Když architektura chrání historickou hodnotu tam, kde památkáři nemohou
- 1. února 2024
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Onnis Luque
MEXICO CITY – Architektonické studio Productora ukázalo, jak je možné adaptovat historickou budovu, která zatím není památkové chráněná, ale i tak představuje neopomenutelnou hodnotu, když není odpovídající financování v dosahu. Těší se z estetiky památky tak, jak je a umocňuje ji kontrastem se současnou intervencí.
Projekt se nachází na střeše paláce z počátku 20. století v centru Mexico City, kde se pořádají kulturní akce a slavnosti. Aby majitel zamezil občasným dešťům, které komplikují průběh aktivit pořádaných na nádvořích, objednal si jejich zastřešení. Místo tří oddělených řešení architekti navrhli jednu kontinuální střešní nástavbu, která v 50 metrech propojuje všechna nádvoří a k tomu nad nimi vytváří nový prostor. Nástavba sestává z 45 lehkých kovových vazníků odstoupných po 1,2 metrech, takže rovnoměrně rozdělují váhu nad původní stavbou a zvýrazňují rytmus a perspektivu podél střechy.
Lehké průmyslově vyráběné materiály jako podlaha z PVC, příčky z polykarbonátu, nebo zábradlí z nylonových sítí nejenže snižují váhu nástavby, ale především kontrastují s materialitou historické budovy. Polykarbonát byl užit ve dvou variantách – průhledný a průsvitný, aby filtroval sluneční svit a přitom umožnil z nádvoří vidět oblohu. K tomu došlo na místní aplikaci textilních clon (inspirace ze zemědělství), aby zmírňovaly sluneční záření. Geometrický rytmus nástavby doplňuje další série motivů jako jsou květináče, které přesahují nádvoří a vytyčují nové terasy, nebo svítidla, která zvýrazňují stavební zásah v panoramatu města.