Jesle a mateřská školka Technické univerzity v Mnichově vyžadují extra hbité pečovatele, aby dohonili útěkáře na skluzavkách
- 29. července 2026
- Realizace
- autor: Jan Gerych
- Foto: Astrid Eckert
MNICHOV — Těžko říct, jestli je název pečovatelského zařízení pro nejmenší Dětská oáza inspirován africkým původem architekta Kérého, nebo má její okolí v německém městě připomínat poušť, rozhodně jde o budovu, která mezi ostatními výrazně vyčnívá. Přitom ji postavili na zbytkové parcele, která slouží také jako příjezdová cesta dodávek do univerzitní jídelny. Proto má také ustoupené přízemí, aby nebránila nákladním vozům v přístupu. A proto je taky organizovaná do výšky, což nabídlo kreativnímu návrhu nové možnosti.
Budova je uspořádaná kolem oválného atria, jež obíhá spirálové schodiště až pod světlík na střechu. Atrium má v návrhu také nosnou funkci jako kmen, z nějž vybíhají patra jako větve. Jde totiž téměř výlučně o dřevostavbu, jež vznikla ve spolupráci s rakouskými dřevoodborníky Hermann Kaufmann Architekten. Betonové jsou jen základy a na zadní straně připojená bezpečnostní úniková schodištní šachta. Kromě rychlejší výstavby, udržitelnosti a snížení uhlíkové stopy tím architekti sledovali příjemné vnitřní klima a akustiku. Vnější opláštění je už ale cortenové, protože původně zamýšlené dřevěné lišty by neúměrně zrychlily průběh případného požáru.
V přízemí se nachází recepce a kanceláře, výš pokračují patra pro jednotlivé věkové skupiny dětí – každá má své vlastní. Společný prostor leží na částečně kryté střeše nazvané Nebeská louka, kde se mohou děti proběhnout na čerstvém vzduchu a slunci a kde také pěstují zeleninu v záhoncích. Nejdynamičtější sdílený prostor však představuje hrací zóna rozložená přes tři patra směrem do ulice. Je plná dřevěných hraček a nechybí trampolíny nebo jeskyně.
Vertikální uspořádání přímo vybízelo k uplatnění skluzavek jako herního a komunikačního prvku. Vychovatelé tak čelí nové výzvě, když mají uhlídat svěřence na třech patrech zároveň. Děti mají aspoň příležitost navazovat vztahy napříč věkovými kategoriemi. Kéré navrhl dokonce skluzavku, která by propojila školku se střechou přilehlé jídelny, kde by mohl vzniknout rozsáhlý venkovní prostor, potenciálně hřiště – tu už ale úřady nepovolily.
