Kniha archSPACE \ Office: Jaromír Popek z U1 o tvorbě interiérů

Přinášíme vám ochutnávku z připravované knihy archSPACE \ Office, která nabídne osm dalších rozhovorů s tvůrci kancelářských interiérů i poutavé snímky realizací.
Moderní kancelář se zrodila v Brně. Alespoň podle obchodního ředitele Jaromíra Popka ze společnosti U1, která navrhuje a dodává zejména kancelářské interiéry. „Při své velikosti je v Brně podíl IT firem v takzvaných áčkových objektech, které definují standardy kvality, výrazně větší než v Praze,“ vysvětlil obchodní ředitel Popek. Postupný přerod a zájem o nový typ kanceláří podle něj nastal v návaznosti na příchod nové „firemní filozofie domova“ společnosti Google. „V našem kontextu je podstatný rok 2009, kdy jsme zpracovali interiér softwarové firmy AVG,“ přiblížil. Nad tématem designu kancelářského prostoru spolu s ním uvažoval designér U1 Stanislav Nehybka.
Významová šíře slova design nemá hranic. Primárně jde o činnost návrháře a výsledný produkt. Jaký význam má toto slovo pro vás?
Jaromír Popek (JP): Náš klient vnímá design jako výsledek, na který si může sáhnout. To, co okomentuje stran materiálu, povrchu a funkce. Vnímá jej jako obal technologií. V našem pojetí ale design vzniká už v momentě, kdy uvažujeme, jak prostor navrhnout. Když definujeme to, jak prostor napojíme na technologie budovy. Snažíme se všechny podstatné aspekty identifikovat, pojmenovat a zjistit, jak ovlivní výsledný prostor a zasáhnou do zadání, se kterým přichází investor. Jde o součinnost mnoha profesí.
Stanislav Nehybka (SN): Design je bodem, ze kterého svou práci rozvíjíme všemi směry. Zahrnuje navrhování, tvorbu a spolupráci. Dotýká se toho, jak lidé v kancelářích žijí, fungují a jak tvoří hodnoty, které jsou podobné, či odlišné od našich.
Jak moc se může původní podoba projektu změnit?
JP: Ke změně zadání dochází až z 90 procent. Investor si obvykle není vědom všech technických aspektů, které do projektu nutně zasahují a ovlivňují výsledek. Máme tedy roli kompenzátora a licitátora mezi požadavky estetiky, techniky a financí. To vše ve smyslu efektivního využití pracovního místa. Fungujeme také jako článek mezi architektem a investorem. Aby architektovi vyšlo to, co vymyslel, a investorovi to, co chtěl.
V jakou chvíli „vstupujete do hry“?
JP: Ve chvíli, kdy samotný dům nebo budova stojí. Jakmile do budovy neprší, můžeme začít řešit podlahy, podhledy, podobu prostoru i to, jak by měl být stavěný. Zvažujeme komunikační trasy, návaznosti na okolí a často i exteriér. Začínáme od holé stavby, pokračujeme stavebními úpravami, fit-outy, zakončujeme řešením těch nejmenších detailů, například klik dveří.
Může být kancelářský interiér funkční a zároveň estetický?
JP: Vždy je to otázkou kompromisů, ale funkce je zásadní. Když je prostor dobře navržen, bude dobré i řešení vizuální formy.
SN: Z našeho pohledu je funkce prostoru často důležitější než konečná podoba. Snažíme se klientovi dát to, co potřebuje, tak, aby to fungovalo. Hodnota vizuální podoby, kterou tvoříme, spočívá v jasné čitelnosti, podle které nás klienti někdy už umí identifikovat.
Světové společnosti se předhánějí v tom, kdo představí nápaditější pracovní prostřední. Proč u nás většina kanceláří obvykle vypadá totožně?
JP: Většina klientů poptává interiér bezpečnou cestou – z pohledu klienta je dobré to, co zná a o čem ví, že funguje. Lidé se bojí nového. Platí to nejen v oblasti administrativních budov, ale i rezidenční výstavby. A vlastně i v životě. Jsme konzervativci.
Můžete pojmy měkká a tvrdá zóna přiblížit?
JP: Tvrdou zónu reprezentuje pracovní deska a židle. Měkké zóny naproti tomu poskytují pro práci či krátkou regeneraci nejrůznější prostředky a ona měkkost není jen symbolická. Věříme, že je třeba lidem dát více, než je stůl, počítač, mobil a klíče od auta. Do procesu zaměstnávání výrazně vstupuje motivační stránka, budování korporátní identity a schopnost zaměstnanců se s ní ztotožnit. Měkké zóny lidé často zaměňují za relaxační zóny. Nepochopení pramení z pocitu, že měkkou zónu musí tvořit fotbálek a šipky, tedy nepracovní náplň. Toto pojetí ale už mizí. Měkká zóna slouží k práci. Z pohledu vývoje dochází k členění do různých zón a angličtina je rozlišuje poněkud přesněji než čeština. Investoři zpočátku netušili, co je smyslem té které zóny.
Kdy podle vás začali klienti tento nový pohled chápat?
JP: Lámat se to začalo v době, kdy Google představil odlišnou filozofii firmy jako domova, kde má zaměstnanec vše a tráví tam většinu času. V Česku nám výrazně pomohla oblast vývoje softwaru a práce v IT společnostech. Ty začaly najímat mladé lidi, kteří vyžadují příjemné prostředí. Lokálně to přišlo se společností AVG v roce 2009.
Dalo by se říci, že se v českém měřítku obrat nastartoval právě v Brně?
JP: O Brně se dá říci, že je tak trochu Silicon Valley. Při své velikosti je v kancelářských prostorech jasně definované a podíl IT firem vůči ostatním je v áčkových objektech, které definují standardy kvality, výrazně větší. Ty v Brně subjektivně z 80 procent obsazují IT firmy, v Praze tak polovina. Vděčíme za to VUT i MU a jejich náborovým kampaním na lidi, kteří později pracují v IT.
Fotografie ukazují jednu z realizací společností U1, interiér sídla společnost FEI.
DOKONČENÍ ROZHOVORU BRZY NALEZNETE V PUBLIKACI ARCHSPACE \ Office.
Čtenáři se zájmem o kancelářské interiéry se mohou těšit na připravovanou publikaci ARCHSPACE \ Office. Obrazová česko-anglická kniha se na 180 stranách věnuje různým aspektům problematiky pracovního prostoru a nabídne tak rozhovory nejen s architekty.
Publikace ARCHSPACE \ Office reflektuje současnou situaci, kdy se životním prostorem většiny obyvatel „prvního světa” staly kanceláře. Tak jako nás ovlivňuje vnější prostor, ve kterém se pohybujeme a žijeme, tak na nás působí také prostory vnitřní – především ty pracovní.
VÍCE O KNIZE ZDE.