Jde venkovské bydlení do módy? U Plzně vzniká satelit inspirovaný tradičním vesnickým urbanismem

Duben 04, 2022 | autor: Jan Gerych | Foto: Loopway

Architektonický Ateliér k světu navrhl pro developerský projekt Na křížení cest společnosti LoopWay chráněný průmyslový vzor tzv. řetězové výstavby. Zjistili jsme, co to znamená. 

 

VEJPRNICE Osm kilometrů západně od Plzně vznikne developerský projekt Na křížení cest. Společnost LoopWay na něm spolupracuje s architektonickým Ateliérem k světu, chtějí nabídnout kvalitní alternativu neregulované satelitní výstavby. Vytvořili typizovaný soubor budov se čtyřmi variantami štítů, jenž ve spojení tvoří tzv. řetězovou výstavbu. Inspirovala je tradiční česká vesnice. 

Na křížení cest slibuje nový rozměr příměstského bydlení. Na okraji Vejprnic se postaví zhruba 40 domů ve dvou dispozičních variantách (112 - 215 m2) se zahradou a předzahrádkou, garáží nebo krytým stáním. Řetězová výstavba utvoří souvislou uliční linii a ta umožní vznik návsi, ve Vejprnicích konkrétně dvou návsí. Od návratu k urbanismu tradiční české vesnice si autoři slibují plnohodnotný život obyvatel a rozvoj jejich sousedských vztahů. 

Zástavba je koncipována tak, aby k sobě lidé měli blíž. Proto taky vylučuje stavbu vysokých betonových zdí mezi pozemky a reguluje potenciální doplňkové stavby na nich. Developer slibuje také kvalitní veřejný prostor. Dispoziční řešení sousedících domů na druhou stranu zaručuje, že část zahrady vždy poskytuje soukromí, protože na ni není od vedle vidět.  Výstavba nepostrádá udržitelný rozměr, domy budou vytápěné tepelnými čerpadly. Podrobnosti nám sdělil Jakub Mareš z Ateliéru k světu.  

Jaké jste architektonické studio? Četl jsem, že máte rádi dřevostavby a zapojujete se do společenského života různou popularizační i akční činností? 

Jsme mladý tým, aktuálně asi 15 lidí, který se zaměřuje na veřejný prostor, na netradiční inovativní projekty a s chutí rozšiřuje kvalitní architekturu nejen u nás v regionu.

V naší práci se zaměřujeme více směry na dřevostavby, regulované čtvrtě, kam patří například Vejprnice, dále na domy, které mají specifické podmínky nebo složitou povolovací situaci a soběstačné čtvrtě. Zajímá nás obnova zaniklých vesnic a bytové domy, u kterých se vždy snažíme o nějaký přesah a posun. Například v centru Plzně aktuálně projektujeme dům, u kterého jsme na začátku oslovili všechny aktéry a sousedy, aby mohli do projektu promluvit. 

Na velké části projektů spolupracujeme s naší neziskovou částí. Ta dělá místní Pechakucha night, tedy přednášky na netradičních a zajímavých místech. Pořádá festival Náplavka k světu, který upozorňuje na rozvíjené lokality podél vody. Máme za sebou realizaci na řece Radbuze, kde jsme začali festivalem a komunitním plánováním a pokračujeme na dalších. 

Jaký druh architektonických úkolů máte nejradši a na čem aktuálně pracujete?

Rádi věci posouváme dál a občas si záměrně vybíráme složitá zadání pro chuť posunout téma jako celek. V Plzni pracujeme na kavárnách, aby jich tu bylo co nejvíce. Dosud jsme se podíleli asi na sedmi. Zaměřujeme se i na kavárny v okolí Plzně a snažíme se tak vytvářet pěkná místa pro výlety mimo centrum města. Jak jsem zmínil, tak pracujeme na bytovém domě vedle Nového divadla v Plzni, což je zajímavý pokus se sousedy objektu a ve společném plánování. A tato práce nás velmi baví.

Snažíme se hledat projekty které mají jako hlavní téma kvalitní veřejný prostor. Byli jsme na děleném druhém/třetím místě ve vyzvané soutěži na Nové centrum Jesenice. Děláme intervence kolem Plzeňských řek tak, aby se daly obývat lidmi. Lákají nás regulované čtvrti, které umožňují sociologické přesahy. Tam patří i projekt Vejprnic a aktuálně připravujeme další podobné.

Jak jste se dostali ke spolupráci s developerem? Zpráva LoopWay vás uvádí jako autora průmyslového vzoru, tím vaše účast na projektu Na Křížové cestě končí? Nebo se podílíte i na výsledné podobě čtvrti?

K projektu nás pojí dlouholeté přátelství s Richardem Myslivcem, který projekt Na křížení cest a i společnost LoopWay vede po stránce developerské. Jsme spolužáci ze střední i vysoké školy. Jako Ateliér jsme stáli na začátku myšlenky stavět u nás domy jinak, než se běžně děje. Na projektu tedy spolupracujeme od vize a nápadu přes územní studii, plány a inženýring až po realizaci a hlídání její kvality.

Smysl naší práce vidíme i v komplexnosti služby, aby se toho co nejméně ztratilo v předávání.

Co je to řetězová výstavba, jak se liší oproti tradičního venkovskému urbanismu a co přesně si nechala společnost LoopWay registrovat a chránit?

