Kamil Mrva „hasí požár” v projektu kampusu Ostravské univerzity na Černé louce

Květen 10, 2021 | autor: Jan Gerych | Foto: Ostravská Univerzita

Ostravská univerzita realizuje výstavbu kampusu na Černé louce s rozpočtem přes miliardu korun. Projekt financuje z 95% EU, termín podání projektu vedl univerzitu k nestandardnímu postupu.  



Ostrava Na Černé louce mezi Divadlem Antonína Dvořáka a Ostravicí vzniká kampus Ostravské univerzity. Budou ho tvořit Klastr umění a designu a budova Zázemí sportu a behaviorálního zdraví. Na financování projektu přispěla z 95% Evropská unie, o zbytek se podělilo ministersvo školství, kraj, město a Ostravská univerzita. Zařízení nemá sloužit jen studentům, částečně bude využitelné i pro veřejnost a vyřeší také dlouhodobě neutěšený prostor. 

Na kampus navazují další rozvojové projekty revitalizace nábřeží Ostravice (informovali jsme zde), které by měly společně vytvořit novou poříční odpočinkovou zónu. To si alespoň slibuje město, které se proto nebálo univerzitě věnovat pozemky o rozloze necelých 4 ha. Většinové financování z operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání, určeného pro strukturálně postižené regiony, bylo jedinečnou příležitostí. Podle kancléřky Ostravské univerzity Moniky Šumberové však nedalo dost času na uspořádání řádné soutěže. Rozhodli se tedy oslovit významné regionální architekty. 

V případě návrhu sportoviště Ostravská univerzita oslovila Katedru architektury své partnerské univerzity VŠB – Technické univerzity Ostrava, kde navázala spolupráci se studentem Kubou, jehož otcem je Roman Kuba z architektonického ateliéru Simona. Na úpravu vnějšího vzhledu pro Klastr umění a designu Fakulty umění univerzita oslovila kopřivnického architekta Kamila Mrvu, který je rovněž významně spjat s regionem,” stojí na oficiálním ostravském webu FajnOVA.cz.

Oslovili jsme oba ateliéry s dotazy na podrobnosti. Ateliér Simona sice na svých stránkách projekt budovy sportu uvádí, odpovědí na naše otázky jsme se však nedočkali. Na webu ani Facebooku Kamil Mrva Architects se oproti tomu o Klastru umění a designu nedozvíte nic, odpovědi nám však zakladatel ateliéru poslal. 

Jak jste se k zakázce dostali a jak se vám pracuje s projektem, na nějž navazujete?

Děkan Fakulty umění Ostravské univerzity, pan docent František Kowolowski, oslovil náš ateliér ke konzultaci s možností přepracování fasády a vnitřních prostor nové budovy.

Původní návrh architekta Sládečka byl přepracován společností KANIA a následně jsme dostali na stůl výkresy tehdy současného stavu. Další výzva a těžký úkol…V našich končinách dosti vídaný jev: nově příchozí architekti v průběhu procesu projektu musí „hasit požár“. Po složitých komunikacích mezi architektem, projektanty, vedením fakulty, zástupci univerzity a technickým dozorem, jsme tento úkol přijali.

V rámci vašeho portfolia jde o neobvyklý typ stavby, jak jste řešili její specifické technické a technologické nároky? Má tam být např. operní studio, multimediální učebna, narazil jsem na informaci o LED vizualizaci na fasádě, jež má reagovat na hudbu uvnitř?

V první etapě výstavby se jedná o dvě základní hmoty. První betonová kostka s koncertním sálem, s přírodními materiály a přiznanými konstrukcemi, je myšlenkově důstojná ke vzdělávání studentů nejen výtvarného oboru. Druhá hmota je navržena jako zděná, s předsazenou tyčovou fasádou rozehrávající melodii hudební produkce fakulty.

Univerzitní kampus má městotvorné ambice. U extrovertní budovy Katedry studií lidského pohybu je komunikace s veřejným prostorem zjevná, jak to bude fungovat u vašeho Klastru umění a designu?

Ostrava je třetí největší město České republiky, a domnívám se, že si zaslouží důstojnou budovu pro důležitý vzdělávací obor. Městotvorné ambice? …uvidíme, jak se to vše podaří zrealizovat. Snažili jsme se společně na poslední chvíli vytvořit sjednocující urbanismus dvou výrazově odlišných staveb. Rád bych využil citát architekta Frank Lloyd Wrighta z roku 1940: „Dobrá architektura je vždy výsledkem dobré civilizace, bez umění a architektury nemá naše civilizace duši.“

 

Ing. Arch. Kamil Mrva (* 1974 Kopřivnice)

Vystudoval FA VUT v Brně (1998), aby posléze založil studio zpátky v Kopřivnici. Renomé získal hned první realizací vlastního domu s ateliérem. Počáteční roky praxe studia jsou sopojeny s dřevostavbami v Beskydech, dnes už však vedle Kopřivnice působí i v Praze a realizuje zakázky všemi materiály po celé zemi. Jeho rodinné domy si získaly mnohá ocenění – dvě hlavní ceny Stavby Moravskoslezského kraje a v loňském roce Stavbu roku.
 

Mrva.net

 

Autor: Jan Gerych