Když se staré mění v hravé: Kus nepotřebného betonu slouží jako dětské vodní hřiště
- 22. července 2025
- Realizace
- autor: Eliška Koukalová
- Foto: En Dehors
APROZ, ŠVÝCARSKO – Co s nevyužitými objekty, které jsou součástí veřejného prostoru? V případě budov se řešení často nabízí, ale málokdo si umí představit, jak například zužitkovat betonovou nádrž na čištění vody. Architekti ze studia En Dehors však ano. Jejich imaginativní přístup navíc inspiruje i ostatní – a to ocenila i porota LILA – Landezine International Landscape Award. Tato soutěž si klade za cíl vyzdvihovat zajímavé a progresivní příklady krajinářské architektury.
Švýcarská vesnice Aproz na řece Rhoně je svou vodou proslulá. Pochází odtud stejnojmenná minerálka a město se může pochlubit největší balírnou vody v zemi. Jako první v kantonu Valais mělo Aproz také systém na čištění odpadních vod. S jeho pozdější modernizací však některé části pozbyly svého využití. Jednou z nich byla i stará nadzemní sedimentační nádrž, která posledních třicet let ležela ladem.
Industriální betonový objekt porostlý mechem a obklopený zástavbou se mohl snadno stát kandidátem na demolici – ne dokud k tomu má co říct studio En Dehors. To přišlo s vynalézavým plánem, jak nádrž proměnit. Zachovalo její typologii a původní účel se stal inspirací pro nový – vzniklo zde netradiční dětské hřiště s vodní tematikou.
Projekt architektů umožnil zachovat většinu betonové konstrukce; jen některé části ustoupily požadavkům na bezpečnost a funkčnost. Tyto prvky se navíc vrátily zpět, pouze v jiné podobě. Největší uznání poroty soutěže LILA si ale projekt získal díky svému dopadu – nejen na obor, ale především na samotné okolí. Nevyužívané místo se opět začlenilo do veřejného prostoru a díky svému jedinečnému charakteru má co nabídnout, především těm nejmenším. Architekti vytvořili hřiště, které se svou typologií výrazně liší od těch běžných – podněcuje dětskou představivost i vynalézavost.
Řešení studia En Dehors ukazuje novou perspektivu udržitelnosti v architektuře a přístup k práci s již existujícími zdroji. Jedná se o skvělý příklad tzv. adaptive reuse – tedy přeměny původních objektů na nové funkce bez nutnosti demolice. Přístup nejenže šetří zdroje, ale zároveň uchovává historii místa.
Zdroj: en-dehors.ch