Jde o udržení tvarosloví, které chrání podobu veřejného prostoru tak, aby bylo možné volit mezi „předvymyšlenými” variantami fasády domu a jeho velikostí. Cílem bylo stanovit plochy veřejné, poloveřejné a soukromé, a udržet správné velikosti a viditelnost prostoru a zón. Zní to možná složitě, ale podobné principy fungovaly v každé vesnici už od pradávna a postavená jsou na nich i všechna shromažďovací místa na menších městech. Škoda je, že jsme na tuhle kvalitu a její dopad na obyvatele začali v novodobém urbanismu zapomínat. Když se nemáte kde v klidu potkat, prostory nejsou příjemné a nebo je potřeba pro setkání udělat něco navíc, tak takové prostory prostě vznikají méně. O to dál pak k sobě máme. Celkově to má pak přesah do bezpečnosti, integrity celé čtvrti a v konečném důsledku i do životní spokojenosti a potřeby chránit si svoje soukromí. Je mnoho státu v Evropě, které s tím mají skvělé zkušenosti. Věříme, že se podaří tento typ výstavby ukotvit i u nás, a bude to čím dál častější model výstavby.

Projekt se vymezuje vůči běžným satelitům a absenci veřejného prostoru v nich. Na vizualizacích developmentu Na Křížové cestě vidím veřejného prostoru pár metrů uprostřed návsi, co tam už moc nevidím, jsou chodníky. Jsou pouze po obvodu a podél hlavní komunikace.

Cílem našeho návrhu je sjednocení ploch. Auta a chodci se tu pohybují ve stejném prostoru. Vyžaduje to ohleduplnost a potřebu se chovat ve čtvrti jako ten, komu na místě záleží. Majitelé domů v ní nejsou na návštěvě bydlím tu a pořád se sem budu vracet. Když je silnice a chodník odloučený, pak si lidé více hledí svého a auta tak automaticky jezdí mnohem rychleji a bez všímání si svého okolí. Klíčem jsou i plochy poloveřejné a polosoukromé. Důležité pro nás je, aby bylo z co nejvíce oken vidět do společného prostoru, odpovídalo měřítko a šířky, a aby se dalo auto zaparkovat vždy uvnitř domu.

Ani slibované „společné prostory mezi domy doplní stojany na kola, herní a cvičební prvky nebo lavičky se stoly a ohništěm” na vizualizacích nejsou vidět, kde budou?

Kde budou všechny výše zmiňované prvky je o dohodě s budoucími majiteli a obcí, co přesně na místě ocení a bude fungovat. Není pro nás důležité, jestli to budou námi navržené lavičky, houpačky, nebo jen příjemný pobytový trávník s kompostem nebo krmítkem. Pokud tyto prvky budou určené námi nebo developerem, tak v celku to nebude fungovat tak dobře, jako když jen podpoříme iniciativu místních obyvatel. Projekt od začátku konzultujeme se sociology a tuhle fázi budeme do detailu teprve řešit.

Řetězová výstavba reguluje výšku plotů mezi pozemky. Z jaké moci?

V části nám pomáhá zákon a území studie, která je zde závazná. Klíčové je, že při prodeji se budeme snažit ve spolupráci s developerem najít motivační pravidla, která by měla být součásti smlouvy. Cílem je nastavit rozumné mantinely, které udrží lokalitu čistou a bez nánosů, které by místo hyzdily. 

Svým způsobem je mi sympatická praktická neprůjezdnost autem kvůli záhonkům rozmístěným cik cak na úkor silnice. Je to záměr? 

Cílem bylo, aby auta jezdila pomalu a aby se provoz v zóně stal klidným nikoliv kvůli značce, ale kvůli povaze veřejného prostoru. Takže ano, je to jeden ze způsobů, který návrhu pomáhá. 

Zaujal mě výraz „nestandardně vysoký zemní val s krajinotvorným významem”, jenž má development oddělovat od dalšího rozvoje území. Co si pod tím mám představit?

Dle zákona by stačil val menší. Blízkost hal ale není nejideálnějším sousedem, a tak jsme se snažili o co nejlepší možné akustické i pohledové oddělení. Celý projekt valu má být i zelenou rozptylovou zónou, která má fungovat i pro část veřejného života v lokalitě.

Aktuálně nás čeká jednání o participaci na jeho vytvoření a nalezení formy. Z hlediska bilance budeme využívat na jeho vytvoření zeminu ze všech okolních projektů a tím dojde k optimalizaci při dopravě v rámci stavby.

Jan Ret v tiskové zprávě uvádí, že zástavbu luk a polí vyrovnáváte „efektivním nakládáním se zdroji, s půdou a s lidskou prací”. Co to v praxi znamená?

Určitě je tím myšlen právě vznik valu. Cílem bude, aby bylo co nejvíce zdrojů místních a projekt byl po této stránce co nejvíc logický a efektivní.

Jakub Mareš, foto Ateliér k světu

 

Jakub Mareš se narodil v roce 1984 v Plzni, vystudoval architekturu a stavitelství na ČVUT a vede Ateliér k světu. Zajímají se o soběstačné a ekologické domy a čtvrti, veřejný prostor a jdou do projektů, které posouvají hranice. Stojí za realizací Plzeňské Náplavky na Radbuze.  

Ateliér k světu

Autor: Jan Gerych

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies