Kostel bl. Marie Restituty: Marek Štěpán vztyčil duhové nebe nad Lesnou

Architekt Marek Jan Štěpán dokončil Kostel blažené Restituty, jehož stavbu Římskokatolická farnost tři desetiletí financovala z darů sbírek. Futuristická stavba má kruhový půdorys a je novým typem dominanty oceňovaného sídliště Brno-Lesná.

Architekt Marek Jan Štěpán se kostelu věnuje s přestávkami 30 let. Záměr stavby však vznikl již v uvolněné atmosféře roku 1968, svého naplnění došel po 50ti letech. Místo pro kostel vybrali už autoři oceňovaného sídliště František Zounek a Viktor Rudiš. Kostel je první stavbou zasvěcenou bl. Marii Restitutě, která se narodila asi 600 metrů od kostela, který byl celý financován ze sbírek a darů.

Žehnání kostela se uskuteční 12. září 2020.

Kostel u Čertovy rokle

Kostel leží v jádrové oblasti sídliště na začátku Čertovy rokle. Zástavbu zde tvoří vysoké obytné panelové domy, převážně deskové. Kostel jim nemůže konkurovat svou velikostí, proto je výrazově velmi jednoduchý, geometricky elementární. Na pozemku je vytýčeno obdélné nástupní plató vymezující sakrální okrsek. Na něm jsou tři základní hmoty – kostel, věž a duchovní centrum (autor Zdeněk Bureš). Původní centrum je pravoúhlé, věž trojúhelná, kostel je kruhový, tedy tři základní geometrické tvary. Má zcela jiné měřítko, tím se vymyká okolním bytovým blokům a vytváří dominantu jiné úrovně.

Kostel je postaven na půdorysu kruhu – odvěkém symbolu nebe a věčnosti. „Čtverec oproti tomu odkazuje na zemi a pomíjivost,“ vysvětluje architekt Štěpán. Nebe se zpětně odráží v barevném prstencovém okně, které obepíná pod střechou kostel. „Dá se tak říci, že se kruh vznáší nad Lesnou a v přenesené duchovní rovině , že se nad Lesnou vznáší nebe. Tvar kruhu pro kostel je zvolen z více důvodů, kruh je tvarem plnosti je tečkou v prostoru sídliště, je jeho duchovním úběžníkem, jako místo zastavení, spočinutí či usebrání. Kruh je zároveň blízký současné liturgii v kostele, která je obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři,“ dodává architekt. Svatostánek je umístěn ve vysoké apsidě s horním světlem, umístěné po levé straně. „V tomto místě je zeď kostela roztržena trojúhelným otvorem s odkazem na roztržení jeruzalémské chrámové opony,“ dodává Štěpán.

Na hranici hmotného

„Jistě existují záležitosti, které nás přesahují a jsou zastřeny, protože leží za hranicemi našeho lidského vnímání či na samé jeho hranici. A jestliže je alespoň trochu možné je architektonicky ztvárnit, pak jsem se o to pokusil v kopuli kostela na Lesné. Dovnitř dopadá světlo, ale není vidět odkud. Okna jsou skrytá za hlubokou římsou. Zdroj světla je zastřen. Vědomě nevědomě zpodobňuje světlo v kostele existenci světa za hranicí hmotné skutečnosti a existenci Boha. Svůj nadpřirozený charakter zde získává světlo díky své difuznosti. Opat Suger považoval světlo pronikající a formující hmotu za bezprostřední projev ‚světla světel‘, tedy Boha. Souhlasím s ním i po skoro tisíci letech. Nebo jak píše Umberto Eco, je Bůh ‚identifikován se září, která má povahu světelného proudu a proniká celým vesmírem‘,“ vysvětluje architekt.

Otisk (božího) prstu

Asymetrická kopule je odlita do prkenných krajin, jejichž matice připomíná otisk prstu. Ten je tak veliký, že vypadá jako otisk obrovského „Božího prstu“. „Interiér kostela je vnitřním vesmírem, je orgánem pro komunikaci s Bohem, je jednoduchý, soustředěný a usebraný. Člověk by se zde měl cítit bezpečně, harmonicky, nerušen vnějším světem, asi jako v mateřském lůně. Měkké a strohé křivky stavby vytvářejí odhmotněný vnitřní prostor tvarovaný světlem z horního prstencového okna. Cílem je nepřímé a měkké denní osvětlení, které netvoří kontrastní stíny,“ popisuje Štěpán. Na tomto 80 metrů dlouhém okně je ztvárněna duha jako symbol smlouvy Božíhu lidu s Hospodinem. Kruhovou duhu je možné opravdu vidět při pohledu shora z letadla letícího ve velké výšce. Světlo  se zde stává prvkem, který naznačuje, že je něco za hranicí hmotné skutečnosti, našimi smysly hůře vnímatelné.  

