Kabinet s vůní šalvěje a meduňky. V Dolních Kounicích si místní zahradnice otevřely květinový stánek ze starožitné skříně.

DOLNÍ KOUNICE – Lokální květinové farmy a samoobslužné stánky jsou u nás na vzestupu a rozšiřují se po celé republice. Jeden z nich nově najdeme i v Dolních Kounicích u zámku. Stánek vytvořený z restaurované skříně si tu otevřely sestry Markéta Jindřichovská a Tereza Rafaelová. 

Co vás přivedlo k tomu společně začít pěstovat lokální květiny a založit si samoobslužný stánek s vlastnoručně vázanými kyticemi?

Markéta: Tereza sledovala trend českých i zahraničních květinových farmářů a květinových stánků už delší dobu. Společně jsme toto téma často probíraly, až jednou mi Tereza zavolala, že se do toho vrhne a jestli se chci přidat. 
Jsme v začátku, letos na jaře jsme vysadily první semínka a navštěvovaly jsme květinovou farmu Řezanka Jany Pospíškové ve Znojmě. Pomáhaly jsme jí jako dobrovolnice na farmě a ona nám předávala své znalosti a zkušenosti s pěstováním kytek. 
Tereza: Důležité je mít kde pěstovat. Máme k dispozici tři zahrady a navíc i políčko, na kterém plánujeme pěstovat příští rok. Bydlíme pár kilometrů od sebe a každá máme na své zahradě jiné podmínky, jinak se tam rostilnám daří. Důležité je, že pěstujeme ekologicky, bez chemie, používáme přírodní hnojiva, jíchu, kompost či hnůj. Snažíme se o co nejmenší uhlíkovou stopu. 
Markéta: Vyplynulo to i z naší aktuální životní situace. Já jsem pracovala spoustu let v nemocnici a dostala jsem se do momentu, kdy nastal čas zvolnit. A Tereza je na mateřské. Tak se to sešlo, ale myslím, že samy jedna bez druhé bychom do toho nešly. 

Samoobslužný květinový stánek jste umístily do Dolních Kounic k zámku.

Tereza: Dolní Kounice jsme zvolily proto, že tu bydlím a je praktické mít stánek blízko. Můžu se u Kabinetu několikrát denně otočit a zkontrolovat, jestli je uvnitř dostatek květin a případně je doplnit. Plánujeme nicméně i stánek v Ořechově, kde pěstuje květiny Markéta. Už tu máme své zákazníky, po lokálních kyticích je tu poptávka. Stánek bychom chtěly otevřít u pole, kde budeme pěstovat, aby to bylo praktické i na doplňování. 
Markéta: Těší mě, že je tu v okolí o kytice zájem, původně jsem to brala jako koníček, jsem moc příjemně překvapená. Kromě prodeje na stánku se nám začali lidé sami ozývat s objednávkami a dokonce i svatbami. 

Květinový kabinet je vytvořený ze staré skříně. Proč jste pro stánek zvolily právě toto řešení?

Tereza: Měly jsme v hlavě ideu samoobslužného stánku. A skříň, to byl úplně první nápad. Já mám ke starému nábytku dlouholetý vztah, v roce 2012 jsem stála u zrodu Obyčeje, platformy, která se zabývá prodejem repasovaného, restaurovaného, ale i nového nábytku. Starožitný nábytek jsem jednu dobu i hodně sbírala, repasovala a restaurovala. Takže skříň byla jasná volba. Konkrétně tuto skříň jsme měli doma a byla nevyužívaná, takže bylo jasné, že nastal její čas. Upravovaly jsme ji svépomocí v rámci rodiny. 

Z květin, které vypěstujete, vytváříte vlastní kytice. Dá se poznat kytice z Květinového kabinetu podle specifického stylu?

Markéta: Jsme v začátku, učíme se a hledáme. Líbí se nám styl rozevláté kytky. Nicméně zatím to krystalizuje, vážeme opravdu teprve krátce. Samozřejmě záleží i na tom, co zrovna kvete. Kromě zahradních používáme i luční kytky, třeba teď divoké mrkve nebo řebříčky, sbíráme je vždy citlivě, s respektem k dané lokalitě. 
Chceme lidi naučit, aby si kupovali lokální věci, to je obecný trend. Kytky od lokálních pěstitelů jsou jiné než ty z květinářství, voní. My rády používáme bylinky, které celou kytici provoní - mátu, dobromysl, šalvěj, meduňku… 

Zaujal mě název stánku. Jak vás napadlo, že se váš stánek bude jmenovat Květinový Kabinet?

Tereza: Květinových farem je u nás už opravdu hodně, často mají v názvu “kvítí”, chtěly jsme na to jít jinak. Kabinet evokuje nejen místnost, ale i tajemnou skříň. V logu máme dvě otočená písmena K, grafiku nám dělal můj manžel Jakub Rafael alias MC Gey. Nechtěly jsme stánek ani grafiku vytvářet v lučním stylu právě proto, že neděláme úplně luční kytky. Jemná éterická loga, to nejsme my.  

Jste dvě sestry. Máte nějakým způsobem rozdělené, která se věnuje čemu?

Markéta: Obě pěstujeme. Velké kytice většinou vážu já, společně děláme menší, Tereza seřezává stonky, balí kytice do papíru. A v neposlední řadě má na starosti sítě a marketing. Když je třeba, tak si pomůžeme. To, že jsme sestry, považuji za výhodu, na všem se domluvíme na rovinu. 

Jste v půlce své první květinářské sezóny. Přemýšlely jste už o tom, jaké jsou vaše vize do budocnosti?

Markéta: Chtěly bychom zvětšit pěstební plochu a vybavit ji fóliovníkem, skleníkem s vyhřívanými stoly, pořídit si více kytek a celkově se více zprofesionalizovat. Rády bychom ve spolupráci s odborníky pořádaly kurzy. A také se chceme ve větším pustit do svateb.

Kterou část roku vám vlastně končí sezóna?

Markéta: Záleží, kdy jsou první mrazy, to je konec sezóny. My zimní nabídku zatím neřešíme, spíše se letos v zimě budeme připravovat na další rok. Máme sice slaměnky, statice, ale letos je ještě nebudeme sušit, dělat věnce. To se teprve musíme naučit. 
Tereza: Prvními mrazy sice končí sběr kytek, ale na zahradě se ještě musí pracovat, a už před začátkem jara budeme sázet a připravovat se na další sezónu. 

Květinový Kabinet