v prvním podlaží. Ze společného foyeru a chodby, jež vizuálně komunikuje s výrobou ve velké hale, jsou přístupné jednotlivé ateliéry a byt v zadní části. Barevnu navíc tvoří dvě samostatně přístupné jednotky velká a malá. Jednopodlažní malá je určená k využití jako obchodní jednotka nebo kancelář. Převýšená dvoupodlažní velká je pak určená pro využití jako ateliér, dílna, kancelář bistro atp. 

Nadějný rozjezd Barevny však zabrzdil nástup pandemie, jenž zároveň zasel nejistotu u potenciálních nájemců. Odvahu zavázat se k novému nájmu dosud nikdo nenašel. Je proto otázkou, jestli se bude majitel držet původního konceptu, nebo jej opustí a pronajme prostor nehledě na účel využití. 

V pátek 6. srpna se Barevna konečně otevře, aby se předvedla veřejnosti jak přímo, tak v rámci uvedené výstavy Industriální stopy Místo, tvar, program. (Výstavu Výzkumného centra průmyslového dědictví pořádá Galerie Jaroslava Fragnera a Fakulta architektury ČVUT v Praze.)

 

Henkai architekti

Autor: Jan Gerych