Když architekti staví i rukama: Lesní koupaliště se díky Mjölk znovu otevřelo

LIBEREC – Nejenže navrhují, ale když je potřeba, umí vzít vrtačky do ruky a návrhy postavit. Mjölk architekti si před několika lety vysnili novou budoucnost pro Lesní koupaliště, poté dostali objekt do správy a o realizaci svých snů se i sami zasadili. Letos už vodní hladinu čeří první návštěvníci.

Nebyli to jen architekti ze studia Mjölk a Marie Vondráková, pro které bylo Lesní koupaliště srdeční záležitostí. Na projektu, který začínal úplně bez peněz, se podílelo několik soukromých dárců, část financí tvořil i participativní rozpočet města. Vše začínalo velmi provizorně, pomocí brigád ale areál ožil. „Ze stavebních prken a latí jsme stloukli provizorní nábytek pro stánek, který prošel lehkým faceliftem. Dostal bílý nátěr, nové vybavení a na střeše se objevil nápis ‚pivo–limo‘ a velké srdce, které se stalo symbolem proměny areálu,“ uvedlo studio Mjölk.

Co všechno se podaří, když se lidé spojí

Liberečtí dosud neměli příliš mnoho možností, kam se jet vykoupat. Nyní se mohou přijet schladit do útrob lesa a užívat si pohled na bílo-tyrkysovou vzdušnou stavbu, na které její skromný původ není vlastně vůbec znát. Otevřený charakter zázemí i použitý materiál hezky komunikují s okolím, rytmus dřevěných latí i bílých oblouků stavbu poeticky a nadčasově dekoruje. Architekti se tak nezasloužili jen o obnovu místa s dlouhou historií, přispěli také ke zkvalitnění společenského života i veřejného prostoru.

Fyzický přínos autorů se nezastavil u návrhu a brigád, na zbytek projektu také dohlíželi a koordinovali probíhající práce. Jejich výsledkem je dřevostavba, která odráží dvě výškové úrovně původní základové desky. Zastřešení leží na odhalené trámové konstrukci, která celý prostor pojí i vizuálně. Ve vztahu k počasí poskytuje buď stinné, nebo suché útočiště – také sprchy, saunu, toalety a místo k převlékání s uzamykatelnými skříňkami.

Ačkoliv je Lesní koupaliště zdařilé po stavební i vizuální stránce, obnova areálu má především důležitou symbolickou hodnotu. Je důkazem, co zvládne jednak odhodlání na straně odborníků, kteří svůj obor vnímají do hloubky, jednak iniciativa občanů, kteří touží po změně.

Ke správě areálu vznikl spolek Lesní koupaliště z. s. už před pěti lety. „Jelikož nám není lhostejné město, ve kterém žijeme, pokusili jsme se získat tento krásný, ale zanedbaný kout Liberce, abychom mu opět vdechli plovárenskou duši, kterou tak dlouho postrádal,“ sdělilo studio Mjölk. Stavební povolení získali roku 2022, po opravě základů a čističky odpadních vod přešli k horní stavbě, tam už ale finanční toky začaly vysychat. Do celé záležitosti nakonec vstoupilo i město Liberec s jednorázovou podporou, která zajistila, že se vše stihlo v plánovaném termínu – s otevřením letos. Což se povedlo více než příkladně.

V příštích letech čeká areál kromě pečlivé údržby další vlna zvelebování, na které architekti už pracují.

Marii Vondrákové a architektům ze studia Mjölk se povedlo shrnout poznatky o historii tohoto místa. O zřízení koupaliště žádali zástupci tehdejšího spolku Waldbad in Ruppersdorf roku 1934. Už v době druhé světové války se v areálu pracovalo, později jej ale využívaly vojenské jednotky ke cvičení. Po válce došlo k obnovení prací a jejich dokončení, o dvacet let později přibyla i stavba, kterou si mnozí ještě pamatují. Vydržela až do roku 2010, kdy shořela. Areál byl už od roku 2007 uzavřen a chátral, až roku 2016 navázaly práce na jeho obnovu. Od jara 2020 je pod správou zmíněného spolku Lesní koupaliště z. s.

3094309030833084308730883089309130923093308530863095

Zdroj: Mjölk.cz