„Jak vidět kostel je hlavně otázka týkající se dnešního chápání světa. Třeba v baroku byl interiér kostela zcela pojednán či popsán. Byl takovým komixovým  příběhem,  protože  příchozí neuměli číst a život Ježíše, světců nebo Starý Zákon tady byl v různých podobách vyobrazen. Dnes je situace zcela obrácená. Máme tolik dostupných informací, vizuálních a jiných vjemů, které na  nás  útočí  ze  všech  stran,  že  prostor  kostela  by  měl  být   prostorem  ztišení,  prostorem  bez  zbytečných optických i jiných vjemů,” míní architekt.  

Trojúhelníková věž

Věž stojí stranou kostela. Její půdorys rovnostranného pravoúhlého trojúhelníku zajišťuje, že vypadá jinak z areálu kostela a jinak zvenčí. Zvenčí je pevným bodem, statickým kubusem, odkazující se na westwerky starých kostelů, ukotvující celý areál na malém skalním ostrohu.  Směrem ke kostelu je otevřená svou čtercovou lucernou a jsou v ní ve žluté části zvonohra, v červené vyhlídka na centrum Brna. 

Věž je vertikálou i horizontálou. „Na rozdíl od historických věží směřujících jako raketa do nebes, je zde takový směr odchýlen a ukazuje na hmotu kostela, kde je vertikála vztahu člověka s Bohem vyjádřena. Se  svými  31  metry  je dominantou pro blízké okolí, byť není vyšší než přiléhající panelové domy. Do betonové věže vede ocelové kruhové schodiště odvolávající při pohledu vzhůru na barevnost a tvar kopule v kostele. Na věži je nápis FOS ZOE tedy světlo a život. Tento křížový text se našel při velkomoravských vykopávkách v Mikulčicích,“ doplňuje Štěpán.

Pravdivý beton

Materiál stavby navazuje na materiály přítomné na okolním sídlišti, tedy beton. Je postaven na pilotách jako jeden dilatační celek. Na nejnamáhanější části – věnec a kůry je použita předpínaná výztuž, kůry jsou pláštěné betonovými moniérkami. Betonové materiály jsou doplněny  výraznými barevnými prvky. Kostel je na přání farníků co nejohleduplnější k životnímu prostředí, vytápí se tepelným čerpadlem se zemními vrty. 

„Nejkrásnější vlastnost betonu je, že je pravdivý, že odráží práci a energii, kterou vložíte do zpracování bednění, do jeho lití a hutnění, do zpracování přísad a směsi. Na jeho povrchu se všechno toto objeví jako živost povrchu, jako odraz života. Paralelu můžeme vidět v historickém kamenném zdivu z jednotlivých kvádrů různých barevných valérů a tmelením spár. V betonu to jsou otisky spárořezu bednění a odlišný povrch u těchto styků, a zároveň mírně jiný beton při každém taktu lití. Litý beton tedy vizuálně navazuje na kamenné zdivo,“ uvedl Štěpán.

Strohost betonu navazuje i na soudobé vnímání duchovního prostoru, který nemá být opticky a významově zahlcen. „Mám jednu zajímavost ze stavby týkající se precizních detailů a úprav povrchů betonu. To měl na starosti Mohamed Lasfer z Alžíru a myslím, že právě jako muslim s kořeny na blízkém východu má vztah k abstrakci, která byla u betonových povrchů požadována,“ přiblížil architekt.

Kostel hoří!

Na Boží Hod vánoční 2019 dopoledne zasahovali v kostele na Lesné hasiči. Přijeli krátce po upozornění sousedů, že ve věži kostela hoří. Je pravda, že jsem použil  v kontrastu s nebeskou modří symbolické barvy pozemského života, ohně i utrpení (červenou a žlutou), ale to jsem si ještě neuvědomoval, že symboly mají tak velkou moc.Doopravdy nehořelo, jen to tak asi při ranním slunci vypadalo.

Kostel bl. Restituty, Brno - Lesná

Základní popis Futuristický kostel odrážející nebe

Studio: Atelier Štěpán
Autor: Marek Jan Štěpán
Spoluautor: Vanda Štěpánová, František Brychta, Jan Vodička, Martin Kopecký
www.atelier-stepan.cz
Adresa projektu: Brno – Lesná , ul. Nezvalova
Rok projektu: 1991-93, 2013-17
Rok realizace: 2017-20
Rozloha zastavěná plocha: 1220 m2
Obestavěný prostor: 13000 m
3
Užitná plocha: 2350 m2
Náklady: 106 milionů korun
Rozměry kostel:
průměr 25 m, výška 18,5 m
věž – 5,7 x 5,7 m, výška 31 m
asymetrická kopule - průměr 23 m, převýšení 3,5 m
duhové prstencové okno – délka 80m, výška 4m, 120 skel
Klient: Římskokatolická farnost Brno-Lesná, www.farnostlesna.cz
Fotografie: www.boysplaynice.com
Spolupracovali JB stavební / dodavatel
Petr Kvíčala / kresba na fasádě

Autor: Jiří Hloušek

Šéfredaktor blogu archSPACE je fotografem, textařem a obdivovatelem dobré architektury. Absolvent FSS MU – Mediální studia a žurnalistika.