Kancelář architekta města Brna ignoruje vůli místních při přestavbě náměstí Míru

Říjen 30, 2020 | autor: Jan Gerych

KAM Brno připravuje veřejnou soutěž na přestavbu náměstí Míru s novou polyfunkční budovou. Místní bytovou výstavbu na náměstí dlouhodobě odmítají. Kancelář tvrdí, že se jim podařilo obyvatele získat svou stranu, ti však nesouhlasí.

 

Brno – Do 3. listopadu se může veřejnost naposledy vyjádřit k zadání připravované soutěže na dostavbu a úpravu náměstí Míru v Masarykové čtvrti. Architektonicko-urbanistickou soutěž chce Kancelář architekta města Brna vyhlásit v prosinci a vítěz by mohl být znám v červnu 2021. Zadání přitom počítá s výstavbou polyfunkční budovy s centrem volného času, samoobsluhou, dalšími komerčními jednotkami, ale i byty, které zde místní reprezentováni Občanským sdružením Masarykova čtvrť nebo Nadačním fondem Lerchova otevřeno všem dlouhodobě odmítají.

Videoprezentace KAM Brno uvádí, že se při jednání s obyvateli Masarykovy čtvrti podařilo otupit ty nejkritičtější hlasy. Michal Závodský to vidí jinak: „Byl jsem snad na všech jednáních, ať už přímo interních na KAMu, nebo veřejných (tím bylo zejména letošní únorové), ale nic takového jsem nezaznamenal. Na tom veřejném byla naopak bytová funkce nejvíce odmítaná hned po navyšování dopravy. Ve skupině, kde jsem byl, jen jediný člověk z asi dvacítky přítomných zvedl ruku i pro byty. Já tomu vyjádření KAMu nerozumím a spíše se obávám, že to je nepravda nebo jen marketingové chlácholivé sdělení.“

V roce 2003 Armáda ČR převedla bezplatně pozemky při ulici Lerchové na město Brno s podmínkou nekomerčního využití. Město je svěřilo městské části a ta o tři roky později na 15 let pronajala firmě Wilson Properity s tím, že zde postaví budovu Wilson se zhruba 80 soukromými byty. Později shledalo Ministerstvo obrany takové využití jako odporující uzavřené smlouvě a Brno pokutovalo částkou 10 milionů Kč. Veřejnost se vůči nápadu výstavby bydlení ve čtvrti ohradila, když v petici STOP WILSON nasbírala ke třem tisícům podpisů.

Sousedské setkání v bývalém armádním areálu

Zatímco se kolem armádního areálu vedly různé právní bitvy (mj. si tehdejší starostka Brno-střed odnesla od trestního soudu podmíněné odsouzení, developer hrozil ušlým ziskem ve výši až 100 milionů, aby nakonec město zažaloval o škodu 11 milionů Kč a nakonec prohrál), prostor samotný dál ležel ladem až do zavedení projektu participativního rozpočtu. V něm si veřejnost může prosadit vlastní představu o městských investicích. Rezidenti Masarykovy čtvrti se zaktivizovali a ve dvou ročnících přihlásili několik nápadů včetně vybudování komunitního centra se sálem a zázemím pro přilehlý park na Kraví hoře. Návrhy získaly dostatečnou podporu k realizaci, dokonce obsazovaly vrcholné příčky v hlasování. Místní mezitím začali pořádat akce přímo v areálu, aby ukázali, jaký genius loci je s ním spojen a že není potřeba až tak moc, aby byl veřejnosti otevřen k užívání.

Kulturní program festivalu Lerchova otevřeno všem

Komunitního centra se přesto nedočkali. „Magistrát si najednou zadal prověření kanalizace a firma objevila nějaké problémy, a tak byly na světe vícenáklady ve výši cca 3 mil. Kč. Dle nás však stav kanalizace nebyl tak vážný, když areál předtím desetiletí normálně fungoval – nevíme, zda firma spíše neměla třeba náhodou zadání, aby se něco „našlo“. Každopádně vše šlo vyřešit tím, že by zastupitelstvo města Brna schválilo výjimku a vícenáklady dofinancovalo. V září 2019 však toto zejména zastupitelé ODS a ANO odmítli, takže se u obou jinak velmi úspěšných projektů objevilo, že jsou nerealizovatelné, a bylo vymalováno. Od té doby s hořkými pocity bedlivě sleduji, na co vše pak ti stejní lidé lehce schvalují i desítky milionů, zatímco pouhé tři po lidi z Masarykovy čtvrti neměli,“ uvedl předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť a zastupitel MČ Brno-střed Michal Závodský. Celé snažení místních tak skončilo tím, že se museli spokojit s realizací jiného jejich úspěšného projektu – s novým plotem kolem areálu.

Na konci roku 2019 zadalo vedení města Brna Kanceláři městského architekta zorganizovat soutěž s cílem vytvořit na náměstí Míru kvalitní veřejné prostranství a vybudovat polyfunkční dům.

Proč nechce Občanské sdružení Masarykova čtvrť na náměstí Míru nové byty

Na webu sdružení stojí následující vysvětlení. Brno-střed má 600 nevyužívaných bytů, které potřebují rekonstrukci. V Masarykové čtvrti chybí vybavenost, ne byty. Jejich zbudování nevyřeší brněnský nedostatek bydlení, ale zkomplikuje využití náměstí místními tak, jak si představují. Náměstí by sneslo i živější kulturu, která však obyvatele plánovaných bytů může rušit, viz kauza na Jakubském náměstí (které fungovalo jako neoficiální centrum brněnského nočního života, dokud se neozvali obyvatelé přilehlých domů).

Ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček tvrdí: „Nechceme, aby se opakovala situace, která tady byla před více než deseti lety. Zásadní rozdíl oproti dřívějšku je v tom, že zatímco původně šlo o soukromý projekt, teď se myšlenky chopilo město, takže bude hlavním developerem a projekt bude zcela v jeho režii.“

Nákres ze zadání soutěže na dostavbu a úpravu náměstí Míru, KAM BRNO

Současný plán se přitom od projektu Wilson příliš neliší. Zahrnuje sice vytoužené komunitní centrum (v rozsahu jednoho sálu a dvou kluboven), ale místní se obávají opakování případu z Vinohrad, kde sice postavili společenský sál, nesmí jej však využívat. Přítomnost bytů ve stejné budově v něm totiž znemožňuje míčové hry nebo i pouhé použití mikrofonu kvůli hlučnosti. Sál tak dlouhodobě zůstává prázdný.

Návrh polyfunkčního objektu Wilson ateliéru RAW, archiv RAW

„Jsme rozpačití z přístupu KAMu a architekta Sedláčka, protože zrušili setkání s obyvateli čtvrti naplánované na září, slíbili náhradu a nakonec vydali jakési video a věc považují za vyřešenou. Přitom vůbec nerespektují volání čtvrti po komunitním centru a důrazné ne bytovému domu. Jedinou věc, kterou na něm oceňuji, je zelená střecha, jinak to v nákresech vypadá stejně jako Wilson, proti němuž jsme dali dohoromady petici,“ objasnila Denisa Hobžová za Nadační fond Lerchova otevřeno všem. 

Původně plánovaný dům Wilson navrhl brněnský ateliér RAW. Současná představa města o objektu se liší jen mírně. Čí zájmy tedy KAM Brno hájí? Porota, která bude vybírat výherce veřejné soutěže, se vydává za většinově nezávislou na městě (o jeden hlas), nikdo ze čtvrti však do ní přizván nebyl. 

 

Fotky poskytl Nadační fond Lerchova otevřeno všem.

Autor: Jan Gerych